Hlavní navigace

Penzijní spoření – nutnost, či zbytečnost?

5. 10. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Z transformovaných fondů účastníci odcházejí, zdaleka ne všichni ale přejdou do těch účastnických. Je snad penzijní spoření přežitek?

V České republice přibývá lidí v důchodovém věku. Počet lidí, kteří střádají na penzi, však v poslední době spíše ubývá.

Podle Asociace penzijních společností došlo ve 2. čtvrtletí 2015 k úbytku počtu střadatelů v tzv. transformovaných fondech o 83 117 osob, zatímco v účastnických fondech přibylo pouze 31 259 účastníků.


Autor: Isifa.com

Na státní penzi bychom spoléhat neměli. Přesto lidé přestávají spořit ve třetím pilíři

Starobní penze nebude stačit

Spoření na důchod z vlastních prostředků představuje v dnešní době nezbytnost, jelikož se starobní penze v posledních letech ukázaly jako nedostačující pro zajištění obstojné životní úrovně.

Přesto je tato problematika Čechy velmi často opomíjena – třetina z nich si na důchod nespoří žádné finance a spoléhá na to, že jim příspěvek od státu bude na obživu stačit, nebo přispívají zákonné minimum.

Přitom, pokud by si spořili tak, aby dosáhli na co nejvyšší státní příspěvek, získají v důchodu při jednorázovém vyrovnání podstatně víc peněz, jak dokazuje i následující příklad:

Kolik si naspoříte

Muž/žena, věk 30 let, přispívá do DPS po dobu 35 let, předpokládané roční zhodnocení 2 %, získá v důchodu:

Při měsíčním příspěvku 300 Kč – 236 509 Kč před zdaněním (225 603 Kč po zdanění), z toho činí příspěvek státu 37 800 Kč.

Při měsíčním příspěvku 1000 Kč – 745 913 Kč před zdaněním (711 516 Kč po zdanění), z toho činí příspěvek státu 96 600 Kč.

Pozn.: Do výpočtu nejsou zahrnuty poplatky za zhodnocení a obhospodařování majetku.

Penzijní připojištění vs. doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření, tzv. III. pilíř, představuje formu spoření na důchod, která byla zavedena v rámci penzijní reformy spolu s důchodovým spořením v roce 2013. Samotné penzijní připojištění sice nepřestalo existovat, ale od 30. 11. 2012 si jej klienti nově již nemůžou sjednat.

Toto připojištění existuje jako součást třetího pilíře v podobě tzv. transformovaných fondů, kde mají všichni klienti zajištěny původní podmínky, jako například garanci nezáporného výnosu a výsluhovou penzi, tedy možnost výběru poloviny naspořených peněz po 15 letech spoření. Zájemci o sjednání nového penzijního spoření si mohou sjednat pouze doplňkové penzijní spoření v podobě tzv. účastnických fondů, které nabízí potenciálně vyšší zhodnocení oproti penzijnímu připojištění, jelikož u nich platí volnější pravidla pro investování. Možnost vyššího zhodnocení však s sebou nese i vyšší investiční riziko.

Parametry produktu Penzijní připojištění Doplňkové penzijní spoření
Garance výnosu ano ne
Státní příspěvek ano ano
Příspěvek zaměstnavatele ano ano
Výplata výsluhové penze1 ano ne
Možnost přecházet mezi jednotlivými fondy ne ano
Možnost jednorázového vyplacení peněz ano ano, až při dosažení důchodového věku
Předčasné ukončení smlouvy – odbytné Po 12 měsících spoření Po 24 měsících spoření

1) Výsluhová penze – možnost vybrat si polovinu naspořených prostředků po 15 letech spoření 

A právě tato nemožnost garance výnosu představuje hlavní překážku pro potenciální zájemce o sjednání penzijního spoření, jelikož se obávají rizik, které mohou ohrozit celkovou výši naspořených peněz. Z tohoto důvodu se v poslední době hovoří a možné úpravě, resp. opětovnému navýšení státního příspěvku s cílem motivovat více střadatelů ke spoření na důchod.

Některé penzijní společnosti dokonce začaly garanci výnosu nabízet jako doplňkovou službu k DPS, ale klienti musí počítat s tím, že pokud chtějí mít garantovaný výnos, budou jejich vklady směřovány do konzervativních fondů, u kterých nedosáhnou tak výrazného zhodnocení. Například Česká spořitelna nabízí možnost garance výnosu v podobě investic do konzervativního nebo vyváženého fondu, přičemž posledních 5 let spoření musí být naspořené peníze investovány pouze v konzervativním fondu.

Poskytovatel Garance výnosu Minimální vklad Poplatky za změnu strategie spoření (2. a další změna) Poplatky za obhospodařování majetku DPS Poplatek za zhodnocení DPS
Allianz ne 100 Kč max. 60 Kč 0,40 % 10 %4
AXA ne 100 Kč 500 Kč 0,40 % – povinný konzervativní fond, 0,80 % dluhopisový a vyvážený fond
Conseq penzijní společnost ano1 500 Kč 100 Kč 0,80%
Penzijní společnost České pojišťovny ne 300 Kč 500 Kč 0,40 % – povinný konzervativní fond, 0,80 % spořící, vyvážený a dynamický fond
Penzijní společnost České spořitelny Ano – konzervativní/vyvážený fond 100 Kč 200 Kč bez předinvestování, 500 Kč s předinvestováním 0,40 % – povinný konzervativní fond, 0,80 % vyvážený, dynamický fond
ČSOB Penzijní společnost Ano – garantovaný fond2 100 Kč 0 Kč 0,80 % – garantovaný a vyvážený fond, 0,40 % povinný konzervativní fond, 0 % dynamický fond3
KB Penzijní společnost ne 100 Kč 0 Kč 0,40 % – povinný konzervativní fond, 0,8%spořící konzervativní, vyvážený, dynamický fond5
NN pojišťovna ne 100 0 Kč 0,40 % z průměrné hodnoty fondového vlastního kapitálu u konzervativního fondu

1) Poplatek za garanci u dynamického fondu 5 % ze sjednaného měsíčního příspěvku, u vyváženého fondu 4 % ze sjednaného měsíčního příspěvku, u konzervativního fondu 3 % ze sjednaného měsíčního příspěvku.
2) Předpokladem je 100% vklad peněz do Garantovaného fondu po celou dobu spoření a minimální doba spoření 10 let.
3) Úplata za obhospodařování majetku se počítá z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu.
4) Úplata za zhodnocení se počítá z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky fondu v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky fondu v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. Výše je dána zákonem.
5) Do konce roku 2015 u spořicího konzervativního fondu snížená sazba 0,4 %.

Místo výsluhové penze máte u doplňkového penzijní spoření možnost využít tzv. předdůchod. Předdůchod představuje zvláštní formu výplaty doplňkového penzijního spoření s cílem pomoci lidem, kteří mají před vstupem do důchodu potíže s udržením stávajícího či získáním nového zaměstnání. Po dobu předdůchodu hradí klientovi zdravotní pojištění stát. Do předdůchodu však nemůže vstoupit každý. Musí splnit následující podmínky:

  • vstoupit do předdůchodu může klient 5 a méně let před vstupem do řádného důchodu,
  • klient musí řádně spořit doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění) po dobu min. 60 kalendářních měsíců,
  • klient bude čerpat předdůchod min. po dobu 2 let a max. 5 let před vstupem do důchodu,
  • splátka předdůchodu musí dosahovat alespoň 30 % průměrné mzdy.

U žen se při stanovení dosaženého věku postupuje stejně jako u mužů stejného data narození, bez ohledu na počet vychovaných dětí.

Na druhou stranu si oba produkty některé parametry ponechaly stejné. Mezi nimi například i daňovou úlevu, resp. možnost snížení daňového základu až o 12 000 Kč ročně, díky čemuž můžete ušetřit až 1800 Kč ročně na dani z příjmu. U obou produktů je rovněž možné přidat příspěvek zaměstnavatele v rámci zaměstnaneckých benefitů.

Penzijní reforma rovněž upravila výši státního příspěvku. Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí je přimět občany, aby si na důchod spořili vyšší částky, jelikož si podle údajů Asociace penzijních společností účastníci penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření spoří pouze nepatrné částky, které pro ně nebudou znamenat výrazné zlepšení životní úrovně v penzi.

Výše státního příspěvku na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření
Výše měsíčního vkladu Stání příspěvek v letech
2010 – 2012
Státní příspěvek od roku 2013
100 Kč 50 Kč
200 Kč 90 Kč
300 Kč 120 Kč 90 Kč
400 Kč 140 Kč 110 Kč
500 Kč 150 Kč 130 Kč
600 Kč 150 Kč 150 Kč
700 Kč 150 Kč 170 Kč
800 Kč 150 Kč 190 Kč
900 Kč 150 Kč 210 Kč
1000 Kč 150 Kč 230 Kč

DPS jako předmět dědictví     

Další pozitivní zprávou je, že v případě úmrtí účastníka doplňkového penzijního spoření naspořené peníze nepropadnou penzijní společnosti, ale stanou se předmětem dědictví nebo budou vyplaceny určené osobě. Ušetřené prostředky pak budou následně vyplaceny dvěma způsoby, a to buď jednorázově, pokud již vznikl danému účastníkovi nárok na výplatu (např. pokud již dosáhl věku 60 let a má za sebou dobu spoření delší než 5 let), nebo ve zbývajících případech ve formě odbytného, a to bez ohledu na délce spoření.

Státní příspěvky se Ministerstvu financí vrací pouze v případě, že se při úmrtí účastníka vyplácí odbytné, tj. kdy ještě nevznikl nárok na výplatu naspořených prostředků.

skoleni_15_4

Zaměstnavatelé, nebojte se přispívat

Doplňkové penzijní spoření nemusí být atraktivní pouze pro samotné účastníky, nýbrž i pro jejich zaměstnavatele, kteří jej mohou nabízet ve formě zaměstnaneckého benefitu. Příspěvky zaměstnavatele jsou v jakékoliv výši daňově uznatelný náklad, jedinou podmínkou je, aby dané příspěvky zaměstnavatele a DPS byly uvedeny v pracovní smlouvě, vnitřním předpisu či kolektivní smlouvě zaměstnavatele.

Pokud chcete maximálně využít tohoto zaměstnaneckého benefitu ve svůj prospěch, můžete přispívat zaměstnancům 2500 Kč měsíčně, příspěvky zaměstnavatele za zdaňovací období jsou až do výše 30 000 Kč osvobozeny od odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, ale pozor, jedná se o souhrnný limit jak za doplňkové penzijní spoření, tak i za životní pojištění.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pokračuji ve své zálibě psaní a studování problematiky ekonomiky a financí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).