Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní připojištění vám (zatím) na důchod nevydělá. Proč?

Penzijním fondům komplikuje situaci současné znění zákona, které po nich požaduje nulové ztráty. Investuje se tak do dluhopisů a výnosy atakují nulu.

V souvislosti s důchodovou reformou jsou často zmiňovány (ne)výnosy peněz uložených v penzijních fondech. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, naleznete v zákoně 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

Ztráta musí být vykryta

Základní podmínku, která omezuje manévrovací prostor penzijních fondů, najdete v druhém odstavci paragrafu 35. Ten jinými slovy říká, že penzijní fond nesmí vámi uložené prostředky znehodnotit a vždy musí připsat minimálně nulu. Ztrátu v hospodaření kryjí jeho rezervní fond, nerozdělený zisk z minulých let nebo další fondy tvořené ze zisku, v nejhorším případě musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu (ten však musí být vždy v minimální výši 50 milionů korun). Rezervní fond přitom penzijní fondy tvoří povinně alespoň 5 % z ročního zisku, to říká první odstavec stejného paragrafu.

Kam smějí penzijní fondy prostředky střadatelů investovat a jakou část, to určují paragrafy 33 a 34. Zákon nejprve obecně říká, že peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umisťovány (investovány) s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita celkových prostředků. V dalších odstavcích paragrafu 33 již zákon uvádí, do čeho fond může investovat nebo kam může svůj majetek uložit. Jsou to:

  • dluhopisy členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo centrální banky těchto států,
  • dluhopisy, za které převzal záruku členský stát OECD,
  • dluhopisy Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejíž je Česko členem,
  • podílové listy otevřených podílových fondů,
  • cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu OECD, který je povolen příslušným úřadem členského státu,
  • movité věci představující záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů,
  • nemovitosti poskytující záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení,
  • vkladové účty, vkladní knížky a vklady potvrzené certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území Česka nebo u banky se sídlem na území členských států OECD.

Paragraf 34 pak určuje limity pro rozvrstvení majetku fondu do výše zmíněných finančních nástrojů. Omezení jsou takováto:

  • hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10% podíl na majetku fondu a zároveň fond nesmí vlastnit více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem; tato omezení se nevztahují na výše zmíněné dluhopisy,
  • celková hodnota movitých a nemovitých věcí  nesmí tvořit více než 10 % majetku fondu,
  • nejméně polovina majetku fondu musí být investována nebo uložena do korunových aktiv,
  • ve výše zmíněných podílových listech, cenných papírech, movitých věcech a nemovitostech smí být uloženo nejvíce 70 % majetku fondu,
  • maximálně 5 % majetku může být uloženo či investováno do jiné možnosti než určuje paragraf  33 (viz výše).

Jistota vítězí

I když tedy nyní mohou penzijní fondy až 70 % svého majetku investovat do rizikovějších (a tedy potencionálně výnosnějších) akcií či podílových fondů, dělají tak minimálně. Podle údajů Asociace penzijních fondů z posledního čtvrtletí roku 2010 investuje český penzijní fond do akcií průměrně 0,8 % svého majetku, do podílových fondů pak 3,7 %. Tak malá ochota podstoupit riziko spočívá hlavně v úvodu zmíněné povinnosti fondu připsat vždy minimálně nulu, své způsobila také ekonomická krize. V posledním čtvrtletí roku 2006 byl průměr u akcií 6,8 %, u podílových fondů se takřka nic nezměnilo – 3,4 %.

Struktura aktiv jednotlivých penzijních fondů (v %)
Penzijní fond Podíl dluhopisů na celkových aktivech fondu Podíl akcií a podílových listů na celkových aktivech fondu Podíl pokladničních poukázek na celkových aktivech fondu Podíl peněz na účtech a termínovaných vkladech na celkových aktivech fondu Podíl nemovitostí na celkových aktivech fondu Ostatní
AEGON PF 74,4 0,0 3,0 10,8 0,0 11,8
Allianz PF 94,7 1,2 0,0 3,8 0,0 0,3
Axa PF 79,7 6,9 0,3 4,7 5,1 3,4
ČSOB PF Progres 91,5 2,1 0,0 2,5 0,0 3,8
ČSOB PF Stabilita 92,2 2,8 0,0 2,3 0,0 2,6
Generali PF 87,5 5,2 0,0 3,5 0,3 3,5
ING PF 85,3 0,0 3,8 8,6 0,0 2,3
PF České pojišťovny 89,3 6,3 0,0 2,5 0,0 2,0
PF České spořitelny 65,9 9,1 0,0 23,8 0,0 1,2
PF Komerční banky 91,0 0,0 0,0 6,1 0,0 2,9
Celkem 84,0 4,5 0,5 7,6 0,8 2,6

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR, údaje za 4. čtvrtletí 2010

Reálné výnosy

Jak se tato teorie promítá do praxe, to si ukážeme v následující tabulce. Ukazuje reálné výnosy penzijních fondů (nominální výnos – inflace) za posledních 7 let. Proč právě za tuto dobu? První tři (2003 – 2005) zaznamenávají období prosperity, rok 2006 je zlomový a další tři roky krizové. Máme tak jakýsi vyrovnaný mix. Výsledek? Průměr za sedm let je kolem nuly.

Reálné výnosy penzijních fondů za posledních 7 let
Inflace 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1
Penzijní fond 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměrný reálný výnos za období 2003 – 2009
Aegon PF 1,7 –2,8 1,1 0
Allianz PF 2,9 0,2 1,1 0,61 0,2 –3,3 2 0,53
Axa PF 3,3 0,3 1,8 0 –0,6 –6,3 1 -0,07
ČSOB PF Progres 4,2 2,5 3,1 –0,2 –0,4 –5,7 0 0,50
ČSOB PF Stabilita 2,2 1 2,1 0,3 –0,4 –5,9 0,4 -0,04
Generali PF 2,9 0,2 1,91 1,24 1,3 –4 1,4 0,71
ING PF 3,9 –0,3 2,3 1,1 –0,3 –6,3 –0,9 -0,07
PF České pojišťovny 3 0,7 1,9 0,8 –0,4 –6,1 0,2 0,01
PF České spořitelny 2,5 0,9 2,13 0,54 0,3 –5,8 0,28 0,12
PF Komerční banky 3,3 0,7 2,1 0,5 –0,5 –5,72 –0,76 -0,05

Zdroj: penzijní fondy, Český statistický úřad

Graf čistých průměrných výnosů v letech 2003 až 2009 (pro zvětšení klikněte)

Co z toho vyplývá? Že vzhledem ke státnímu příspěvku a možnosti odpočtu ročního příspěvku od 6 do 18 tisíc od daňového základu nabízí dobrovolné penzijní spoření bezpečnou investici s velmi slušným výnosem (průměrná měsíční úložka je kolem 500 korun, k nim vám stát připíše 150 korun, zhodnocení tak dělá 30 %). Samotná atraktivita fondů bez těchto výhod (pravděpodobně nelze počítat se stejnými výhodami i v uvažovaném druhém pilíři; i když i to je detail, který nám politici k reformě zatím dluží), ale velká není, a právě na ní bude třeba zapracovat, pokud má být dobrovolné vyvedení části peněz z důchodového spoření lákavé pro všechny.

Ministerstvo práce a sociálních věcí již oznámilo, že fondy by měly nabídnout čtyři investiční strategie, což je krok dobrým směrem, opět bude záležet na detailech. Žádoucí by bylo dát vybrat investiční strategie i u dobrovolného spoření. Převážně mladí lidé by zvýšené riziko kompenzované možnými vyššími výnosy nejen riskli, ale v mnoha případech zřejmě i uvítali.

P.S. Ptáte-li se proč v tabulce reálných výnosů není údaj za rok 2010, pak vězte, že výsledky fondy oznamují až v druhém čtvrtletí následujícího roku.

Anketa

U kterého penzijního fondu si spoříte na důchod?

48 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 3. 2011 12:17