Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní fondy: Výnosy klesají

Penzijním fondům se v posledních měsících daří úspěšně lákat nové klienty. Méně příznivě se pro fondy vyvíjí kapitálové trhy, které v konečném důsledku sníží výnosnost i pro jejich střadatele. Ty se budou fondy stále intenzivněji pokoušet získávat z mladších ročníků.

Několik základních informací o penzijním připojištění v ČR

  • Penzijní připojištění se státním příspěvkem využívá již téměř 3,5 milionu obyvatel České republiky.
  • V prvním pololetí zaznamenalo penzijní připojištění nárůst počtu klientů o 5,2 procenta (tj. 171 564 účastníků).
  • Příspěvek zaměstnavatele na připojištění na konci sledovaného období obdrželo přes 822 tisíc připojištěných.
  • K 30. červnu 2006 bylo na účtech účastníků připojištění téměř 124,9 miliard Kč, tedy o 8,23 miliard Kč více než na konci prvního čtvrtletí 2006 (116,6 miliard) a o 12,3 miliardy Kč více než na konci loňského roku.
  • Oproti konci druhého čtvrtletí minulého roku se suma zvýšila o 20,8 %.
  • Souhrnný hospodářský výsledek penzijních fondů ke konci 2. čtvrtletí 2006 dosáhl 1,689 miliardy Kč (oproti 2,2 miliardám v roce 2005).
  • Z celkového objemu prostředků účastníků bylo nejvíce umístěno v dluhopisech (75,8 %). V akciích a podílových listech se nacházelo 11,5 % prostředků a na účtech a termínovaných vkladech 8 %.

Penzijní připojištění se i za letošní první pololetí těší nadále rostoucímu zájmu ze strany klientů. Předpovědi o tom, že se nárůst účastníků zastaví, tak zůstávají prozatím nenaplněné. K výsledkům fondů za druhé čtvrtletí Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok uvedl: Výsledky šetření jsou potvrzením nejen stálého zájmu o produkt, ale i odpovědnosti občanů za své zdroje pro důchodový věk.

Důvodem neutuchajícího zájmu klientů je podle Pavla Němce, výkonného ředitele pro obchod a marketing Penzijního fondu ČP, zejména narůstající počet zaměstnavatelů, kteří společně se státem zaměstnancům na jejich penzi přispívají.

Právě zaměstnanecké programy mohou do systému přilákat i větší množství mladých lidí, kteří se doposud penzijním fondům vyhýbali. Penzijní fondy rovněž motivují prostřednictvím provizí i vlastní prodejce k tomu, aby lákali spíše mladší než starší klienty.

Zužující se prostor pro nové akvizice společně se stárnoucí populací a vysokým věkem stávajících klientů fondů vede k tomu, že se penzijní fondy pokouší prostřednictvím vlastní asociace prosadit některé legislativní změny, které by jim umožnily ekonomicky zatraktivnit produkt pro mladší generace a tím i zvětšit okruh potenciálních zákazníků.

Legislativní úprava by měla například umožnit zaměstnavatelům, aby byly příspěvky, které svým zaměstnancům do penzijních fondů ukládají, daňově uznatelné ve větší míře, než je tomu dnes (max. 3 % z roční hrubé mzdy respektive ze základu pro sociální pojištění).

Dále by fondy upřednostnily určitou míru zvýhodnění pro ty klienty, kteří si v penzi zvolí doživotní rentu před jednorázovou výplatou úspor. Zvýhodněni by například mohli být tak, že by stát výplatu úspor již nezatěžoval daní.

Fondy jsou podle vyjádření prezidenta jejich asociace, Jiřího Rusnoka, ochotny diskutovat i o snížení daňových odpočtů pro klienty, nicméně snížení podmiňují tím, že by stát současně zvýšil své příspěvky.

Jednou z posledních úprav, které by fondy mohly navrhnout, je i změna tzv. penzijních plánů. Jde v zásadě o možnost volby pro ty klienty, kteří se nachází například ve třetině svého produktivního věku. Pro ně je nevýhodné vkládat prostředky do konzervativně hospodařících fondů, které jim nejsou schopny zajistit atraktivní výnos.

Vhodnější by pro ně bylo investovat prostředky do výnosnější, a tedy i rizikovější varianty. Taková možnost v současné době není, nicméně v některých okolních zemích se vyskytuje. Stát by tudíž mohl určit pro různé věkové skupiny několik penzijních plánů, mezi nimiž by si klient mohl vybrat pro sebe nejvhodnější variantu.

Otázka výnosů je ovšem podstatně složitější a ukazují to i výsledky českých penzijních fondů v prvním pololetí. Jejich souhrnný hospodářský výsledek ke konci 2. čtvrtletí 2006 dosáhl 1,689 miliardy Kč, což je podstatně méně, než tomu bylo na konci téhož čtvrtletí v loňském roce, kdy vykázaly zisky ve výši 2,2 miliardy Kč. Důvodem menšího růstu zisku je současný vývoj akciového a dluhopisového kapitálového trhu.

Zejména kapitálové trhy fondům spíše než k radosti pomohly k vráskám na čele. Jejich pokles spolu s vývojem na trhu s dluhopisy srazil výnosy fondů o téměř třetinu v porovnání s loňským rokem.

Klienti se tak s velkou pravděpodobností nedočkají stejné míry zhodnocení, jaké bylo dosaženo za loňský rok. Při zohlednění rychlejšího tempa inflace v letošním roce než v loňském půjde s velkou pravděpodobností o výrazný propad reálné míry zhodnocení klientských úspor.

Ekonomické ukazatele penzijních fondů za 2. čtvrtletí 2006
Název penzijního fondu Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč Podíl příslušné položky na portfoliu fondu 2. čtvrtletí 2006 (v %) 2. čtvrtletí 2005 (v %) V mil. Kč
Dluhopisy (%) Pokladniční poukázky (%) Akcie a podílové listy (%) Nemovitosti (%) Peníze na účtech a termínovaných vkladech (%) Ostatní (%) Poměr objemu vytvořeného zisku k prům. objemu vlast.jmění účastníků Poměr objemu vytvořeného zisku k prům. objemu vlast.jmění účastníků Hospodářský výsledek za běž. úč. obd.ke konci čtvrtletí Přijaté přísp. a připsané výnosy po odečtení vyplac. prostř. za daný Q
Allianz PF 112 226 5 063 88,8 3,8 4,7 0,0 2,5 0,2 4,6 4,7 112,0 201,0
ČSOB PF Progres* 132 631 2 755 73,2 4,0 12,4 0,2 7,2 3,0 1,8 3,4 22,0 400,0
ČSOB PF Stabilita 345 898 11 397 80,6 1,6 9,9 0,0 5,1 2,7 2,3 3,4 123,0 722,0
Generali PF 26 391 999 80,7 0,0 9,8 0,9 6,9 1,7 6,9 3,7 33,0 26,0
ING PF 397 648 14 658 89,5 0,0 8,3 0,0 2,0 0,2 3,2 4,4 225,8 946,9
PF České pojišťovny 917 679 27 488 80,2 0,0 15,8 0,0 2,8 1,2 3,2 4,6 419,0 1 990,0
PF České spořitelny 512 905 16 984 63,5 1,1 10,8 0,3 24,6 0,0 2,2 6,1 178,6 1 295,9
PF Komerční banky 394 512 16 926 80,6 10,5 6,7 1,0 1,1 0,0 2,7 4,6 212,0 1 337,0
Winterthur PF 601 956 28 143 64,1 6,0 14,3 1,8 12,6 1,1 2,6 4,8 354,5 1 327,5
Zemský PF 14 148 522 84,2 0,0 8,9 0,0 6,7 0,2 3,9 5,1 9,8 12,0
Celkem 3 455 994 124 934  –  –  –  –  –  – 3,3 4,5 1 689,7 8 258,2

* Spojen s Hornickým PF Ostrava
Zdroj: APF ČR

Anketa

Měl by stát více podporovat penzijní připojištění?

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 7. 2007 21:09