Spočítejte si...

Zavřít

Petr Skok, AXA Bank: Třetina trhu zůstane pro nové banky jen zbožným přáním

Hrozí, že nové banky ohrozí ty velké, etablované? Prohloubí se současná hospodářská krize? Jsme blíže Řekům nebo Estoncům? O tom a o mnohém dalším jsme diskutovali s Petrem Skokem, ředitelem Axa banky.

Petr Skok

Vystudoval České učení technické. Svojí kariéru v bankovnictví začal v Komerční bance, kde působil více než 17 let, a to až do roku 2008. Poté se stal ředitelem Axa Bank Europe pro Českou a Slovenskou republiku.

Jak byste zhodnotil rok 2011 z pohledu Axa Bank? 

Z pohledu Axa Bank proběhla v České republice konsolidace po velmi úspěšném vstupu na trh v roce 2010. Podstatný vliv  má samozřejmě jak prohlubující se dopady v krize, tak  vstup tří nových hráčů na trh. Určitě to  pro zasvěcené bylo velice viditelné.

V roce 2008 byla krize a pravděpodobně směřujeme ke krizi v roce 2012. Domnívám se, že když jsme v roce 2010 vstoupili na trh, tak jsme vystihli správný čas v tom smyslu, že byla „okurková sezona“, žádné nové vstupy bank na trh, většina trhů doufala, že krize bude mít tvar jednoduchého „V“ a že jsme se odrazili ode dna atd. To vše se projevilo na výsledcích a reakcích klientů. Teď je to složitější.

Proběhly tři nové vstupy na trh a krize vypadá na „W“ s potencionálně hlubším druhým propadem. Je to velká otázka, jak bude to druhé véčko hluboké. Z tohoto roku 2011 je rok podstatně náročnější než rok 2010.

Jaké cíle byste chtěli splnit v tomto roce?

Máme cíle  jak v akvizicích nových klientů, tak cíle v tom, že shromažďujeme depozita od stávajících klientů. Cíle máme i v tom, že crossujeme pojišťovací produkty na našich klientech a naopak bankovní produkty na klientech pojišťovací skupiny Axa. Je to logické, neboť nás pojišťovna zřídila k podpoře svého podnikání. Co se týká počtu klientů, tam to vidím velmi optimisticky. Čísla však zveřejňovat nemůžeme.


Autor: Ondřej Hošt, Internet Info

Petr Skok, Axa bank

A jak je to na trhu depozit?

Samozřejmě, největší boj je na trhu depozit. Tam se nutně muselo projevit, že tam působí tři noví hráči na trhu. Výrazně se projevuje i bankovní krize v Evropě.  Mnohem více se bojuje o likviditu. Řada bank prostřednictvím svých matek je motivována sama bojovat o likviditu, protože jejich matky jsou ve významném horším postavení než české dcery.

Nastávají tedy pro banky krušné časy?

Řada bank pokud nechce, aby jim matka omezila úvěrování, tak musí řešit svojí bilanci a nějakým způsobem se postarat sama o sebe. A období, kdy zdrojů na trhu až dostatek  až přebytek a jakýkoliv byznys se mohl rozvíjet, pokud na něj klienti pozitivně reagovali, tak je bohužel nějakou dobu za námi.  

Odhady říkají, že by nové banky mohly během následujících 5 let zaujmout více než třetinu trhu. Berete tato čísla jako reálná? 

Vidím to spíše jako zbožné přání nově vstoupivších, včetně nás. Myslím si, že bankovní klient je  konzervativní a pozice klasických bank s rozsáhlou sítí kamenných poboček je velmi silná. To je nade všechnu pochybnost.

Určitě  není problém v pestrosti nabídky a řekl bych, že ani v kvalitě služeb. Čili je to otázka jak hluboká bude  krize a jak se projeví na vnímání obyvatel. Samozřejmě, čím více klient začne myslet ekonomicky a začne přemýšlet „potřebuji opravdu tu službu“, kolik mě stojí jednorázové, kolik mě stojí dlouhodobě, jaký paušál tam platím, má to pro mě smysl, jak jsou moje prostředky zhodnocovány atd. To samozřejmě nahrává nově vstoupivším, mluvíme nejen o AXA Bank, ale i ostatních bankách. 

Na druhé straně jsou čeští klienti značně konzervativní. Řada lidí stále vidí to, že účet má být ve Spořitelně a pojištění v České pojišťovně. A i přesto, že to zjednodušuji a nemají dominantní pozici na trhu, ale zkrátka setrvačnost je tam veliká.

A jak je na tom mladší generace?

Pochopitelně jiná otázka je nastupující mladá generace, která se na to dívá bez sentimentu a bez myšlenkové setrvačnosti. Samozřejmě, jiná věc je, když máte větší podíl na trhu, tak máte i spoustu rodičů mezi klienty, kteří pak svým ratolestem založí účet. Určitě je zde velká snaha zaměřovat se na mladé. Na druhou stranu má mladá generace tendenci nesouhlasit s názory svých rodičů  a snahu sama si najít ten ústav, který jim vyhovuje. Tam si myslím, že je dobrá šance nově nastoupivších bank.


Autor: Ondřej Hošt, Internet Info

Petr Skok, Axa bank

U velkých bank tvoří poplatky až třetinu jejich příjmu. Myslíte si, že by se vlivem konkurence mohl tento trend změnit? 

To je velmi logická otázka na kterou, však není jednoduchá odpověď. Samozřejmě, že kdyby se trh bral jako statický a pouze by se projevovala konkurence nově nastoupivších online bank, tak bych odpověděl ano, protože tak jak budou internetové banky, které jsou z principu levnější, přitahovat více a více klientů, tak to dříve nebo později donutí velké hráče, aby snižovali své poplatky. To je ta jednoduchá odpověď.

A ta složitější?

Ta složitější odpověď je, že tyto velké banky mají své akcionáře, kteří jsou spíše v situaci, kdy by rádi viděli větší výnosy než menší, koneckonců mají k tomu dobré důvody, komu by se nehodily vysoké dividendy v dobách krize. Zároveň je tady regulace, jsou tady úpravy v podobě omezení podpory stavebního spoření, některé banky dokonce vlastní stavební spořitelny, kterou vlastní a samozřejmě očekávají, že nedojde k propadu výnosů finanční skupiny jako celku.

Takže poplatky nejspíše nepoklesnou? 

Poplatky jsou jedna z oblastí, kde se propady poměrně úspěšně dají kompenzovat. Jsem pevně přesvědčen, že řada z těch, kterých se to nějakým způsobem dotkne, to znamená z důvodu regulace, bankovní daně (to je spíš v jiných zemích, my máme, naštěstí, velice rozumný přístup jak vlády, tak ČNB) jakékoliv jiné propady, které z tohoto titulu vyvstanou, tak řada bank bude mít snahu kompenzovat to v poplatcích.

A to navzdory tomu, že tady je nějaká konkurence. Krátkodobě jim to zalepí  díru v propadu výnosů, který tam vznikne nerealizovanými výnosy z jiné aktivity – třeba úvěrování.

Jak je na tom český bankovní trh ohledně další perspektivy? 

Snaha udržet české zastoupení u velkých bank je zřejmá. Česká ekonomika je na tom relativně dobře. Nemá některé problémy, které má například Maďarský, Polský nebo Slovinský trh. Česká republika je z tohoto pohledu perspektivní. Je zde relativně vysoká životní úroveň, stále dost nízké zadlužení, kvalifikovaná pracovní síla a poměrně dobře fungující ekonomika.

Nemyslíte, že by si banky chtěly vynahradit pokles výnosů pomocí vyššího úvěrování? 

V dobách míru by to mohlo nastat, ale v roce 2012 bych to viděl jako málo pravděpodobné. Navzdory tomu, že si nemyslím, že by na českém trhu byla nějaká dramatická realitní bublina,  jako byla třeba ve Španělsku nebo ve Spojených státech v minulosti a v Číně v současnosti, tak se dá očekávat, že pokud by se naplnily ty pesimističtější scénáře,  mohlo by dojít k dramatickému propadu cen nemovitostí a to by určitě nepodpořilo hypoteční byznys.

A co se týká dalšího úvěrování, jsou tady nějaká kritéria, která počítají s poměrovými ukazateli. Jestli vám  jednu část zlomku  ovlivňuje objem úvěrů a matka-vlastník na vás tlačí, abyste jí prostřednictvím vysoké výplaty dividend  pomohl vyřešit zase ten její velký zlomek, který má na rozdíl od vás výrazně napjatější, tak prostor pro zvýšený objem úvěrů je tam velice malý.

Takže to vidíte spíše opačně?

Jedním z možných řešení je tedy to, že matka řekne „Milá zlatá dcero, jsi výborná, šikovná zisková, mám tě moc ráda, ale bohužel tě musím požádat, abys v roce 2012 poněkud omezila svojí úvěrovou aktivitu, protože já bych si potřeboval některé prostředky odčerpat prostřednictvím dividend, a tím si zlepšit svoji pozici vůči mému regulátorovi.“

Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že minimálně v několika případech velkých existujících bank tahle situace nastane. Takže by tady možná byla příležitost a určitě vůle z managementu lokálních bank úvěrovat více, nejsem si ale jist, zdali tady bude globální snaha velkých majitelů něco takového realizovat.


Autor: Ondřej Hošt, Internet Info

Petr Skok, Axa bank

Takže trend v podobě 10miliardových dividend bude pokračovat? 

To se snadno řekne přání otcem myšlenky. Mateřské banky by to určitě ocenily. V roce 2012 bezpochyby. Na druhou stranu management lokálních bank si je velmi dobře vědom, že stabilita českého bankovnictví vychází právě z toho, že ta jejich čísla jsou tak dobrá, že jsou tak silné a že jsou vysoce nad nově schválenými kritérii. Budou se snažit si tu pozici samozřejmě obhájit, protože ve chvíli, kdy se na spirálu nedůvěry trhu a klientů byť na okraj dostanete, velice složitě se pak z ní uniká. Je to otázka důvěry, stability a pak končí už i legrace v tom, že někdo je konkurence, vezou se zkrátka všichni.

Je tedy náš bankovní trh stabilní?

Český bankovní trh je nejen stabilní, ale je velmi dobře řízen regulátorem. A myslím si, že regulátor bude z tohoto pohledu velice ostražitý, aby právě k nějakému extrémnímu odčerpávání likvidity nedocházelo. Na druhou stranu je pravděpodobné, že bude docházet ke zvýšené výplatě dividend velkých českých bank. To je téměř jisté.

Jsou  zkrátka v pozici, v jaké jsou. Existují různé odhady, o kolik potřebují navýšit  kapitál. Ale většinou jsou to čísla, která při současných hospodářských výsledcích přesahují jejich roční zisky. To znamená, někde a nějak si to budou muset vynahradit.

Nevidíte spíše reálné to, že zahraničním vlastníkům bank bude dále pomáhat Evropská centrální banka? 

To bude určitě předmětem diskuze. Ona je samozřejmě pozice bankovního sektoru a rating bank velmi úzce spojen s ekonomickou situací té dané země a ratingem země. Když se v současné době hovoří o potencionálním snížení ratingu Francie jako takové, alespoň ze stran některých agentur, tak by bylo samozřejmě ze strany laické veřejnosti naivní si představovat, že se to nijak nedotkne i zdejších francouzských bank.

Jinými slovy, když teď evropští představitelé hovoří o tom, jak stabilizovat situaci v jednotlivých zemí a ochránit ratingy těch největších zemí, tak tím i nepřímo řeší otázku bank. Nejsem si však  ani zdaleka jist, zdali ten rozumný způsob je jen to, že ECB bude ve velkém nakupovat dluhopisy problémových zemí.

Nemohlo by to vést k velké inflaci? První náznaky kupříkladu vidíme na tom, že inflace v eurozóně je vyšší než u nás, a to jsme jednu dobu měli níže položené sazby než Evropská centrální banka. 

Jeden ze způsobu je, že se dluhy „umoří“ pomocí inflace. To je  příjemná stránka inflace. Obsluha státního dluhu je zdánlivě snazší, má to však nevýhodu, že se inflace snadněji rozpoutá a výrazně hůře se zkrotí. Myslím, že je to něco, čeho se obávají všichni regulátoři napříč celou Evropou. Kdyby vysoká inflace nebyla pod kontrolou, mohlo by to vést  k sociálním nepokojům, protože samozřejmě vysoká  inflace znehodnocuje vklady obyvatelstva. 

To samozřejmě předpokládám pro případ sjednocené Evropy a společné měny euro, protože v případě, že by měl nastat ten nejčernější scénář z černých scénářů v podobě měnové odluky, tak vysoká inflace bude nevyhnutelná a bude se lišit země od země. 


Autor: Ondřej Hošt, Internet Info

Petr Skok, Axa bank

Můžeme být tedy rádi, že máme českou korunu?

Krátkodobě určitě. Ale popravdě, kdybyste se mě zeptal před pár lety, tak bych vám odpověděl, že je škoda, že se vláda neodhodlala k rychlejší migraci k euru. Teď vidíte, že všechno špatné je pro něco dobré. Ono by to samozřejmě přineslo řadu výhod a zjednodušení. 

Vzhledem k tomu, že v té době do té míry známé za jakých podmínek někteří členové vstoupili do eurozóny, včetně akceschopnosti politiků, tak teď se to krátkodobě nebo střednědobě ukazuje jako prozíravé řešení. Tím nechci chválit minulé vlády, tam si myslím, že byly jiné důvody než brilantní ekonomická úvaha, každopádně si myslím, že v krátkodobém ohledu je to určitě pozitivní pro Českou republiku.

Dle nejčernějšího odhadu by v tomto roce měl HDP klesnout až o 2 %. Jak to vidíte vy? 

My na rozdíl od velkých bank nemáme draze placenou, zbytečnou funkci hlavního ekonoma. My jsme tyto peníze ušetřili a tyhle prognózy, které stejně nevyjdou, nevytváříme.

A očekáváte spíše hospodářský pokles?

V tuto chvíli se bohužel jeví mírný pokles jako pravděpodobnější než stagnace či mírný růst. Silný pokles začíná být stejně pravděpodobný jako i jen nepatrný růst. To samozřejmě vychází z té dané situace. Na druhé straně je od roku 2008 značná míra hysterie, investoři reagují podrážděné nebo přecitlivě na řadu informací.

Když se podíváte na trhy, je tam velká míra generalizace, jak v počáteční krizi, tak teď, kdy je region střední a východní Evropy házen do jednoho pytle a už se z pohledu investorů z Asie, či Ameriky, v panice se často nehledí na to, jestli je v dobrém stavu česká nebo polská ekonomika nebo ve špatném stavu maďarská nebo ukrajinská ekonomika.

Všechno je špatně, všude jsou výprodeje, všechny lokální měny jdou dole atd. Tento stav je dán nervozitou na trzích. Ve chvíli, kdy se situace trochu uklidní a investoři si sundají mokrý hadr z čela a začnou se dívat na trh s pozitivní perspektivou, tak začnou odlišovat, že zatímco v Maďarsku je hluboká krize např. hypotečního úvěrování a trochu se tahle krize objevuje v Polsku, protože tam taktéž byla značná část úvěrového portfolia cizoměnová, na Slovensku nebo u nás vůbec neexistuje. Ve chvíli, kdy začnou takhle odlišovat, tak je dobrá šance, aby se naše ekonomika ubírala správným směrem.

Takže je nutná poctivá analýza zemí, nikoliv davová psychóza? 

Ve chvíli, kdy se všichni chovají davově, tak v rámci davový psychózy je jedno, jestli  je tam myslitel nebo trouba, dav nejedná podle toho, kdo je nechytřejší, ale  destruktivně. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že podaří-li se ustát situaci v Evropě, promítne se do střední Evropy a posléze do hospodářství České republiky.

Situace je bohužel odlišná…

Odstrašujícím příkladem je plíživý bankrot Řecka, kdy do poslední chvíle z důvodu, které mně unikají, se nemohlo otevřeně říct: Řecko zbankrotovalo, pojďme tento bankrot řídit tak, aby nepřistáli na „čumáku“ (jakkoli by si to zasloužili…). Protože by to vedlo k otřesům v dalších zemích, pojďme to uřídit. Do poslední chvíle se však kecalo o tom, že se to nějak stabilizuje, že se to v rámci Evropy vyřeší, protože slovo bankrot bylo slovo sprosté a politicky nepřípustné. To není směr, který by vedl k tomu, že bychom se s krizí v Evropě dokázali vypořádat.

Myslíte si, že vhodnější scénář pro země PIGSu je opuštění eurozóny a zavedení vlastní měny? 

Pro takové země i pro ostatní by to mělo řadu negativních dopadů, vzhledem k tomu, že jde o bezprecedentní stav, tak se nedovoluji vyjádřit. Když si však vezmete  disciplinovanost Irska a snahu se s krizí popasovat  a totální ležérnost Řecka, kdy mezi  politickou deklarací, náladou veřejnosti a reálnými kroky jsou hluboké propasti, tak tyto dvě země na tom nejsou až tak moc odlišně.

Některé Pobaltské republiky jsou příkladem, že to jde. Dokázaly se z nejhorší krize dostat  a navíc je úžasné to, že politický establishment dostal důvěru v dalších volbách. Jde to. Ale vláda musí mít velmi silný mandát v podobě podpory veřejnosti a odvahu ke změnám

A máme spíše blíže k jižním nebo pobaltským zemím? 

My bohužel nejsme takoví „drsoňové“, abychom si utáhli takto hodně opasek, to možná byla naděje v 90. letech, kterou jsme promarnili, ale myslím si, že jsme blíž Estoncům než Řekům. Chtěl bych tomu aspoň věřit.

Děkuji vám za rozhovor.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 3. 2012 10:04