Penzijní reforma z dílny ODS

S velkou pravděpodobností bude po příštích volbách realizována penzijní reforma, která zasáhne každého z nás, včetně našich dětí. V následujících volbách bychom proto měli být při výběru naší politické reprezentace dobře informovaní. Proto jsme pro vás připravili krátký seriál.

V uplynulých dvou týdnech jsme vám představili reformní plány obou vládních stran, KDU-ČSLČSSD. Dnes bude dvojice doplněna o reformní plán třetí relevantní demokratické strany, o reformní vize ODS.

Reformní představy jsou v případě občanských demokratů logicky ovlivněny samotným ideologickým ukotvením strany, které vychází z liberálně-konzervativních hodnot. Předmětem kritiky se tak pro občanské demokraty stává zejména ekonomická neudržitelnost stávajícího systému v souvislosti s demografickým faktorem a dále pak přílišná míra přerozdělování v rámci stávajícího systému (způsobená degresivním mechanismem pro výpočet starobních důchodů), což je na první pohled patrné na následujícím grafu.

Reforma dle ODS I

Strana tak upozorňuje na konkrétní případy přehnané míry redistribuce v rámci stávajícího systému, kdy v případě poplatníka se mzdou 7000 Kč činí důchod přibližně 79 % mzdy, zatímco důchod poplatníka se mzdou 10 000 Kč činí 62 % předchozí mzdy a důchod poplatníka se mzdou 24 000 Kč činí jen 33 % předchozí mzdy, jak ukazuje i následující graf.

Reforma dle ODS II

Dále poukazují na skutečnost, že parametrické úpravy stávajícího systému by pro jeho dlouhodobou udržitelnost nebyly dostačující zejména v důsledku již zmíněného demografického faktoru, a to ani po posunutí hranice odchodu do důchodu na 67 let.

Rovný důchod

Systém rovného důchodu, na němž celá občanskodemokra­tická koncepce spočívá, funguje již v zemích, jako je například Irsko nebo Velká Británie. Podle představ strany by po určitou dobu fungoval souběžně jak reformovaný důchodový systém, tak systém stávající, který by byl omezen pro současné důchodce a starší ročníky.

Mladí lidé by již byli odkázáni na systém rovného důchodu, který by pro ně znamenal výrazné snížení plateb na důchodové pojištění a zároveň výrazné zvýšení jejich čistých příjmů. Tím by tito lidé získali dodatečné prostředky a mohli se sami rozhodnout, jak naloží s ušetřenými penězi. Stát by zároveň nijak nezasahoval do toho, zda si je uloží do banky, do penzijního fondu, do nemovitosti či do podnikání. Státem by měli garantovaný pouze základní standard, tzv. rovný důchod. Odpovědnost za vlastní důchod by tak byla rozdělena mezi stát i jednotlivce.

Pokud jde o nestarobní důchody (vdovské, vdovecké, sirotčí a invalidní), které tvoří v současném systému přibližně třetinu výdajů určených na důchody, nejsou v rámci navrhované reformy řešeny vůbec. Návrh se tedy váže pouze na tu část pojistných odvodů, která je určena na starobní důchody (dnes jde o 20 % z 28 % odváděného pojistného určeného na starobní důchody).

Jaké by měl rovný důchod parametry?

Asi nejdůležitější informaci týkající se sazby pojistného, kterou by reformou zasažené ročníky musely pro získání nároku na rovný důchod odvádět, bohužel v návrhu ODS nenalezneme. Pouze se v něm uvádí, že by měla být ze stávajících 20 % snížena, což je ovšem vcelku logické, vzhledem k tomu, že by rovný důchod nedosáhl stejné výše, jaké dosahuje v současné době průměrný důchod. Zpráva tak pouze konstatuje: …míra snížení, tedy rozdělení příspěvku na důchod mezi poplatníka a stát, bude předmětem politických i expertních jednání…

Valorizace rovného důchodu by podle představ ODS probíhala průběžně. Cílem by bylo udržovat stabilní poměr k průměrné mzdě v národním hospodářství, přičemž tento poměr není v návrhu rovněž stanoven.

Další důležitou informací je to, jakým způsobem se budou projevovat důsledky systému rovného důchodu na veřejné rozpočty a jakou by představoval zátěž pro naší ekonomiku. Zásadní by v případě představeného návrhu bylo to, že by mladší generace přispívaly nižšími odvody než starší generace, které by stále platily podle stávajícího systému a důchody by rovněž dostávaly podle stávajícího systému. V důsledku tohoto dlouhodobého přechodu by výnosy státu trvale klesaly, tak jak by přibývalo těch, kteří začali platit podle nového systému nižší příspěvky. Systém by se stabilizoval až v okamžiku, kdy by všichni poplatníci platili snížené odvody podle nového systému.

Naproti tomu výdaje systému by začaly klesat až ve chvíli, kdy by do důchodu začaly nastupovat generace, které se účastnily již nového systému. Úplně by se stabilizovaly až v době, kdy by už žádný důchodce nepobíral důchod podle starého systému.

Reforma dle ODS III

Podíl příjmů i výdajů na důchody by tak postupně klesal ze zhruba 7 % na 4 % HDP. Deficit systému by se nejprve vyšplhal ke 3 % HDP a pak by se zase začal vracet do rovnováhy, které by dosáhl někdy kolem roku 2065.

Transformační deficit považuje ODS za nezbytnou součást důchodové reformy, a proto deklaruje úsilí o vyrovnaný státní rozpočet a zároveň o to, aby veškeré mimořádné příjmy, například z privatizace, byly věnovány na provedení důchodové reformy.

Shrnutí základních rysů

  • návrh ODS by snížil náklady státu na důchodový systém,
  • posiluje míru ekonomické svobody a pokouší se zachovat garanci státu za důchod na úrovni určitého standardu pro všechny – tzv. rovný důchod,
  • pro současné důchodce a starší ročníky by byl zachován současný důchodový systém,
  • sazba pojistného se bude snižovat, strana prozatím neříká o kolik,
  • reforma neřeší sirotčí, vdovské, vdovecké a invalidní důchody,
  • není ani zřejmé, jaké výše by dosahoval rovný důchod,
  • transformační schodek by byl kryt z mimořádných příjmů státního rozpočtu.

Anketa

Líbí se vám koncepce rovného důchodu?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 8. 2006 15:32