Pět zásadních změn důchodové reformy

Dvacet let se o ní jen mluvilo, minulý týden prošla sněmovnou. Co důchodová reforma znamená pro vaši peněženku?

Důchodová reforma prošla v minulém týdnu Poslaneckou sněmovnou a i když ji Senát s největší pravděpodobností vrátí k hlasování do spodní komory Parlamentu, měli bychom se na ni připravit. Vládní koalice totiž má sílu na její opětovné schválení.

O připravovaných změnách jsme vás průběžně informovali v seriálu o daňové a důchodové reformě, dnes si připomeneme ty nejzásadnější.

1) Dáte 5 procent příjmů do druhého pilíře?

Těžko říci, zdali politici před nás občany v naší postkomunistické éře položili fatálnější otázku. Nicméně minimálně čtenáři tohoto serveru mají jasno. 92 procent z více než 2600 hlasujících do druhého pilíře vstupovat nechce.

Anketa

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

Co vlastně onen druhý pilíř přináší a znamená? Pokud ho využijete, pak si do něj budete po zbytek pracovního života (ze systému nelze vystoupit) odvádět 3 % z důchodového pojištění, které byste normálně platili do průběžného systému. K nim však budete muset přidat další 2 % z vlastního, čímž si výměnou za jistotu spoření na důchod prakticky snížíte o ona dvě procenta čistou mzdu.

Kdo druhý pilíř nevyužije, tomu stát nadále bude vyplácet důchod z průběžného systému. Vzhledem k důvodům, které k důchodové reformě vedly (ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí, že zatímco nyní náleží na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí, v roce 2050 to má být jen 1,2), lze předpokládat, že jeho reálná výše bude v čase znatelně klesat.

Kdo druhý pilíř využije, ten bude rovněž dostávat důchod z průběžného systému, ale poměrně snížený. Nároky na invalidní, vdovské a pozůstalostní penze zůstanou stejné, zachována bude i stejná výše základní výměry starobního důchodu (dnes je ve výši 2230 Kč). Bude krácena jen procentní výměra starobního důchodu, která se odvozuje z výše výdělků.

MPSV toto krácení na svém webu definuje takto: Krácení bude jen za dobu placení do druhého fondového pilíře podle poměru pojistného do druhého pilíře a pojistného na procentní výměru. Při kratší době placení ve druhém pilíři než je celková pojištěná doba v prvním průběžném pilíři úměrně méně. Nebude se například krátit za náhradní doby.

Výmluvnější než těžká byrokratická mluva jsou čísla. Ty naleznete například v kalkulačce, ve které se MPSV snaží vyčíslit dopady důchodové reformy. Když do ní zadáte člověka mladšího 35 let, jehož hrubý příjem činí 25 tisíc korun, pak se složka důchodu z průběžného systému v případě využití druhého pilíře snižuje o zhruba 12 %. U stejného člověka s 15tisícovým hrubým příjmem je snížení sice menší, ale stále zhruba 12%.

Zajímavé je také porovnat celkový vypočtený důchod, v případě využití druhé pilíře tedy i s tzv. fondovou složkou. Když zůstaneme u 15tisícového příjmu, pak při průměrném ročním zhodnocení ve výši 2,5 % dostanete při účasti ve druhém pilíři měsíčně o 86 korun více, než když nebudete „vyvádět“. Při zhodnocení ve výši 4,5 % pak rozdíl dosahuje necelých 700 korun. Nezapomeňte ale při výpočtech na to, že do druhého pilíře, tedy do fondu, jste přispěli i 2 % nad rámec obvyklého pojistného a tato dvě procenta můžete zhodnocovat v případě nevyužití druhého pilíře „na vlastní pěst“.

Kalkulačka přitom počítá s doživotní rentou. To znamená, že výplatu z fondové části zvolíte tak, abyste měli jistotu, že do zbytku života nebudete odkázáni jen na sníženou část z průběžného systému. Alternativou je vyplácení peněz 20letou rentou, třetí možností pak doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky.

Tím jsme se dostali k tématu dědění. Dědí se prostředky naspořené ve fondové části v případě, že zemřete ve fázi spoření. Pak se dědí vždy. V době výplaty se pak pozůstalostní penze nevyplácí v případě varianty jednoduché doživotní penze. U 20leté penze její časové určení trvá i po smrti příjemce a přechází na pozůstalé.

2) Prodlužování důchodového věku

Upozorňovali jsme na to již dříve. Česko bude ve způsobu stanovení důchodového věku originální. Již v květnu v Poslanecké sněmovně schválená tzv. malá důchodová reforma totiž změnila pravidla důchodového věku tak, že ten bude neustále narůstat a není zastropován maximální výší. Pro dnešní novorozeňata to znamená, že do důchodu by měla jít v necelých 73 letech, dnešní třicátníci pak zhruba v 68 letech. Doposud přitom platí maximální důchodový věk ve výši 65 let.

Zástupci vládní koalice hovoří o tom, že zastropování růstu ponechávají na budoucích vládách a také o tom, že lidé pracující v náročných odvětvích budou do důchodu moci odcházet dříve. Jak zjistil server Podnikatel.cz uvažuje se momentálně o institutu tzv. předdůchodů.

3) Příspěvek rodičům

Vláda chce důchodovou reformou vychovávat a jedním z témat má být i mezigenerační solidarita. Ta působí tak pozitivně, až se jí nechce věřit. Háček však skutečně nemá.

Každý, kdo má rodiče pobírající starobní důchod, se bude moci dobrovolně rozhodnout, zda jim přilepší jedním procentem ze svého vyměřovacího základu, rozuměj z hrubé mzdy.

MPSV opatření zdůvodňuje takto: Tento prostředek motivuje k zodpovědné výchově dětí, které budou moci svým rodičům „přilepšit“ částkou ve výši jednoho procenta jejich mzdy. Dále pak ubezpečuje, že budete-li přispívat svým rodičům na lepší důchod, nezkrátíte si nikterak vlastní nároky. Jde skutečně o bonus, který budou lidé moci dobrovolně svým rodičům poskytnout, aniž by jim byl krácen z jejich vlastního spoření na důchod či jim byl odečítán z platu.

4) Změny u stávajícího penzijního připojištění

Až bude důchodová reforma účinná (plánována je od roku 2013) tak se ze současného penzijního připojištění stane tzv. třetí pilíř důchodového systému a řečí zákona doplňkové penzijní spoření.

Největší změnu přinesou nová pravidla pro vyplácení státního příspěvku. Zatímco dnes vám stát přispěje už za vašich 100 korun měsíčně, po reformě budete muset spořit alespoň 300 korun měsíčně. Důvodem změny je snaha přinutit lidi více si na důchod odkládat. Současná průměrná měsíční úložka nepřesahuje 500 korun měsíčně, což na zajištění v důchodu nestačí.

Nová konstrukce výpočtu státního příspěvku bude jednodušší než ta stávající (v tabulce dole). Za vašich 300 korun dostanete 90 korun od státu, budete-li si platit více, pak se státní příspěvek vypočte jako 90 korun plus 20 % z vámi ukládané částky, která přesahuje 300 korun. Kdo bude posílat 1000 korun a více, ten dostane maximální možný příspěvek ve výši 230 korun.

Zachována bude také možnost odečítat příspěvky na penzijní spoření ve výši až 12 tisíc korun ročně od daňového základu. Posune se ale hranice, od které je možné tyto příspěvky od daňového základu odečítat. Zatímco nyní můžete odečíst příspěvky přesahující 6 tisíc korun ročně, po reformě se tato hranice zdvojnásobí. Souvisí to s posunutím horní hranice vyplácení státního příspěvku (z 500 měsíčně na 1000 měsíčně, tedy z 6000 na 12 000 ročně).

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění (současný stav)
Příspěvek účastníka
(měsíčně, v Kč)
Výše státního příspěvku
(měsíčně)
100 – 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200 – 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300 – 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více 150 Kč

5) Jednotná sazba DPH

Zatím platný plán (schválený vládou) je takový, že v roce 2012 se snížená sazba DPH zvedne z 10 na 14 procenta a o rok později se následně sazby DPH sjednotí na 17,5 procentech. Jisté je jedno. Vláda chce růstem spodní sazby DPH zafinancovat důchodovou reformu (příjmy státní kasy mají růst o zhruba 20 miliard ročně), jistě tedy poroste. Možná se ale změní plánovaná výše sazeb. O 19% sazbě mluvili jak premiér, tak ministr financí, nápad ovšem vetovaly Věci veřejné.

Změna spodní sazby DPH bude tlačit vzhůru ceny zejména u potravin, vodného a stočného, tepla, městské dopravy, knih, časopisů a novin. Dále pak u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce, léků a zdravotnických pomůcek a také u dětských plen či stavebních prací.

Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu se tato změna projeví v rodinných rozpočtech zvýšenými náklady v řádech stokorun. Takový růst nákladů ale rodinám s dětmi vykompenzuje zvýšení daňové slevy na dítě. Ta se od příštího roku zvýší o 150 korun měsíčně a většina rodin by tak podle zmíněné studie měla nakonec skončit v mírném plusu. Více: Pokud daně budou reformovány, polepšíte si i přes růst DPH

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 9. 2011 17:10