Spočítejte si...

Zavřít

Petr Němec: Politici strkají hlavu do písku před neplatnými exekucemi

V Čechách podle něj probíhá 200 000 neplatně vedených exekucí. Za skandální považuje hlavně to, jak se k problému staví politici. Povídali jsme si s advokátem Petrem Němcem.

Petr Němec

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Studoval také Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií MU. Ačkoliv studium nedokončil, zůstal tento obor jeho velkým zájmem.

Již během studia začal pracovat v advokacii, která si jej rychle získala. Od roku 2015 je samostatným advokátem. Zaměřuje se především na civilní spornou agendu z oblasti obchodního a občanského práva.

Působí také jako zapsaný mediátor.

V současné době se podílí na projektech www.exekutormasmulu.cz a www.alimentydetem.cz.

Ve volném čase rád vyrazí někam ven. Poslouchá skupinu Zrní či Nohavicu. Má rád Bohumila Hrabala a Jana Skácela.

Už nějakou se snažíte bojovat proti neoprávněným exekucím s projektem Exekutor má smůlu. Kolik exekucí se už podařilo zastavit? A jaká je obecně vaše úspěšnost?

Pokud se bavíme o zastavených exekucích, pohybujeme se již v řádu stovek případů. Naše práce však končí až po zrušení exekučních příkazů, vymožení nákladů řízení o zastavení exekuce a nákladů exekuce. Zastavení exekuce přitom paradoxně patří k té méně náročnější části naší práce. Naše úspěšnost je téměř 100 %, neboť případy pečlivě vyhodnocujeme, než se do nich pustíme. Jeden či dva případy, kdy jsme neuspěli, byly zapříčiněny chybnými a neúplnými podklady.

Do budoucna očekáváme, že se naše úspěšnost sníží, neboť tu jsou klienti, kteří ke své exekuci skutečně nemají žádné podklady, které u některých společností potřebujeme vidět, abychom si mohli být plně jisti, že můžeme pomoci. Avšak riziko, že se exekuce na půlmilionu prodraží o pět tisíc, se v porovnání s velkou šancí na úplné zastavení jeví jako únosné, jde však o kvalifikované rozhodnutí klientů.

Jaký přístup mají věřitelé? Zastavují exekuce dobrovolně, nebo se spor častěji dostane až k soudu a ten rozhodne?

Řekl bych, že to je půl napůl. Hodně také záleží na tom, jaké má věřitel smluvní vztahy s exekutorem. Pro věřitele je někdy výhodnější se zastavením souhlasit, protože pak o zastavení rozhoduje exekutor, který rozhoduje i o našich nákladech, které ale povinným protizákonně nepřiznává, čímž chrání věřitele. Zároveň se také zříká svých nákladů, nebo je dokonce ukládá zaplatit dlužníkům. Pochopitelně proti těmto rozhodnutím se odvoláváme a jsme plně úspěšní.

Naše náklady musí uhradit protistrana a musí uhradit i náklady exekutora, pokud se jich nevzdá. Zde je velká část exekutorů s věřiteli smluvně vázaná, že se nákladů musejí vzdát. Jde přitom o obrovské peníze a některé exekutory tak ohrožuje bankrot.

Tím, že se podaří neoprávněnou exekuci zastavit, dlužníkův závazek nikam nemizí. Může se ale významně snížit. Můžete to podrobněji vysvětlit a uvést i nějaký příklad z praxe?

Dluh se vrací na samý začátek, to znamená, že mizí veškeré náklady rozhodců, advokátů a exekutora. Dluh se tak snižuje cca o třetinu až polovinu. Dluh musí věřitel případně vymáhat přes soud, který oproti rozhodci není ekonomicky závislý na věřiteli a jeho rozhodování je tak skutečně nezávislé. To znamená, že pro věřitele se mnohdy stává jejich pohledávka částečně nevymahatelná, protože obsahuje protiprávní pokuty či protiprávní úroky z prodlení.

To je například případ Komerční banky, které rozhodci přiznávali smluvní úroky z prodlení 25 % ročně, ale dle judikatury tyto úroky mohou být jen zákonné, tzn. v té době cca 7 či 8 %. U dluhu Komerční banky, který je starý 5 let, tak pak jde třeba jen na úrocích ušetřit 90 % jistiny.

V neposlední řadě tu je pak okruh dluhů, které jsou neplatné celé. Zde po zastavení exekuce dluhy většinou kompletně zanikají, neboť jistina je už splacená a na lichvářské pokuty a úroky nemají věřitelé nárok. Rozhodně tak neplatí tvrzení, že zastavením exekuce klient vlastně nic moc nezíská. Zastavením exekuce se dluhy významně snižují i zanikají. 

Za službu si od dlužníků neberete žádné peníze. Jestli se nepletu, jediným nákladem je poplatek 200 Kč na osobu. V případě soudního sporu musí strana, která prohraje, té druhé nahradit náklady právního zastoupení. Z čeho se ale skládá vaše odměna v případě, že k soudnímu sporu vůbec nedojde a věřitel dobrovolně exekuci zastaví?

Pokud vstupujeme do případů, jsou to všechno případy, kdy věřitel dobrovolně exekuci nezastavil, to by totiž již neběžela. Jakmile do případu vstoupíme a věřitel se zastavením exekuce souhlasí, exekuci zastavuje exekutor, ale zavinění na zastavení je na věřiteli a musí hradit náklady řízení o zastavení exekuce i náklady exekuce. Zde není rozdíl v tom, jestli to končí už u exekutora nebo až u soudu.

Toto již judikoval Nejvyšší soud a rozhodnutí publikoval dokonce ve sbírce soudních rozhodnutí. Věřitelé se dané snažili napadnout u Ústavního soudu, ale neúspěšně. Věřitelé vedou vědomě protiprávní exekuce a musejí tak nést náklady právního zastoupení dlužníků, kteří tyto exekuce úspěšně napadnou.

Může se stát, že se pře mezi věřitelem a dlužníkem protáhne natolik, že si bude muset dlužník platit právní zastoupení od určité chvíle sám. Dlužník vás totiž zplnomocní k výběru advokáta, který ho pak zastupuje. Tyto služby se hradí z náhrady nákladů řízení o zastavení exekuce. Další služby, jako třeba jednání s věřitelem po zastavení exekuce ohledně nějakého splátkového kalendáře, jsou ale už na individuální dohodě dlužníka a zprostředkovaného advokáta. Už k takovým sporům došlo? Že dlužník nakonec musel hradit ze svého nad rámec zmíněných 200 Kč také další odměnu advokáta? A došlo už i k nějakým sporům, kde prohrál dlužník a musel tak z vlastní kapsy hradit náhradu nákladů řízení protistraně?

Poplatek 200 Kč je spíše symbolický a motivační. Klient však de facto hradí i služby advokátů, sice mu tyto náklady proplácí věřitel, právně jde ale o platbu klienta advokátům a věřitel neplatí peníze advokátům, ale dává dlužníkovi peníze na advokáty. Tolik pro přesnost. Tyto náklady se liší podle částky vymáhané v exekuci. Průměrně můžeme mluvit o nákladech 5000 Kč, protože boj politiků proti nákladům advokátů postihl i nás. Nejde tedy o žádné velké peníze, avšak tato částka skutečně pokrývá veškeré služby spojené se zastavením exekuce.

Nějaké extra komplikace jsou výjimka a žádné doplatky neexistují. Pokud jde o další jednání s věřiteli na splátkovém kalendáři atd., jde už o služby nad rámec, které malá část klientů využívá, a tyto jsou již zpoplatněny dle dohody částkou okolo 2000 Kč. Při vymáhání peněz po exekutorovi si advokáti účtují odměnu 20 % z vymožené částky, opět jde jen o část klientů, neboť mnohdy není co vymáhat. Pokud bychom v nějakém řízení neuspěli, projevilo by se toto jen ve zvýšených nákladech na exekuci. Našim advokátům by klient nic platit nemusel.

Jestli se nepletu, za vším stojí rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu, podle kterého je neplatná taková exekuce, která je vedena na základě rozhodčího nálezu v případě, že byl rozhodce vybrán netransparentně. Máte odhad, kolik exekucí by se kvůli tomuto tvrzení mohlo označit za neplatné?

Odhadovali jsme původně 100 000 exekucí, a to díky dotazům na soudy dle sto šestky (zákon o svobodném přístupu k informacím – pozn. red.), ale v praxi se ukázalo, že jde o mnohem širší problém, a navíc se judikatura ještě rozšířila. V současné době tak operujeme s reálným počtem 200 000 exekucí, zaznamenali jsme ale i odhady okolo 300 000.

Každopádně jde o obrovské počty a to je důvod, proč politici a Ministerstvo spravedlnosti dávají od problémů ruce pryč, sic o exekucích tak rádi mluví. Mohli by totiž během několika měsíců zastavit 200 000 exekucí, čímž by ale zničili velkou část exekutorů a věřitelů. Česká republika by pravděpodobně čelila žalobám věřitelů, protože za každou protiprávní exekucí stojí také pochybení exekučního soudu. Naše činnost je vlastně jen kapkou v moři.

Je naprosto skandální, jak strkají politici hlavu do písku a že je všem jedno, že 200 000 exekucí je vedeno protiprávně. Přitom i my jsme už zaznamenali případy, kdy si lidé kvůli těmto exekucím sáhli na život. Naprosto zbytečně. Stačilo, aby na nás ten člověk narazil o půl roku dříve, a jeho syn mohl být naživu. To jsou chvíle, kdy na vás jde opravdový vztek, když pak vidíte tlachat politiky o exekucích, přitom záměrně přehlížejí naprosto snadné řešení.

Můžete vysvětlit, co přesně znamená, že je rozhodce vybrán netransparentně? A jaké doložky jsou naopak platné?

Transparentní určení rozhodce je jednoduše takové, kdy strany přesně vědí, které konkrétní osoby mohou jejich spor v budoucnu rozhodovat. Pokud to nevědí, není to transparentní. Pokud v momentu podpisu smlouvy bylo jasné, že případ bude rozhodovat rozhodce A, B, nebo C, je vše v pořádku. Pokud se ale v rozhodčí doložce objeví zmínka, že rozhodce bude vybrán z jakéhosi seznamu, nedá se hovořit o jeho transparentním určení. Avšak i transparentní určení rozhodce může být problém, i taková rozhodčí doložka může být neplatná. Nemá však cenu zabíhat do detailů, je to právně trochu komplikovanější a stále živé téma.

Podle soudu může rozhodčí spor řešit jen právnická osoba, kterou ustanovil zákon. Které právnické osoby tedy tímto sítem projdou? Je to Rozhodčí soud při  Hospodářské a agrární komoře (RSHKAK)? Nebo i nějaké další?

Rozhodcem mohou být i fyzické osoby, v tom není problém. Problémem zjednodušeně bylo, že rozhodčí doložky zněly na seznamy rozhodců, které vedly soukromé rozhodčí soudy, nikoliv zákonem zřízené rozhodčí soudy, což de facto dnes znamená právě Rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře.

Ústavní soud označil za protiprávní, i pokud je rozhodčí doložka skryta malým písmem v obchodních podmínkách a není v hlavní smlouvě. Může být tedy neplatná i formálně správná rozhodčí doložka?

Ano, a tento názor se nám již podařilo u soudů uplatnit. V předmětném judikátu Ústavního soudu šlo o takto skrytou smluvní pokutu a zmínka o rozhodčí doložce tam byla jakoby na okraj, ale byla opakovaně zdůrazněna. Ústavní soud tak dal jasně najevo, že by taková rozhodčí doložka měla být neplatná, sic asi pro stoprocentní jistotu si budeme muset počkat na nějaký judikát přímo na tuto problematiku. Ústavní soud však již třeba řekl, že pokud je platná rozhodčí doložka obsažena v neplatné smlouvě, padá platnost i takto jinak správné rozhodčí doložky. To je taky velmi důležité rozhodnutí.


Autor: Shutterstock

Odváží se politici šťouchnout do vosího hnízda?

Co by měli udělat dlužníci, aby zjistili, jestli i jejich exekuce není vedena neplatně? Kam se podívat a co hledat? A jak mají zastavit exekuci, která je vedena neplatně?

Pokud je exekuce vedena dle rozhodčího nálezu, mají velkou šanci na zastavení exekuce. Stačí se podívat na jakýkoliv exekuční příkaz, a pokud v prvním odstavci najdou zmínku o rozhodčím nálezu či rozhodci, měli by zbystřit, protože třeba v případě exekucí Home Creditu, Komerční banky, ESSOXu a dalších mají hned jistotu, že tuto exekuci jde zastavit. Dlužníkům může pomoci jakýkoliv advokát či právní poradna. My jsme například již školili sociální pracovníky v Praze a Brně, jak takové exekuce poznat. Dlužníci také mohou využít stránky www.exekutormasmulu.cz, kde se zdarma a nezávazně dozví, zda lze jejich exekuci zastavit.

Dlužníkům stačí napsat jednoduchý přípis exekutorovi, kde navrhnou zastavení exekuce, je však třeba dávat velký pozor na další věci, protože exekutoři záměrně vydávají chybná rozhodnutí ve vztahu k nákladům. Lidem se tak může stát, že exekuci si zastaví, ale ještě budou doplácet náklady exekuce a exekutor jim nic nevrátí. Proto skutečně doporučujeme vyhledat pomoc jakéhokoliv advokáta. Zastavení exekuce je celkem snadné, ale je třeba dávat pozor, aby si lidé nenaběhli v dalších výrocích.

Případy neplatných rozhodčích doložek by se měly rozšiřovat také o rozhodčí doložky společnost Profi Credit. Na ty se totiž původní rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu nevztahovala a situaci změnilo až rozhodnutí Nejvyššího soudu na konci minulého roku. Můžete vysvětlit, co se tímto rozhodnutím změnilo?

Zjednodušeně lze říct, že rozhodčí doložky této společnosti se skládaly z platné a neplatné části a bylo judikováno, že i když byl rozhodce vybrán dle platné části, je rozhodčí doložka neplatná celá. Nadto lze dodat, že tyto rozhodčí doložky byly stejně většinou skryty malým nečitelným písmem v obchodních podmínkách a byly neplatné i z tohoto důvodu. Opakovaně jsme se setkali s tím, že tyto rozhodčí doložky byly skutečně nečitelné pro nás i soud, natož pro starší lidi.

Kromě toho na konci roku 2014 Ústavní soud rozhodl o neplatnosti rozhodčí doložky z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy, ve které byla obsažena platná rozhodčí doložka. Znamená to tedy, že pokud úvěrová smlouva svým zněním například odporuje dobrým mravům nebo obsahuje úrok, který se blíží lichvě apod., může být neplatná exekuce i v případě, že je vedena na základě platného rozhodčího nálezu?

Ano, dané jsem již naťukl. Tento judikát je přelomový, protože postihuje neplatností i jinak platné rozhodčí doložky, které jsou však použity v neplatné smlouvě. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem dle této rozhodčí doložky pak není způsobilým exekučním titulem a exekuce má být zastavena. Je to strašně důležité rozhodnutí, protože rozhodčí řízení mnohdy fungovalo jako legalizace lichvy. Rozhodci přiznávali věřitelům nároky, které by soud nikdy nepřiznal. Tomu se Ústavní soud postavil.

Anketa

Máte zkušenosti s exekucí?

Jaké smlouvy, respektive podmínky v nich, soudy označují za příčící se dobrým mravům? Dá se uvést příklad výše RPSN nebo úrokové sazby, která už je podle soudů nemravná, a proto je neplatná celá smlouva bez ohledu na formální správnost rozhodčí doložky?

Jde o kombinaci různých prvků. Prvním jsou skutečně vysoké úroky a poplatky, když můžeme mluvit o úrocích nad 60 % ročně, RPSN ke stu procent a výš. Rozhodně to však nejsou pevné hranice, může to být více i méně. Pak to jsou různé vysoké pokuty, zajištění blankosměnkou a tak dále, což vše dohromady dává smlouvu, která má klienta v zásadě jen poškodit. Nedá se dát jednoduchý vzoreček, co je platné a co neplatné, každý spor je individuální a Ústavní soud dal jen jistý návod, po čem jít, pak to je už jen na uvážení soudu.

Zde jde skutečně o trochu složitější právní věci, které vyžadují více práce. Avšak jelikož společnosti používaly formulářové smlouvy, které byly jako přes kopírák, tak pokud se nám u určité společnosti podařilo tyto smlouvy shodit již několikrát, není důvod, proč bychom neměli uspět i u dalších totožných smluv a soudy by měly rozhodovat totožně.

Exekuce se dá tedy zastavit kvůli neplatné rozhodčí doložce a kvůli poloplatné rozhodčí doložce. Dá se tedy ale říci i to, že pokud je dlužník v exekuci kvůli smlouvě, jejíž ustanovení odporují dobrým mravům například kvůli vysoké úrokové sazbě či RPSN, dá se zastavit bez ohledu na to, zda obsahuje rozhodčí doložku, nebo bez ohledu na to, že ta je formálně správná?

Pokud taková smlouva neobsahovala rozhodčí doložku, respektive nerozhodoval rozhodce, ale soud, tak takovou exekuci zastavit neumíme. Pokud však rozhodoval rozhodce a rozhodčí doložka byla platná, ale smlouva je až lichevní, pomoci díky Ústavního soudu můžeme.

Pokud dlužník v exekuci objeví ve své smlouvě úrok či RPSN, který je podobně vysoký jako v případech, kdy soudy považují kvůli těmto úrokům smlouvy za neplatné – co by měl v té chvíli dělat? Má zkusit kontaktovat úvěrovou společnost a namítnout neplatnost smlouvy? Nebo se má obrátit na soud? Co byste mu poradil?

Měl by vyhledat odbornou právní pomoc, nejlépe jakéhokoliv advokáta, neboť jde o složitější právní argumentaci.

Děkuji za rozhovor.

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2015 15:14
Zasílat nově přidané názory e-mailem