V penzijních fondech neprší, naštěstí aspoň kape

Spoření na penzi je stále v kurzu

Penzijní připojištění se v Česku nadále těší velké oblibě. Podle údajů Asociace penzijních fondů České republiky si na konci loňského roku touto formou na penzi spořilo téměř 4,3 miliónu lidí, což je o 333 tisíc (8,4 %) více než před rokem. Předpoklad, že penzijní fondy by se měly začít připravovat na podstatně nižší příliv nových klientů, se tedy prozatím nenaplnil. Dynamika růstu zůstává stále vysoká.

Utěšeně narostl i objem majetku, které penzijní fondy spravují. V prosinci 2008 překročil 186 miliard korun, což představuje téměř 15% meziroční nárůst. Objem úspor připadajících na jednoho klienta ovšem zůstal velmi nízký: 43 tisíc korun. To je o pouhých 2 400 korun více než na konci roku 2007. Nadále tedy platí, že penzijní připojištění svou roli nástroje pro vytváření finančních rezerv na stáří příliš neplní. Podrobněji: Penzijní připojištění svou roli zatím neplní.

Atraktivní zůstává hlavně díky silné podpoře státu, bez níž by na trhu nemělo šanci obstát. Stačí se podívat do reklamních materiálů kteréhokoliv penzijního fondu, na co láká klienty. Především je to možnost získat státní příspěvek až 1 800 korun ročně, dále možnost snížit si daňový základ až o 12 000 korun ročně a v neposlední řadě možnost získat daňově zvýhodněný příspěvek od zaměstnavatele. Podobné téma: Zaměstnanecké benefity a jejich trendy.

Loňský rok byl nejhorší v historii penzijního připojištění

Výsledky hospodaření většiny penzijních fondů nikdy nebyly nijak zvlášť oslnivé. Za úspěch se dalo považovat, když svým klientům zhodnotily jejich úspory alespoň pár procent nad úrovní inflace. V roce 2007 se to povedlo jen čtyřem fondům z deseti. Už v polovině loňského roku bylo jasné, že rok 2008 dopadne ještě hůř. Fondy vykázaly zisk v souhrnné výši necelé 1,5 miliardy korun, což představovalo zhruba 50% meziroční pokles jejich výkonnosti.

Druhé pololetí pak přineslo další prohloubení propadu. Všech deset penzijních fondů na konci loňského roku vykázalo souhrnný zisk 706 miliónů korun. To je pouhých 16 % zisku ze „špatného“ roku 2007. Nejméně se přitom dařilo největším fondům. Penzijní fond České pojišťovny během druhého pololetí prodělal 328 miliónů korun, ING penzijní fond 251 miliónů korun a AXA penzijní fond necelých 162 miliónů korun.

Všechny penzijní fondy s výjimkou AEGON penzijního fondu sice na konci roku vykázaly zisk, ale mnohdy spíše jen symbolický. Výjimkou byl pouze Allianz penzijní fond, který v roce 2008 dokázal vydělat 220 miliónů korun, což je o 18 miliónů korun víc než v roce 2007. Jeho klienti se mohou těšit na 3% zhodnocení úspor. Ostatní fondy nejspíš nevyplatí zhodnocení žádné nebo nejvýše do 1 %. Podrobněji: Strasti a slasti penzijního připojištění.

Dobré špatné výsledky

Hospodaření penzijních fondů tedy vloni dopadlo neslavně. Ani ten nejúspěšnější z nich, Allianz penzijní fond, nedokázal udržet tempo s rychlým růstem cen. Zmíněné nominální zhodnocení úspor o 3 % je určitě příjemné. Jejich reálnému znehodnocení však přesto nezabránilo, a to ani po připočtení státní podpory. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za rok 2008 totiž dosáhla 6,3 %.

Za normálních okolností by se výsledky penzijních fondů ocitly pod palbou kritiky. Minulý rok, a zvláště jeho druhá polovina, však normální nebyla. Světem otřásala finanční krize přerůstající v hospodářskou recesi. Z mnoha doposud výnosných investic se takřka přes noc staly totální propadáky. Leckteré zahraniční dluhopisy se změnily v „toxická aktiva“ a akciové trhy se začaly otřásat pod vlnami panických výprodejů.

Dokonce i nulové nominální zhodnocení vkladů za situace, kdy se většina investorů nemůže dopočítat svých ztrát, je možno považovat za úspěch. V tomto kontextu tedy loňské, byť historicky nejhorší, výsledky penzijních fondů nejsou až zas tak špatné. Otázkou však je, jak budou hodnoceny s delším časovým odstupem. Vše závisí na dalším vývoji kapitálových trhů, který lze nyní jenom stěží předvídat. Podrobněji: Penzijní fondy své klienty letos nepotěší.

Penzijní připojištění jako druhý pilíř důchodového systému

Vláda v polovině února schválila upřesněný návrh třetí etapy důchodové reformy. Věcný záměr zákona, který konkrétně upraví způsob zapojení soukromého sektoru do systému důchodového pojištění, by vláda měla dostat k projednání nejpozději v červenci letošního roku. Ve hře stále zůstává několik variant transformace. Jisté však je, že penzijní připojištění určitě dozná řady změn.

Klíčové je, že už nebude jen pouhým doplňkem, ale má se stát integrální součástí systému důchodového pojištění. Lidé si budou moci nechat převádět část pojistného do tzv. účastnických fondů spravovaných soukromými penzijními společnostmi. Sami si přitom budou moci vybrat mezi fondy nabízejícími investiční strategie s různým poměrem ziskovosti a rizika, včetně investicí velké části spravovaného majetku do akcií.

Stávající penzijní fondy zůstanou zachovány, ale od určitého data nebudou moci uzavírat nové smlouvy o penzijním připojištění. Jejich klienti si budou moci vybrat, zda budou dále spořit ve starém systému nebo zda přejdou do systému nového, což pro ně může, ale také nemusí být výhodné. Až do loňského roku totiž platilo, že možnost investování pouze do bezpečných produktů zbytečně snižuje zisk. Letos ale vše vypadá poněkud jinak.