Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní fondy v EU

Spoléhají se občané v Evropské unii pouze na státní penzi? Je opravdu nutné být důchodově připojištěn? Odkdy si začínají pravidelně spořit na vlastní penzi? Ve kterém státě mají penzijní fondy největší nárůst celkových příjmů? Je možné, aby penzijní fond zkrachoval?

Člověk celý život platí ze svého platu či mzdy sociální pojištění (z této částky jsou vypláceny penze současným důchodcům), přesto když si nebude platit penzijní připojištění, bude dostávat v budoucnosti pouze almužnu. Obávám se, že dnešní produktivní generace je na tom z tohoto pohledu nejhůře. Platíme největší daně a odvody, ze kterých máme a budeme mít minimální užitek.

Každý z nás si chce i na podzim života užívat svoje každodenní radosti a starosti plnými doušky. V Evropské unii k tomu pouze státem garantovaná penze nestačí a stačit rozhodně nebude. Státy a jejich politikové v Evropské unii to ví, ale vzhledem k sociálním nepokojům (zejména Rakousko a Francie) není snadné zavést ještě razantnější reformu.

Díky liknavosti evropských vlád zažívají penzijní fondy rok od roku nárůst počtu klientů. Všichni rozumní lidé si jednoduše spočítají, že stát na důchody nebude mít v budoucnosti tolik peněz jako nyní. Tento problém se dá odložit o pár let, ale potom to bude ještě bolestnější a citelnější. Řešit se každopádně musí.

Žít na úkor budoucích generací není zrovna fér. V Evropské unii dochází ke stárnutí obyvatelstva, to společně se snižováním porodnosti zásadním způsobem mění demografický profil. Nepříznivý vývoj navíc ovlivňuje i zvýšení průměrného věku obyvatel. Tyto skutečnosti každého dostatečně přesvědčí, že soukromé úspory na penzi jsou naprostou nutností, jestli si chceme alespoň částečně udržet životní standard, na který jsme zvyklí.

Stát v budoucnu nebude moci nést břemeno vysokých penzí, bude docházet ke snižování státem garantované penze, která je již dnes v mnoha členských státech Evropské unie nízká.

Penzijní fondy zaručují zaměstnancům a podnikatelům peněžní plnění v době nemoci, důchodu či při jednorázovém vyrovnání. Občané Evropské unie díky penzijnímu připojištění už nespoléhají na stát a berou život do svých rukou.

Současný trend je jednoznačný – jakmile má mladý člověk v Evropské unii zabezpečenou svou vlastní rodinu a má vyřešenu bytovou situaci, začíná myslet i na finanční zabezpečení ve stáří. K tomu dochází přibližně okolo pětatřicátého roku.

Penzijní připojištění je „jen“ doplňkem důchodového systému. Penzijní fondy musí respektovat velmi přísná omezení. Jejich investice jsou hlídány a v mnoha případech omezeny, aby se zabránilo jejich insolventnosti.

Hospodaření penzijních fondů v EU
Celkové příjmy penzijních fondů v Evropské unii stoupají. Na trhu působí sice méně penzijních fondů než v minulosti, ty ovšem vykazují mnohem vyšší příjmy. Dochází ke slučování penzijních fondů do větších a kapitálově silnějších celků. Z toho mají profit i samotní klienti, neboť u velkého nadnárodního penzijního fondu mají jistější záruky a bezpečí.

Celkové příjmy penzijních fondů se během let 1997 – 2000 zvýšily v členských státech o 62 % na částku 84 mld. euro. Počet penzijních fondů přitom klesl díky slučování o 47 %.

Mezi lety 1997 a 2000 stoupl počet lidí pravidelně si platících do penzijního fondu kromě dvou zemích – Dánska (-10 %) a Finska (-22 %) – ve všech členských zemích Evropské unie. Největší rozmach zaznamenalo Španělsko (+84 %), následováno Rakouskem (+60 %) a Itálií (+58 %).

Celkové příjmy fondů stouply také ve všech členských zemích v rozmezí let 1997 a 2000 Evropské unie mimo Finska (-54 %), Dánska (-29 %), Belgie (-12 %) a Rakouska (-4 %). Největší rozmach zaznamenalo opět Španělsko (+308 %), dále Švédsko (+245 %) a Itálie (+117 %).

Největší absolutní příjmy v roce 2000 zaznamenaly penzijní fondy ve Velké Británii (32 mld. euro), dále v Německu (18 mld.), Španělsku (15 mld.) a Nizozemí (13 mld.). Samozřejmě také vzrostly výdaje, tj. částky, které musí penzijní fondy vyplácet klientům v důchodu. Ať už se jedná o starobní penzi, výsluhovou penzi, invalidní penzi, pozůstalostní penzi, jednorázové vyrovnání či odbytné.

Kromě Dánska (-19 %) stouply tyto výdaje penzijních fondů ve všech členských státech. Nejvíce opět ve Španělsku (+597 %), následované Švédskem (+329 %), Rakouskem (+140 %) a Itálií (+125 %).

Kapitálové investice penzijních fondů vzrostly ve sledovaném období o 20 %. Nejvíce v Rakousku (+160 %), Itálii (+88 %) a Španělsku (+80 %). Největší absolutní objem kapitálových investic je naopak ve Velké Británii (1 028 mld. euro) a Nizozemí (454 mld. euro).

Ekonomická síla penzijních fondů roste a v budoucnu můžeme očekávat další růst, protože občané Evropské unie pochopili, že každý z nich žije svůj vlastní život a prožije ho takový, jaký si ho zařídí on sám. Rozumní lidé nespoléhají na všemocný stát, ale sami si zajišťují důstojné stáří včasným a pravidelným spořením. Nic jiného nezbývá ani nám.

Souhrnné údaje o penzijních fondech

Tabulka č. 1070
Stát EU Počet penzijních fondů
rok 2000
Změna 97/00
(v %)
Počet členů
(v tis.)
rok 2000
Změna 97/00
(v %)
Celkové příjmy
(v mil. EUR)
Celkové výdaje
(v mil. EUR)
Kapitálové investice
(v mil. EUR)
1997 2000 1997 2000 1997 2000
Belgie 310 1,0 362 3,8 1185 1039 1 035 1158 9 472 12 910
Dánsko 54  –14,3 24  –9,8 65 46 272 221 4 840 5 639
Německo 299  –1,3 x x 15 613 17 941 21 747 32748 105158 115963
Španělsko 607 47,3 4 319 83,7 3 567 14553 1 070 7 455 19 538 35 092
Irsko x x 569 21,2 x x x x 34 464 52 535
Itálie 495  –0,4 1 239 58,3 1 237 2 690 612 1 376 11 756 22 122
Lucembursko 1 x x x x x x x x x
Nizozemí 991  –6,7 12 929 7,9 8 393 12650 10 738 12 031 361625 453820
Rakousko 19 26,7 231 60,4 736 710 108 260 2 995 7 780
Portugalsko 244 3,0 397 14,8 1 091 1 364 507 762 10 020 13 766
Finsko 116  –10,8 134  –22,0 173 80 421 441 5 256 4 467
Švédsko 45 0 742 35,3 345 1 191 249 1 068 5 917 8 743
Velká Británie x x x x 19400 31593 38 747 53 716 909459 1027934

Poznámka: Data pro Francii a Řecko nejsou k dispozici, u některých států jsou k dispozice pouze částečné informace (kde nebyl údaj znám, je x)
Pramen: Eurostat, „Special feature on Pension funds: Edition 2002, ISBN 92–894–4203–4

Anketa

Preferujete české nebo zahraniční penzijní fondy?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 6. 2003 15:30