Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní připojištění se nevyplatí každému!

Ve snaze přimět občany ke spoření na stáří stát ve spolupráci s penzijními fondy dělá, co může. Pár jednoduchých výpočtů ale ukáže, že penzijní připojištění ani zdaleka není nejvýhodnější možností - a státní příspěvek je jen chabou náhradou ušlého zisku.

Stát se snaží motivovat občany k využívání penzijních fondů státním příspěvkem a daňovými výhodami. Několik snadných výpočtů ale dokládá, že ne všem se může penzijní připojištění vyplatit. Existují sice o něco rizikovější varianty, které však při dobrém řízení a dlouhém časovém horizontu přinesou mnohem vyšší zhodnocení.

Státní příspěvek a daňové úlevy

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění se pohybuje od 50 Kč do 150 Kč podle výše vkladu. Jeho výše se nezměnila od roku 2000 a přesně ji uvádí následující tabulka.

Státní příspěvek k penzijnímu připojištěníplatný od 1. 1. 2000 (po novele zákona č. 42/1994 Sb.)
Příspěvek účastníka
(měsíčně, v Kč)
Výše státního příspěvku
(měsíčně)
100 – 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200 – 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300 – 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více 150 Kč

Stát tedy dává při nejnižším možném vkladu celých 50 % navíc formou státního příspěvku. To zní jako velmi lákavá příležitost. Při vkladu 500 Kč měsíčně, nejvyšším vkladu, na který se vztahuje státní příspěvek, činí poměr státního příspěvku ještě stále „velmi slušných“ 30 %. A kdo vám to jinak dá?

Problém tkví v tom, že státní příspěvek dostanete k dané částce pouze jednou a vklad máte vázaný na dlouhou řadu let (minimálně 5 let – v takovém případě ale nelze hovořit o spoření na stáří…).

Pokud spoříte více, až do výše 18 tis. Kč ročně, máte nárok na snížení základu daně z příjmů až do výše 12 tis. Kč (na prvních šest uspořených tisíců je připlácen příspěvek, a nelze je tedy odečíst ze základu daně). To znamená úsporu na zaplacených daních 1 800 Kč až 3 840 Kč podle daňového pásma. Daňová úspora představuje fiktivní „příspěvek“ ve výši 15 až 32 %, tedy opět poměrně slušný.

Zhodnocení penzijních fondů

Penzijní fondy podléhají poměrně striktní státní regulaci. To má za následek na jedné straně to, že fond nesmí připsat záporné zhodnocení (a když se dostane s hospodařením do červených čísel, padne celá ztráta na vrub akcionářů). Na druhé straně silně regulovaná struktura portfolia penzijních fondů znemožňuje dosahovat nadprůměrných zisků.

Petr Bukač ve svém článku „Penzijní fondy v roce 2004 – vydělali jste?“ uvedl výši zhodnocení penzijních fondů v posledních letech, kterou zde cituji:

Zhodnocení příspěvků v penzijních fondech
Název penzijního fondu Zhodnocení připsané účastníkům (%) Poměr zisku k prům. objemu prostředků účastníků (%)
2000 2001 2002 2003 průměrná hodnota 2004
1. ČSOB PF Progres 5,60 3,90 4,30 4,30 4,53 6,40
2. Zemský PF 5,01 4,60 4,11 4,01 4,43 4,50
3. PF Komerční banky 4,89 4,40 4,63 3,40 4,33 3,90
4. ING PF 4,40 4,80 4,00 4,00 4,30 2,90
5. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF 4,10 4,30 3,41 3,40 3,80 3,50
6. Generali PF 3,60 4,50 4,10 3,00 3,80 3,50
7. Allianz PF 3,80 4,33 3,71 3,00 3,71 3,10
8. PF České pojišťovny 4,50 3,80 3,20 3,10 3,65 4,10
9. PF České spořitelny 4,20 3,80 3,50 2,64 3,54 3,90
10. ČSOB PF Stabilita 4,20 3,20 3,00 2,34 3,19 4,90
11. Hornický PF Ostrava 2,04 2,37 3,24 2,44 2,52 2,80
Průměrná hodnota 3,74 3,29 3,24 2,63 3,22 3,93
Průměrná roční inflace 3,90 4,70 1,80 0,1 2,63 2,80

Zdroj: APF ČR

Z tabulky vyplývá, že v letech 2000 až 2003 dosahovaly penzijní fondy průměrného zhodnocení 3,22 %. V roce 2004 ještě nejsou zveřejněna veškerá čísla připsaného zhodnocení, nicméně mnohé napoví poměr zisku k vkladům účastníků – 3,93 %. Některé fondy již oznámily i připsané výnosy (např. Penzijní fond České spořitelny ve výši 3,74 % a nedávno ČSOB Penzijní fond Progres 5,3 % a ČSOB Penzijní fond Stabilita 4,3 %).

Proč se nevyplatí penzijní připojištění

Důvodem tvrzení, že se ne každému vyplatí penzijní připojištění, je skutečnost, že každý je jinak citlivý na míru rizika – a nepotřebuje tedy mít v každém roce garantované zhodnocení. Druhým důvodem je skutečnost, že v dlouhém časovém horizontu (u penzijního připojištění se bavíme o řádu desítek let) je statisticky nejvýnosnější investice do akcií (vynecháme-li velmi rizikové investice s pákovým efektem), kde vhodně řízené portfolio minimalizuje potenciální ztráty.

I na zhodnocení penzijních fondů je patrné, že v minulých letech více investic v akciích přineslo vyšší zisk – nejdynamičtěji řízeným penzijním fondem je ČSOB Penzijní fond Progres.

A nyní přejdu ke slíbenému výpočtu. Nástrojem výpočtu je kalkulačka spoření v bance, jejíž princip výpočtu je shodný s výpočty penzijních fondů, a umožňuje lépe řídit výpočet než kalkulačka výpočtu zhodnocení penzijního připojištění.

Ve výpočtu zanedbávám inflaci – v případě, že by se mělo počítat i se znehodnocením měny, bylo by třeba pravidelně zvyšovat vkládanou částku o míru inflace, aby reálná hodnota spořené částky zůstávala zachována, a zároveň by se musel zvyšovat i státní příspěvek (případně daňové odpočty). Protože sice zodpovědný občan bude zvyšovat svůj vklad, ale stát z historické zkušenosti (od roku 2000) nikoli, inflaci, jak jsem uvedl, raději zanedbávám.

Dalším předpokladem je zhodnocení penzijních fondů ve výši 4 % – toto není náhodná výše, ale vychází z pozorování uplynulých čtyř let s poměrně stabilní mírou inflace, a je v porovnání s průměrným připsaným zhodnocením vyšší.

Nejhůře obhajitelným předpokladem je zachování výše státního příspěvku a odpočtu od daňového základu. Chystané daňové změny mohou obojím zamíchat.

Spoření je dlouhodobé, počítejme tedy člověka, který začne spořit ve dvaceti letech a spoření ukončí v šedesáti – tedy celkem 40 let. Měsíční vklad uvažujme ve výši 100 Kč a 500 Kč (plus státní podpora). Za čtyřicet let tedy:

  • při vkladu 100 Kč se státní podporou (tedy společně se státem vkládá měsíčně 150 Kč) včetně zhodnocení získá 174 751,92 Kč
  • při vkladu 500 Kč se státní podporou (tedy společně se státem vkládá měsíčně 650 Kč) včetně zhodnocení získá 757 258,33 Kč

Protože jsme počítali bez inflace, jednalo by se o reálný příjem.

Předpokládejme ale situaci, kdy nebude spořit v penzijním fondu, ale např. v podílovém fondu, který je méně regulovaný a může v dobrých letech dosahovat vyšších zisků, kompenzujících ztráty v letech horších. Statistické údaje zhodnocení v minulém století na burzách nasvědčují tomu, že při investici do akcií je v průměru vyšší výnos. Podhodnoťme ho a počítejme v průměru 6 % ročně (nejčastěji jsem slyšel hovořit o 8 %). Spořme opět 100 Kč a 500 Kč, ale nyní již bez státní dotace:

  • při vkladu 100 Kč po čtyřiceti letech získá včetně zhodnocení 191 750,08 Kč
  • při vkladu 500 Kč po čtyřiceti letech získá včetně zhodnocení 958 750,38 Kč

V případě, že budete spořit ve fondu s průměrným zhodnocením 6 % namísto 4% zhodnocení v penzijním fondu se státním příspěvkem, dostanete za 40 let při pravidelném spoření 100 Kč o 9,7 % více, při spoření 500 Kč vlivem menšího podílu státní podpory dokonce o 26,6 % více!

Další obdobné výpočty si můžete provést s naší kalkulačkou sami. Stačí do kolonky „počáteční vklad“ zadat nulu, „měsíční vklad“ udat včetně státní podpory u penzijního připojištění a dále si můžete modelovat „dobu spoření“ a „zhodnocení“.

<calculator id=„1“></calcu­lator>

Výhodou alternativních investic v podílových fondech či akciích je i jejich vyšší likvidita. V případě potřeby si na ně můžete sáhnout a použít je za mnohem nižších nákladů, než jaké by s sebou nesl úvěr. Pak je ovšem důležitá zodpovědnost a všechny „vypůjčené“ úspory včetně ušlého zhodnocení opět vrátit.

Komu se penzijní připojištění vyplatí?

Jsou nepochybně skupiny lidí, kterým se penzijní připojištění vyplatí – a není jich málo. Ekonomicky výhodné je zejména pro lidi před důchodem, kdy je efekt státního příspěvku vyšší než efekt úroků z úroků. Ale nejsou jediní.

Každý z nás má jinou preferenci rizika a potenciálního výnosu. Jsou lidé, kteří ani s příslibem vyššího zhodnocení nepohrdnou jistotou, kterou jim penzijní připojištění dává – přestože i zde jsou jistá rizika, jak se v počátcích tohoto produktu přesvědčila řada účastníků zkrachovalých fondů (toto riziko ale u současných fondů není aktuální).

widgety

A v neposlední řadě – výše příspěvku 100 Kč až 1800 Kč (nejčastěji užívaná díky státní podpoře) může být vhodnou stabilní složkou širšího portfolia, doplňkem např. zmiňovaných podílových fondů nebo přímých akciových investic.

Tedy – nezavrhujte penzijní připojištění rovnou, ale přistupujte k němu s rozvahou. Není všechno zlato, co má státní příspěvek.

Anketa

Považujete penzijní připojištění za vhodný nástroj dlouhodobého spoření?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 11. 2012 17:42