Hlavní navigace

Penzijní fondy v roce 2004 - vydělali jste?

3. 3. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Penzijní fondy v Česku působí už dvanáctým rokem. Na nezájem občanů si nemohou stěžovat. Na konci loňského roku spravovaly majetek skoro 3 miliónů účastníků v objemu více než 93 miliard Kč, který zhodnotily v průměru o 3,9 %. Které penzijní fondy vydělaly nejvíc?

Penzijním fondům se v Česku daří dobře a poměrně růžové jsou i jejich vyhlídky do budoucna. Lidé se oprávněně obávají, že jen se státním důchodem by na stará kolena třeli bídu s nouzí, a tak se poohlížejí po možnostech, jak se finančně zabezpečit. Penzijní připojištění je přitom považováno za první – a někdy bohužel i jedinou – možnost, jak tento problém vyřešit.

Je to dáno už samotným názvem „penzijní připojištění“, který v kombinaci s různými prohlášeními politiků, daňovým zvýhodněním a obecně nízkým povědomím lidí o možnostech investování přihrává klienty do náruče penzijních fondů, aniž by se fondy musely příliš snažit. Ponechme stranou hodnocení tohoto stavu a věnujme se v tomto článku spíše výsledkům penzijních fondů.

Kdo vládne trhu?

Český trh penzijního připojištění se už v minulých letech pročistil – z původních 44 penzijních fondů jich zde v současné době působí už jen 11. Řada fondů zanikla sloučením se svými úspěšnějšími konkurenty, ale několik menších už také stačilo zkrachovat. To však, doufejme, již bezprostředně nehrozí.

Podle počtu účastníků patřila na konci roku 2004 téměř polovina českého trhu penzijního připojištění dvěma největším penzijním fondům – PF České pojišťovny a CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF. První z nich se stal největším penzijním fondem zejména díky dokončení fůze s Novým ČP PF (dříve ABN AMRO PF).

Počet aktivních účastníků u všech penzijních fondů se meziročně zvýšil o bezmála 11 % na 2 949 688 účastníků. Největší dynamiku v nárůstu počtu aktivních účastníků přitom zaznamenal ČSOB PF Progres. Druhý v pořadí – ING PF – byl v tomto parametru úspěšný ani ne z poloviny, o ostatních fondech nemluvě.

Pořadí penzijních fondů podle objemu majetku účastníků, který spravují, je trochu odlišné. Měřeno tímto parametrem je největší CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF, následován PF České pojišťovny a pak s odstupem trojicí bankovních fondů – PF Komerční banky, PF České spořitelny a PF ING.

Celkový objem majetku evidovaného ve prospěch účastníků všemi penzijními fondy meziročně narostl o slušných 22 % na 93,8 mld. Kč. Na první pohled je to velká částka, ale pokud ji vydělíme počtem aktivních účastníků, zjistíme, že jeden účastník penzijního připojištění má v průměru uspořeno pouhých 32 923 Kč, což je zatím hodně málo.

Přírůstek účastníků a prostředků ve správě
Název penzijního fondu Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč
2003 2004 nárůst podíl na trhu v r. 2004 2003 2004 nárůst
1. PF České pojišťovny *) 683 045 770 640 112,82% 26,13% 15 719 20 007 127,28%
2. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF 564 700 614 461 108,81% 20,83% 20 214 23 379 115,66%
3. PF České spořitelny 382 605 410 352 107,25% 13,91% 9 187 11 992 130,53%
4. ING PF 294 270 355 337 120,75% 12,05% 8 183 10 747 131,33%
5. ČSOB PF Stabilita 292 907 310 321 105,95% 10,52% 7 507 8 734 116,34%
6. PF Komerční banky 266 815 302 330 113,31% 10,25% 10 232 12 171 118,95%
7. Allianz PF 106 757 106 760 100,00% 3,62% 3 628 4 251 117,17%
8. ČSOB PF Progres 15 129 23 385 154,57% 0,79% 331 480 145,02%
9. Generali PF 22 559 23 347 103,49% 0,79% 632 740 117,09%
10. Hornický PF Ostrava 18 440 18 609 100,92% 0,63% 788 910 115,48%
11. Zemský PF 14 135 14 146 100,08% 0,48% 362 415 114,64%
Celkem 2 661 362 2 949 688 110,83% 76 783 93 826 122,20%

*) PF České pojišťovny se sloučil s ABN AMRO PF – za rok 2003 součet údajů za oba fondy
Zdroj: APF ČR

Který fond hospodařil nejlépe?

Výsledky hospodaření penzijních fondů za rok 2004 ještě nejsou auditovány a k dispozici jsou zatím pouze údaje o zisku připadajícím na průměrný objem majetku účastníků, podle nichž lze porovnávat výkonnost jednotlivých fondů, ale nelze je přímo použít pro srovnání s výší zhodnocení připsaného účastníkům v minulých letech. O něm totiž rozhodují až valné hromady fondů. Z dostupných informací však vyplývá, že výkonnost většiny penzijních fondů se v roce 2004 nijak výrazně nelišila od let předchozích.

Výjimkou jsou oba penzijní fondy ČSOB, kterým se loni dařilo nadmíru dobře. Podle výkonnosti se stal v roce 2004 nejúspěšnějším penzijním fondem již dvakrát zmíněný ČSOB PF Progres. Je to zřejmě dáno především tím, že na rozdíl od jiných fondů téměř 12 % jím spravovaného majetku bylo vloženo do akcí, konkrétně českých SPADových titulů, které v minulém roce zaznamenaly enormní nárůst kurzů. Výkonnost konzervativních porfólií většiny ostatních penzijních fondů naopak pokulhávala kvůli nižším výnosům z dluhových cenných papírů.

Zhodnocení příspěvků v penzijních fondech
Název penzijního fondu Zhodnocení připsané účastníkům (%) Poměr zisku k prům. objemu prostředků účastníků (%)
2000 2001 2002 2003 průměrná hodnota 2004
1. ČSOB PF Progres 5,60 3,90 4,30 4,30 4,53 6,40
2. Zemský PF 5,01 4,60 4,11 4,01 4,43 4,50
3. PF Komerční banky 4,89 4,40 4,63 3,40 4,33 3,90
4. ING PF 4,40 4,80 4,00 4,00 4,30 2,90
5. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF 4,10 4,30 3,41 3,40 3,80 3,50
6. Generali PF 3,60 4,50 4,10 3,00 3,80 3,50
7. Allianz PF 3,80 4,33 3,71 3,00 3,71 3,10
8. PF České pojišťovny 4,50 3,80 3,20 3,10 3,65 4,10
9. PF České spořitelny 4,20 3,80 3,50 2,64 3,54 3,90
10. ČSOB PF Stabilita 4,20 3,20 3,00 2,34 3,19 4,90
11. Hornický PF Ostrava 2,04 2,37 3,24 2,44 2,52 2,80
Průměrná hodnota 3,74 3,29 3,24 2,63 3,22 3,93
Průměrná roční inflace 3,90 4,70 1,80 0,1 2,63 2,80

Zdroj: APF ČR

Pro odpovídající meziroční srovnávání je třeba uvažovat nejen výkonnost penzijních fondů, ale i vývoj inflace. Pokud penzijní fondy například v roce 2003 připsaly účastníkům zhodnocení v průměru 2,63 % při průměrné roční inflaci měřené indexem nárůstu spotřebitelských cen 0,1 %, bylo to ve skutečnosti mnohem více než například v roce 2001, kdy průměrné zhodnocení sice činilo 3,29 %, ale inflace 4,7 %! Vzhledem k tomu, že inflace v roce 2004 dosáhla 2,8 %, bude loňská výkonnost většiny penzijních fondů za předchozím rokem zaostávat.

Chceme-li hodnotit celkovou výhodnost penzijního připojištění, je třeba uvažovat nejen s výkonností fondů se zohledněním inflace, ale i se státní podporou a daňovými výhodami. Ročně může účastník penzijního připojištění od státu získat až 1 800 Kč přímé podpory a až 3 840 Kč úspory na dani z příjmů (pokud by spořil 1 500 Kč měsíčně a spadal by do nejvyššího daňového pásma daně z příjmů fyzických osob). K tomu pak přistupuje možnost dalších úspor na daních a odvodech u příspěvků placených na účet účastníka zaměstnavatelem.

skoleni_15_4

Tyto výhody však poněkud relativizuje velmi nízká likvidita úspor a neexistence státní garance za majetek, který účastníci do systému vloží. Situace se totiž může vyvíjet různě a odhadnout budoucí vývoj na několik desítek let dopředu je krajně obtížné.

Penzijní připojištění je bezpochyby dobrou možností, jak se zabezpečit na stáří, ale rozhodně není možností jedinou. Pokud se pro něj rozhodnete, měli byste si nejprve spočítat, kolik byste museli tímto způsobem pravidelně spořit, abyste ve stáří neměli ekonomické problémy. Obligátní pětistovka měsíčně na penzijní připojištění totiž vaši tíživou ekonomickou situaci budoucího důchodce rozhodně nevyřeší.

Jste spokojeni se zhodnocením vašeho penzijního fondu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).