Penzijní reforma po česku: nevěřím, nerozumím a bojím se

Postoj veřejnosti k penzijní reformě se dá srovnat se vzdorem malého dítěte: Nerozumím, nevěřím, nechci. Čí je to ale vina?

Češi o velké penzijní reformě moc nevědí. Chystaným opatřením převážně nerozumí a bojí se o své peníze. To není moc dobrá zpráva vzhledem k tomu, že od půli letošního roku poběží lhůta, během které se budou muset někteří rozhodnout, zda se jí zúčastní či nikoliv.

Ty za to můžeš! Ne, ty!

Těžko určit, jakého označit viníka za to, že většina národa neví, co se chystá. Ve svém vlastním zájmu by ale vláda měla investovat čas a úsilí do kampaně, která by připravované změny vysvětlila. To, že bude vstup do druhého pilíře dobrovolný, je politicky průchodné řešení, které dává lidem možnost se o své budoucí penzi rozhodnout. Na druhou stranu reforma nebude mít smysl, pokud se nenajde dost lidí, kteří se jí zúčastní. Těžko se lidé pohrnou do změn, kterým nerozumí, pokud jim je po svém nevysvětlí naháněči penzijních společností. Pak ale těžko očekávat rozumná rozhodnutí a spokojenost.

To, že bude člověk dostatečně informovaný o tom, co nastane až se (ne)zúčastní reformy, neznamená, že bude nutně chtít do druhého pilíře vstoupit. Bude ale sám schopen učinit kvalifikované a odpovědné rozhodnutí a nestane se terčem polopravd, do jejichž nástrah se může chytit jedinec bez správných znalostí.

Zvažovaný záměr umožnit po omezenou dobu sjednávání smluv o spoření s penzijními společnostmi také nekvalifikovaným a neregistrovaným zprostředkovatelům mimo dozor ČNB je v ostrém rozporu s faktem, že většina obyvatel nemá podle dostupných výzkumů dostatečné znalosti o celém novém penzijním systému, řekl Petr Stuchlík, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Fincentrum. Pustit ke slovu nekvalifikované poradce by bylo důkazem, že tvůrcům reformy nezáleží na tom, jak dopadne pro samotné občany, ale jak nejlépe vyhovět silné lobby.

Ani samotní Češi ale nejsou bez viny. Porozumět financím a tedy třeba i reformě je jim zatěžko, protože se jim problematika zdá komplikovaná. A tak se nedostatek zájmu často schová za důvody, jakými jsou nedostatek času nebo složitost problematiky, kterou ovšem nelze rozlousknout beze snahy se o to pokusit. Více si o postoji ke vzdělávání v oblasti financí přečtěte v článku: Řídíme své finance sami nebo ony řídí nás?

Pokrok téměř žádný

Zajímavé výsledky o tom, jak Češi rozumí, či nerozumí opatřením, která nás čekají v rámci reformy, přinesl výzkum agentury STEM/MARK pro společnost Fincentrum, která srovnávala výsledky z letošního února i s daty získanými loni v říjnu. Podle agentury jsou změny k lepšímu v jednotlivých otázkách minimální: 

  • Například pouze 2 % dotázaných věří, že se budou mít díky reformě v důchodu lépe. V říjnu to bylo pouze 1 % dotázaných.
  • V současnosti se do druhého pilíře chystá vstoupit asi 27 % respondentů ve věku 15 – 59 let. Skupina se nijak nezvětšila, protože loni v říjnu to byl stejný podíl respondentů jako letos.
  • Dostatečně informovanými se cítí 45 % účastníků průzkumu. Loni v říjnu to bylo 38 %.
  • Na otázku, zda jsou dotázaným připravované změny zcela nebo spíše nesrozumitelné, odpovědělo kladně 64 % tázaných. Loni v říjnu tak odpovědělo 69 % lidí.

Nevím, nechci

Podle agentury STEM/MARK má příprava reformy pozitivní efekt ve většině sledovaných otázek na vzdělanější a mladší skupinu obyvatel, kteří si uvědomují nutnost zajistit se na penzi vlastními silami.

Překvapivě alarmující je například zjištění, že rozdíl mezi 2. a 3. pilířem důchodového systému dosud nechápe 69 % obyvatel (oproti 74 % v říjnu 2011).

Absenci motivace zjišťovat fakta má částečně na svědomí i to, že mnoho lidí v otázce zajištění na stáří stále věří spíše státu (33 %) než soukromým subjektům (24 %). Zbylých 43 % se v této otázce zatím nedokáže rozhodnout. Důvěra ve stát roste výrazně s věkem. Zatímco mezi mladými ve věku od 15 do 29 let důvěřuje státní penzi pouze 17 % dotázaných, mezi respondenty ve věku od 45 do 59 let je to celých 43 %, uvádí Stuchlík s tím, že důvěra v soukromé penzijní společnosti s věkem rapidně klesá a s dosaženým vzděláním naopak znatelně roste.

Zatím žádná sláva

Zatím se tedy podle průzkumu chystá reformy zúčastnit jen 27 % dotázaných. Aby nákladné změny důchodového systému proběhly jen kvůli necelé třetině obyvatel, je trochu málo.

Jak je vidět z grafu, nejvíce druhému pilíři fandí vysokoškoláci, mladí lidé mezi 15 až 29 lety a většinou lidé s příjmy nad 25 000 Kč. Překvapivé je, že druhá největší skupina respondentů, kteří vstup do nového pilíře plánují, jsou lidé s příjmem do 10 000 Kč, kterým se podle modelových výpočtů tento krok paradoxně nemá vyplatit. Čtěte více: Kdo vydělá na penzijní reformě a kdo by se jí účastnit neměl?

Neznámé nebo nedobré?

Má  poměr lidí, kteří vstoupí do druhého pilíře, šanci se výrazně změnit? Odpověď na tuto otázku záleží na tom, kolik lidí se nyní reformy nechce zúčastnit, protože se jim nezdá dobře postavená a kolik lidí se této změny spíše jen bojí, protože jí nerozumí. 

Výsledky grafu inverzně korespondují s tím, jak se která skupina k druhému pilíři staví. O své peníze se bojí spíše lidé s nízkým vzděláním, ti vyššího věku a příjmy od 10 do 25 000 Kč.

Jak ohodnotili návrh reformy ekonomové a investiční manažeři? Přečíst si o tom můžete v článcích: Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu? a Penzijní reforma očima investičního manažera.

Za úspěchem nestojí jen kvalita provedení

To, zda bude Česká republika schopna úspěšně reformovat svůj penzijní systém, tedy paradoxně nestojí na tom, jak kvalitně bude změna provedena ale na tom, jak kvalitně o ní její tvůrci budou umět informovat veřejnost.


Zdroj obrázků: Fincentrum

Zatím totiž chystané změny asociují lidem spíše obavy. Z odpovědí je vidět, že mnoho lidí nechápe, že reforma důchodů je nezbytná a nutné zlo si spojují právě s ní, a ne se současným a neudržitelným penzijním systémem.

Takže zpět. Možná, že tajemství úspěchu netkví v tom lidem reformu vysvětlit. Možná je spíše nutné srozumitelně ozřejmit, že současný systém je vzhledem k demografickému vývoji neudržitelný a že bez reformy penzí budeme muset na důchod spořit ještě více a další oddalování věkové hranice způsobí, že se většina z nás důchodového věku ani nedožije.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2012 14:28