Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní reforma: Metoda cukru a biče na pokusných králicích

Budoucí penzisté mají možnost se dobrovolně rozhodnout k přechodu do druhého pilíře. Už od zveřejnění záměru se očekávala více než vlažná odezva potenciálních připojištěnců. A není divu.

Hned v lednu 2012 stát představil svou první představu „cukru“. Ta se zatím netýká jinde obvyklých daňových pobídek, zavádí však tzv. „předdůchod“ – pozor, nezaměňovat s finančně nevýhodným předčasným důchodem!

Budete-li mít, i díky povinné spolupráci zaměstnavatele, naspořenou dostatečnou částku v rámci soukromého penzijního připojištění, můžete před odchodem do starobního důchodu čerpat předdůchod v maximální délce pěti let. Sociální a zdravotní pojištění za vás bude navíc platit stát.

Pokud i vy realisticky počítáte s tím, že se po padesátce můžete stát členem skupiny nezaměstnatelných, uvažujte o splnění nároků na předdůchod. Kdo bude podle návrhu spořit do penzijních fondů, bude mít nárok na relativně příjemnou placenou dovolenou na zotavenou z pracovního procesu… vydrží-li odhodlání státu nechat zaměstnavatele na váš předdůchod povinně přispívat. V budoucnu se budeme možná v kategorii 50+ potkávat se silnou skupinou nezaměstnaných (kteří nedosáhnou na předdůchod), menšinou vysmátých předdůchodců a s aktivními pracujícími.

Předdůchod jako návnada

Ale vážně: cílem zavedení předdůchodů jako motivačního programu je zvýšení ochoty jednotlivců se osobně podílet na finančním zabezpečení penzijních zdrojů formou osobního spoření v doplňkovém, komerčním penzijním spoření. Hlavním lákadlem konceptu je vyšší míra likvidity – už v rámci předdůchodů totiž máte mít možnost čerpat ze svého soukromého důchodového připojištění. Jinak musíte počkat až na důchod.

Výchovný aspekt předdůchodů je také zřejmý. Měl by pomoci aktivně měnit zažitý vzor našeho pasivního očekávání důchodů a přebrat alespoň z části naši spoluodpovědnost za finanční zajištění ve stáří.

Tato koncepce je pro stát i penzijní fondy finančně neutrální. Sekundárně z něj v dlouhodobém horizontu profitovat budou. Pokud se podaří prodat benefity předdůchodu, budoucí penzisté snáze skousnou i nutnost finanční spoluúčasti na svém starobním důchodu. Bavíme-li se o dlouhodobém efektu, při finančním srovnání reálně dosažitelných příjmů a výnosů generace tzv. Rodičů (tedy lidí ve věku 35–50 let, které je třeba zásadně ovlivnit) by benefity předdůchodu mohly pozitivně ovlivnit jejich rozhodnutí se do druhého pilíře zapojit.

Pak lze také očekávat, že i tzv. Děti (ve věku 20 až 35 let) budou ochotnější přebírat aktivní vzorce chování. Stát i penzijní fondy věří, že by návyk a ochotu šetřit a odkládat poptávku na vzdálenou budoucnost mohly Děti díky přístupu Rodičů získat snáze a dříve, a celkově by tedy spořily podstatně delší dobu. Snad. Uvidíme…

Doporučeno Rodiči

Kategorie Rodičů, která se svou horní věkovou hranicí dotýká limitu, kdy ještě stojí při splnění určitých podmínek reálně uvažovat o možnosti připojit se k reformě, se musí do 30. 6. 2013 nezvratně a definitivně rozhodnout o vstupu do druhého pilíře. Právě v této skupině 2,25 milionu lidí se očekává výrazně nízká míra zapojení. Tento negativní trend by právě předdůchod mohl zvrátit. Ovlivní totiž rozhodování pětiny až čtvrtiny populace, které vychází penze srovnatelně, ať se již spolehne na státní důchod, nebo se rozhodne vstoupit do druhého pilíře. A právě tato část rozhodne o úspěchu celkové koncepce české penzijní reformy.

Lidé z této skupiny budou pokusnými králíky. Vyzkouší se na nich úspěšnost informačních kampaní ze strany penzijních fondů i státu. Jako první budou konfrontováni s nedůsledností souběžně přijaté daňové reformy; v lednu 2013 začíná platit penzijní reforma, rozhodnutí Rodičů musí závazně padnout v průběhu roku 2013, ale výběrem a přerozdělováním pojistného je pověřeno jednotné inkasní místo (JIM), které má začít fungovat až v roce 2015.

Možný plán B

V záloze státu zůstává ještě jeden trumf: daňové pobídky soukromého pojištění na důchod.
Státy, které penzijní reformu nastartovaly dříve, daňovými úlevami své budoucí penzisty účinně motivují k vytváření vlastních finančních zdrojů pro období důchodu. I v Česku se tedy daňové úlevy mohou stát plánem B penzijní reformy. Ten však přijde na řadu až po vyhodnocení úspěšnosti první vlny dobrovolného vstupu českých daňových poplatníků do druhého pilíře, nejdříve tedy na začátku roku 2013.

Osobní plán B by však měl mít každý, výhodnost penzijní reformy je totiž přímo úměrná mládí, výši příjmů a investiční strategii zvoleného penzijního fondu. Nezapomínejte, že výnosy penzijního fondu nejsou jedinou možností zajištění na důchod. Pro optimální volbu způsobu zajištění na důchod neváhejte důkladně porovnat výhody a nevýhody jednotlivých finančních produktů se svými plány a životním stylem.

Názor Mazars

Podle odhadů Mazars, které se rámcově shodují s odhadem MPSV, se do penzijní reformy zapojí do II. pilíře cca 1 – 1,25 milionu z celkového počtu zhruba 4,5 milionu Čechů v nejproduktiv­nějším věku v kategoriích 20 až 50 let. V první vlně tedy penzijní reforma dokáže reálně oslovit zhruba čtvrtinu až třetinu možných pojištěnců.

Odhadujeme, že nejmladší produktivní věková kategorie (lidé ve věku 20 až 35 let) se bude v „množině pozitivně rozhodnutých“ podílet zhruba 55 – 70 %. Velikost tohoto pojistného trhu lze tedy odhadnout zhruba na 550 až 875 000 pojištěnců.

Ve věku 35 až 50 let se bude muset nezvratně a definitivně rozhodnout více než 2,25 milionu lidí. Podle zkušeností jiných evropských států zhruba 15 % populace zvolí pasivitu a vědomě se přikloní k čerpání pouze státního důchodu.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 1. 2012 12:07