Hlavní navigace

Platba do zahraničí se může oboustranně pořádně prodražit

23. 4. 2009
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Platba do zahraničí nepatří mezi časté služby z pohledů běžných občanů, ale s blížícími se prázdninami přibývá i těchto plateb. Domluva se zahraničním partnerem a zaplacení ubytování přímo jemu bez cestovní kanceláře umí ušetřit hodně peněz. Horší je to s poplatky bank.

Platba do Chorvatska se příjemci prodražila

Chtěl bych se na vás obrátit s prosbou o pomoc při řešení nestandardního chování banky během převodu peněz do zahraničí z účtu na účet.

Ze svého tuzemského účtu u Raiffeisenbank (RB), vedeného v české měně, jsem zaslal do chorvatské banky 120 EUR. Dle sazebníku RB mi byl vyměřen poplatek 300 Kč, a ten byl vzápětí z účtu stržen. Příjemce však obdržel pouze 90 EUR + zaplatil poplatek 1,01 EUR. Transakci jsem zvolil typu SHA. Po tomto zjištění jsem platbu u své banky reklamoval. Reklamační oddělení mi však sdělilo, že je vše v pořádku. Na účet příjemce totiž byla připsána částka již snížená o poplatky na jeho straně.

Dle mého soudu se jedná chybu, či zpronevěření peněz. Je mi jasné, že při typu transakce SHA bude část nákladů platit i příjemce. Tato platba by se však měla projevit ve výpisu jako stržení poplatku za transakci, po připsání celé částky 120 EUR, tedy například:

  • přijatá platba + 120,00 EUR
  • poplatek za transakci SHA –30,00 EUR

Nikoliv jen +90 EUR. Není možné, aby banka snížila sumu, kterou jsem odeslal o poplatky a připsala pouze její část. Pozastavuji se také nad výší poplatků. Dle všech dostupných informací činí při platbě do Chorvatska typu SHA poplatky na obou stranách cca 10–15 EUR. Je nepravděpodobné, že poplatky na mé straně jsou 300 Kč a na straně příjemce 30 EUR. Účet chorvatského příjemce je eurový.

Prosím o váš názor, případně nápad jak dále postupovat. Všechny podklady, tedy výpisy z účtů, korespondenci atd. mám k dispozici a mohu ji poskytnout. D.Ř.

Dalibor Z. Chvátal, Měšec.cz

Poplatek 300 Kč ze strany Raiffeisenbank je sice velmi vysoký, bohužel Chorvatsko není členem EU a EHP, takže banky toho patřičně využívají, přestože platba odešla v eurech. RB však tento poplatek má ve svém sazebníku, takže z její strany je vše v pořádku. To už bylo lepší platbu poslat přímo v HRK (chorvatských kunách), příjemce by neplatil nic (resp. za tuzemskou příchozí platbu) a vás by to vyšlo stejně (300 Kč). Jenže ne v případě, kdy účet příjemce je eurový, jak píšete, pak by příjemce mohl platit ještě za konverzi z HRK na EUR.

Otázkou je, jak chorvatská banka zpoplatňuje platbu v eurech. Problém je, že zatím co některé banky účtují ve formě „PLATBA + POPLATEK“, některé účtují jen „PLATBA“ a automaticky odečtou poplatek (to je problém chorvatské banky a RB s tím nic neudělá).

Podle mých informací je poplatek chorvatské banky Privredna banka Zagreb, kam vaše platba odešla, 40 kun, tj. cca 145 Kč či 5,50 eur za příchozí platbu v eurech. To nesedí s vámi popisovanými 30 eury, které příjemce musel zaplatit. S největší pravděpodobností tak platba z české Raiffeisenbank do chorvatské banky Privredna banka Zagreb nešla přes jednu, ale možná i přes dvě korespondenční banky. Tím, že Chorvatsko není členem EU a nevztahuje se na chorvatské a ostatní banky regulační nařízení, všechny korespondenční banky si připočetly poplatek (10–20 eur), a ten naúčtovali příjemci platby. Pokud byste u platby zadal typ OUR, tj. kde všechny náklady ponesete vy, během několika dnů byste stejnou částku cca 30 eur zaplatil vy, RB by je vám strhla z účtu (nemůže za to, poslala by je korespondenčním bankám), ale příjemce by obdržel čistou částku bez poplatků.

Otázka zní, jak se tomuto nešvaru lze bránit? Špatně. Můžete příští platbu zadat jako OUR a všechny náklady ponesete vy. Nebo se domluvíte s příjemcem platby a platbu příště pošlete v chorvatských kunách a ideálně z české banky, která má v Chorvatsku jako korespondenční banku Privrednu banku Zagreb (to není problém zjistit). Tím se zbavíte jiných korespondenčních bank, které si vždy naúčtují poplatky za přesměrování platby. Privredna banka Zagreb (PBZ) patří mezi největší chorvatské banky, obdobně jako např. Česká spořitelna v ČR, takže je velmi pravděpodobné, že nějaká česká banka má PBZ jako korespondenční banku pro platby v HRK.

Bohužel, při platbě mimo eurozónu vždy dochází k účtování vysokých poplatků a nedělají to jen české banky, dělají to „všichni“. Alternativou je poslat peníze v hotovosti poštou jako cenné psaní.

Tomáš Kofroň, Raiffeisenbank

Na začátek bych rád potvrdil, že platba byla zcela určitě ponížena o poplatek korespondenční banky. Toto by mělo být zrušeno s transpozicí evropské Směrnice o platebním styku, která mimo jiné zaručuje, že platba bude převedena bez strhávání poplatků cestou mezi plátcem a příjemcem. V současnosti je v některých zemích dovoleno připisování plateb ponížených o poplatek banky příjemce, v ČR tomu tak není, zde se poplatek vždy strhává z účtu, ne z platby. Europlatbu není možné zadat do zemí mimo EHP, nebo v měně mimo EHP.

Jestli chcete zaručit, aby příjemci byla připsána platba bez poplatků, zvolte typ poplatků OUR (není možné u přeshraničních převodů). Banka příjemce si po připsání platby na účet příjemce vyžádá poplatek od banky plátce, která ho strhne plátci a následně uhradí bance příjemce.

RB je schopná pro vybrané klienty poskytnout možnost individuální trasování, je to však záležitost, za kterou RB nenese zodpovědnost, vzhledem k tomu, že nemůže upravovat platební instrukci plátce. RB využívá síť standardních, prověřených korespondentů, jestliže se ale jedná o malou, neznámou banku příjemce, může být korespondentů i více, tím pádem více poplatků, atd., což není technicky možné ošetřit ani individuálním trasováním.


Do Fio, družstevní záložny raději ne přes jejich swift

V diskuzních fórech na internetuu vás na Měšci jsem zjistil, že Fio, družstevní záložna má dokonce dva swiftové kódy a že se tak dají posílat a přijímat zahraniční platby. Jsem jejich klientem, a tak bych uvítal tuto možnost, protože mě už nebaví platit vysoké poplatky za převod do zahraničí v eurech. Často platím menší částky do Německa, a protože prodávám na internetu drobnosti, zahraniční klienti platí i mně. Malá eurová platba v řádu 5–10 eur mě však na poplatcích stojí dvojnásobek, takže za jednu platbu, co přijmu, zaplatím totéž bance na poplatcích. Chtěl jsem si proto platby přesměrovat do Fio, ale četl jsem, že jste s nimi měl potíže. Jak to tedy je? A.H.

Dalibor Z. Chvátal, Měšec.cz

Fio, družstevní záložna má sice vlastní swiftový kód, a to jak český, tak slovenský (jako Fio, sporiteľné družstvo), ale oficiálně není přímým účastníkem zahraničních plateb za použití svého swiftového kódu. Příchozí a odchozí zahraniční platby je nutné stále posílat přes jejich korespondenční banku ČSOB, a záložna to uvádí i na svých webových stránkách.

To, že bez problémů, hladce a hlavně zadarmo funguje platební styk mezi Českou republikou a Slovenskem a opačně s pomocí účtu u Fio, družstevní záložny, je skvělé a je to dobrá služba. Bohužel to neznamená, že lze hladce přijímat nebo odesílat platby mimo Slovensko či ČR. Tím nemyslím, že Fio neumí zahraniční platby, naopak, umí je dobře, ale přes ČSOB – jejich korespondenční banku a s účtováním poplatku jak ze strany Fio, tak i ČSOB.

Pravděpodobně máte na mysli můj test, kdy jsem ze zahraničního účtu zkušebně poslal peníze na účet Fio za použití jejich českého nebo slovenského kódu swift. Test jsem několikrát opakoval a výsledek je tento:

Při použití českého IBAN a českého swiftu Fio, družstevní záložny se zpočátku zahraniční platba připisovala zcela zdarma, ale záložna již tuto chybu objevila a nyní se účtuje standardní poplatek (cca 150 Kč). Funguje to, peníze lze takto přijímat, ale oficiálně toto Fio nepodporuje.

Při použití slovenské verze účtu, tj. slovenského IBAN a slovenského swiftu Fio, sporiteľného družstva, by údajně měla být platba řádně připsána na český účet, a to zdarma, protože slovenský swift Fio je skutečně zapojen do sítě swift (na rozdíl od českého, který jen „existuje“) a slovenská pobočka je účastníkem platebního styku v eurech, ale po mých zkušenostech tuto cestu opět nedoporučuji. Při testovacích platbách docházelo k vrácení plateb a účtování sankčních poplatků ze strany zahraničních bank. Pro zahraniční banky byla platba v pořádku a platby se vracely z důvodu „chybného příjemce“. Nelze s přesností určit, kde je chyba, protože všechny banky i záložna se dušovaly, že u nich bylo vše v pořádku, ale tento test mě jen na sankčních poplatcích vyšel na cca 120 eur.

Nedoporučuji vám proto v současné době posílat jakoukoli platbu na swift Fio a pro platbu do a z Fio družstevní záložny mimo ČR a SR vždy použijte oficiální postup, který vede přes sběrný účet Fio u ČSOB.

Slovenský nebo německý účet se vyplatí

Pokud chcete přijímat nebo odesílat menší částky v eurech, je nejlepším řešením otevřít si účet na Slovensku nebo v Německu, pak vás převody vyjdou na směšnou částku, případně budou zdarma.

Na Slovensku stojí za zvážení využít službu ČSOB, převody mezi českou a slovenskou ČSOB stojí cca 9 Kč, jsou provedeny okamžitě a ze slovenské ČSOB platíte a přijímáte platby za 0,01 eur. Internetové bankovnictví je stejné jako v ČR.

Další možností je UniCredit. Cenově je již dražší, než ČSOB, ale umožňuje používat jednotné internetové bankovnictví, takže máte jen jednu česko-slovenskou aplikaci. Bohužel, převod mezi českou a slovenskou UniCredit Bank stojí stejně jako europlatba (250 Kč).

skoleni_15_4

Třetí možností je využít služeb jakékoli slovenské banky a peníze do ní poslat z účtu u Fio, družstevní záložny. Je to zadarmo a opačně také. Pak nemusíte řešit žádné potíže a otevírá se vám celá Evropa pro platby v eurech za nízké ceny.

Jen pozor: nízké ceny europlateb v zahraničí jsou vykoupeny vysokými sankcemi, když zadáte cokoli špatně. Vyplatí se proto třikrát překontrolovat zadaný příkaz, než ho přes internet odešlete. Následné sankce se mohou vyšplhat i na 60 eur za jednu chybně zadanou a vrácenou platbu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).