Ve výběrových řízeních zpravidla vždy vítězí cena, bez ohledu na kvalitu. A ta kvalita není zaručena ani vyšší cenou. Bohužel. Když to převedeme do konzumu, tak nám různí rádci radí, abychom nekupovali levné věci, že nebudou kvalitní. A co udělá prodejce? Zvýší cenu u méně kvalitního zboží na úroveň kvalitnějšího zboží a cenové vodítko je kdesi. Jen si vezměte různé uzeniny, sýry, mléčné výrobky – až po zabalení nakoupeného zboží zjistíte u některých prodejců na cenové etiketě, že uzenina není takřka z masa, sýr nebo šlehačka jsou převážně rostlinného původu. V malém obchodě si můžete o informaci o složení výrobku nechat jenom zdát, a ten výrobek může pocházet od stejných dodavatelů, kteří jej dodávají do sítě SM / HM s co nejniží cenou /a kvalitou/.
Zrovna tak u dodavatele živičné směsi na silnici – jeho dodavatel může použít nějakou levnější a méně kvalitní složku, jeho dodavatel taky něco ošidí, další dodavatel taky něco ošidí – ten řetězec je dlouhý a komplikovaný a najít viníka /-y/, který šidí, není asi jednoduché. Za kvalitu stavby samozřejmě odpovídá hlavní dodavatel …
