Píšete občas články do novin? Pozor na zdanění autorských odměn

Jak na daně v případě, že napíšete článek, který následně publikujete v novinách, na internetu nebo s ním vystoupíte v televizi či rozhlase a dostanete za to peníze?

Poměrně početná skupina lidí příležitostně využije svých odborných nebo tvůrčích schopností tak, že napíše článek, který následně publikuje v novinách, na internetu nebo s ním vystoupí v televizi či rozhlase. Peníze, které za tento svůj počin obdrží jako příjem, pak určitým způsobem podléhají zdanění. V článku se zaměříme na vysvětlení toho, jaké možnosti pro danění autorských odměn nabízí zákon.

Pro mnohé lidi je psaní článků do novin a časopisů nebo vytváření audiovizuálních příspěvků vhodnou formou, jak se mohou podělit například o své znalosti určité problematiky s širokým okruhem osob. Mnohdy jsou tyto příspěvky honorované, což bývá pro autora příjemným přilepšením. Méně příjemný je očekávaný dopad státu na tyto příjmy, který se logicky projevuje jejich zatížením daňovou povinností. Pravidla pro to, jak autorské honoráře danit, se však za období posledních tří let měnila pravidelně každý rok, a tak vyznat se v nich může být pro mnohé poplatníky obtížné.

Rok 2014 přinesl velké změny, dlouho však nevydržely

Autoři měli počátkem minulého roku důvod k radosti, neboť novela zákona o dani z příjmů, která tehdy vešla v platnost, byla pro ně veskrze příznivá. Vedle příjmů autorů již zmíněných příspěvků do periodik a rozhlasu či televize se stejným režimem posuzovaly i příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, příjmy z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému anebo i příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Výše příjmů za měsíc od jednoho plátce, která se dala jednoduše zdanit 15% srážkovou daní (a dále již tento příjem nepodléhal žádným odvodům), se přitom zvýšila ze sedmi na deset tisíc korun, přičemž nezáleželo na tom, od kolika plátců splňujících dané podmínky autor měsíčně odměnu pobíral. Poté, co plátce odměnu vyplatil již se sraženou daní, nemusel se příjem již nikde vykazovat či přiznávat. Avšak „nemusel“ neznamenalo „nemohl“, v mnoha případech se to i vyplatilo. Tato možnost však od nového roku opět neplatí.

V loňském roce se mohlo vyplatit uvést nižší honoráře do daňového přiznání

V určitých případech se vyplatilo příjmy do 10 000 Kč zdaněné srážkovou daní uvést v daňovém přiznání. Po jejich doložení dokladem o vyplacených příjmech a sražené dani vydaným plátcem pak mohl poplatník vůči těmto příjmům uplatnit výdaje skutečné či paušální ve výši 40 % a daň z nich sražená se mu započetla na jeho celkovou daňovou povinnost. Došlo tak ke snížení celkové daňové povinnosti a po uplatnění všech slev a zvýhodnění se často dokonce stávalo, že část sražené daně se poplatníkovi vracela, někdy dokonce i v její celé výši. Je ale potřeba si uvědomit, že při použití tohoto postupu musel autor dané příjmy uvést i v přehledech pro sociální a zdravotní pojištění, kde se staly součástí vyměřovacích základů pro výše odvodů. I to však nepředstavovalo takový problém pro ty autory, kteří byli sociálně pojištěni ze své hlavní činnosti, typicky zaměstnání, a autorské příjmy pro rok 2014 do výše 62 261 korun za rok se posuzovaly jako vedlejší činnost, z níž se odvádělo pouze zdravotní pojištění. To vše je ale po pouhém roce minulostí.

Okruh příjmů daněných srážkovou daní se zúžil, v přiznání se již neobjeví

Znění zákona platné pro rok 2015 se vrací k principům uplatňovaným do roku 2013, prakticky jedinou změnou je zachování v roce 2014 zvýšené maximální měsíční výše příjmů od jednoho plátce, tedy 10 000 Kč. Kromě toho, že příjem je daněn 15% srážkou, nelze ho již uplatnit v daňovém přiznání, a tedy ani nijak docílit toho, aby se byť jen část ze sražené daně autorovi jakožto poplatníkovi vrátila. Zároveň s tím i tyto příjmy nebudou podléhat v žádném případě nutnosti odvádět z nich povinná pojištění. I samotný okruh toho, na co lze vůbec srážkovou daň použít, se značně omezil.

Na rozdíl od roku 2014, kdy se za autorské příjmy za tímto účelem, jak bylo uvedeno výše, považoval poměrně široký okruh příjmů, od roku letošního se srážkou 15 % mohou danit pouze příspěvky do tištěných a internetových periodik a do televizního a rozhlasového vysílání. Například vydání knihy samonákladem, byť by odměna nedosáhla ani limitu 10 000 Kč, je už považováno za jinou samostatně výdělečnou činnost dle autorského zákona a je k ní tak přistupováno i v rámci daňového řízení.

Příjmy nad deset tisíc měsíčně se daní jako u OSVČ

Jestliže výše autorského honoráře přesáhne 10 000 Kč, dostává se pak autor do režimu, kdy tyto příjmy bude danit jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti. Sociální a zdravotní pojištění je autor povinen platit jako OSVČ, jen s tou výhodou, že pro příjmy z činností dle autorského zákona nepotřebuje živnostenské oprávnění. Do osmi dnů od zahájení této činnosti je tedy povinen se k odvodům přihlásit a dále podávat klasické přiznání k dani z příjmů spolu s přehledy pro pojištění.

Přiznání podle nových pravidel až příští rok

Je potřeba pamatovat na to, že aktuální daňové přiznání se podává za rok 2014, tedy podle loňských benevolentnějších pravidel. Děje se tak však poprvé a naposled, neboť pro příjmy vzniklé v tomto roce již platí nový režim. Daňové zákony patří k nejčastěji měněným a nejvíce poplatným aktuálnímu složení politické reprezentace, ale měnit pravidla každý rok na právní jistotě příliš nepřidá. Nezbývá tak než věřit, že současně platný stav nebude opět příští rok zcela překopán.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 3. 2015 11:39