Hlavní navigace

Penzijní připojištění pro mladé

29. 1. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Díky státní podpoře patří penzijní připojištění mezi jeden z nejvýhodnějších produktů na trhu. Je výhodné pro každého, vyplatí se i mladým nebo je vhodné jen pro lidi v předdůchodovém věku? Co lze uzavřením smlouvy v mládí získat a co naopak ztratit?

Penzijní připojištění spolu se stavebním spořením představuje jeden z nejvýnosnějších produktů na trhu. Zvlášť výhodné je smlouvu uzavřít, nemáte-li daleko do důchodového věku. Tehdy je výnosnost nejvyšší, protože peníze na účtu leží krátkou dobu a již za pět let se můžete těšit ze státního příspěvku.

Hlavním smyslem penzijního připojištění má být ale dlouhodobé spoření na období, kdy už nebudeme aktivně činní, čímž poklesne naše životní úroveň.

Z toho vyplývá, že by se mělo stát součástí každého z nás – i těch, kteří nedávno dosáhli 18 let věku. Krize důchodového systému či neustále se zvyšující podíl důchodců nás k tomuto přímo vybízí.

Podívejme se, jak je uzavření smlouvy v osmnácti letech výhodné a co mladému člověku přinese.

Jakého výnosu lze dosáhnout
Zhodnocení uložených peněz v penzijních fondech závisí na dvou činitelích. Jednak na státní podpoře, která je uvedena přímo v penzijním plánu a platí po celou dobu platnosti smlouvy, a na zhodnocení daného fondu. Výše zhodnocení závisí především na způsobu investování prostředků účastníků, které je ale silně omezeno zákonem o penzijním připojištění. V současné době se zhodnocení penzijních fondů pohybuje v rozmezí 3 – 4 %.

V penzijním připojištění platí, že státní příspěvek je poskytován vždy z aktuální úložky a nemá vazbu k celkovému objemu prostředků účastníka. Z toho vyplývá, že v prvních letech smlouvy je průměrné zhodnocení nejvyšší a státní příspěvek v něm hraje velkou úlohu. Postupem času se ale váha státního příspěvku snižuje, a velkou měrou tak výnosy závisí jen na výši zhodnocení daného fondu.

Podívejme se následující tabulku výnosnosti penzijního připojištění při měsíčním vkladu 100 Kč a 400 Kč. 

Tabulka č. 738
Měsíční vklad účastníka 100 Kč 100 Kč 100 Kč
Průměrný výnos fondu 4 % 4 % 4 %
Délka trvání penz.připojištění 15 let 30 let 40 let
Naspořená částka celkem 36 751 Kč 103 518 Kč 176 122 Kč
z toho:      
vklady účastníka 18 000 Kč 36 000 Kč 48 000 Kč
připsané zhodnocení vkladu fondem 6 501 Kč 33 012 Kč 69 415 Kč
státní příspěvky 9 000 Kč 18 000 Kč 24 000 Kč
zhodnocení státních příspěvků 3 250 Kč 16 506 Kč 34 707 Kč
Průměrný roční výnos vkladu účastníka 8,64 % 6,12 % 5,52 %
Tabulka č. 739
Měsíční vklad účastníka 400 Kč 400 Kč 400 Kč
Průměrný výnos fondu 4 % 4 % 4 %
Délka trvání penz.připojištění 15 let 30 let 40 let
Naspořená částka celkem 132 305 Kč 372 662 Kč 634 040 Kč
z toho:      
vklady účastníka 72 000 Kč 144 000 Kč 192 000 Kč
připsané zhodnocení vkladu fondem 26 004 Kč 132 046 Kč 277 659 Kč
státní příspěvky 25 200 Kč 50 400 Kč 67 200 Kč
zhodnocení státních příspěvků 9 101 Kč 46 216 Kč 97 181 Kč
průměrný roční výnos vkladu účastníka 7,74 % 5,52 % 5,16 %

Pokud si budeme chtít naspořit třeba částku 180 000 Kč, máme v podstatě dva způsoby, jakými je toho možné dosáhnout. Podlehne-li mladý člověk doporučení představitelů penzijních fondů a založí si smlouvu úderem 20. narozenin, bude mít při měsíční úložce 100 Kč přibližně stejnou částku jako ten, který si sice založí smlouvu v necelých 40 letech, ale s pravidelným měsíčním vkladem 400 Kč.

Důvod je jednoduchý. Finanční prostředky na účtu leží dlouhou dobu, sice v malých částkách, ale i tak jsou předmětem zhodnocení. Navíc na úložku 100 Kč měsíčně je poskytován státní příspěvek ve výši 50 Kč, což je 50 % měsíčního vkladu, při úložce 400 Kč jen 140 Kč, což činí pouhých 35 % a při 500 Kč dokonce jen 150 Kč, čili 30 %.

Na vklad přesahující 500 Kč se státní příspěvek neposkytuje, ale dochází k daňovému zvýhodnění.

Likvidita není příliš dobrá
Penzijní připojištění lze také zařadit mezi velice málo likvidní produkty. Jde o produkt, který by měl motivovat klienty k zajištění důstojného stáří, proto je disponování s prostředky v aktivním věku velmi omezeno. Mladý člověk si tak musí počkat do svých 60 let, kdy může o výplatu požádat. Buď formou jednorázového vyrovnání, kdy mu je vyplacen celý stav jeho účtu, nebo formou pravidelné penze.

Útěchou při nemožnosti manipulovat s penězi může být právě pro mladé lidi tzv. výsluhová penze.
Na ni je nárok po 15 letech placení vkladů a může činit až polovinu příspěvku na starobní penzi. Je-li vám méně než 45 let, je zřízení této penze velice výhodné. Dostanete se tak až k polovině svých peněz před dosažením 60 let věku.

Bezpečnost fondů
Půjde-li o spoření na několik desítek let, je nasnadě otázka: „Co bude s mými penězi po tak dlouhé době?“

Po sérii krachů bank, kampeliček, ale i některých penzijních fondů je tato otázka na místě. I přes absenci pojištění vkladů patří penzijní připojištění mezi velice bezpečné instrumenty na finančním trhu. Velmi konzervativní investiční strategie fondů, silné zázemí vlastníka fondu, ale i zlepšující se dozor státních orgánů nad fondy jsou toho zárukou.

skoleni_15_4

Oproti stavebním spořitelnám má penzijní připojištění výhodu v podobě snadného přechodu mezi fondy bez jakékoli sankce.

Rada pro mladé
Rozhodne-li se mladý člověk využít služeb některého z penzijního fondu, vyplatí se mu zpočátku spořit jen malé symbolické částky. Větší část peněz by měla směřovat do oblasti pro mladého člověka aktuálnější, jakou je například stavební spoření. Tím si vytvoří určitý základ spoření, který může v průběhu života upravit navýšením měsíční úložky.

Kdy je podle vás vhodné uzavřít penzijní připojištění?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).