Penzijní fondy čeká těžký rok

Penzijní připojištění je v kurzu

Zájem o penzijní připojištění v Česku stabilně roste. Podle údajů Ministerstva financí ČR bylo za první tři čtvrtletí loňského roku uzavřeno 430 tisíc nových smluv. Majetek spravovaný penzijními fondy se za tuto dobu rozrostl zhruba o 19 miliard korun. Z toho 14,4 miliardy korun představovaly příspěvky účastníků, 1,1 miliardy korun jim na penzijní připojištění přispěli jejich zaměstnavatelé a další 3,4 miliardy korun přidal stát.

Počet klientů penzijních fondů se v posledních čtyřech letech navyšuje zhruba o 10 % ročně. Na konci loňského roku nejspíš překonal hranici 4 milionů osob. Penzijní připojištění tedy má zhruba 60 % ekonomicky aktivních osob. Celkový objem majetku spravovaného penzijními fondy narůstá ještě rychleji. Za čtyři roky se více než zdvojnásobil. Aktuálně dosahuje výše zhruba 160 miliard korun.

Štědrá státní podpora pomáhá získávat klienty

Atraktivita penzijního připojištění v jeho stávající podobě stojí a padá se státní podporou. Ta spočívá jednak ve výplatě státního příspěvku ve výši až 150 korun měsíčně, jednak v daňových výhodách. Každý účastník si může při splnění zákonem stanovených podmínek snížit svůj daňový základ až o 12 000 korun ročně. Daňově zvýhodněny jsou i platby, kterými na penzijní připojištění zaměstnancům přispívají jejich zaměstnavatelé.

Penzijní fondy při získávání klientů ovšem těží i z mediální podpory, kterou jim stát poskytuje. Vždy, když je řeč o změnách v důchodovém systému, hovoří se jedním dechem i o penzijním připojištění. Jako by jiné možnosti pro vytvoření finančních rezerv na stáří snad ani neexistovaly. Penzijní připojištění se má stát jedním z pilířů důchodové reformy a stát plánuje svou podporu tomuto komerčnímu produktu ještě dále zvýšit.

Konzervativní investiční strategie přináší nízké výnosy

Český systém penzijního připojištění má dva hlavní problémy. Prvním z nich jsou jen velmi omezené investiční možnosti penzijních fondů. Ze zákona totiž meziročně nesmí dojít k poklesu stavu úspor klientů. Rizikové investice jsou tedy pro české penzijní fondy tabu. Tři čtvrtiny jimi spravovaných prostředků jsou investovány do dluhopisů. Ceny dluhopisů ale s růstem úrokových sazeb klesají a výnosy z nich letos asi ani nepokryjí inflaci.

Zvýšit zastoupení akcií v portfoliu fondy nemohou kvůli platným předpisům a navíc burzy letos procházejí bouřlivým obdobím, které bohužel asi hned tak neskončí. Spásným řešením pro penzijní fondy bohužel nebude ani přechod k instrumentům peněžního trhu. Získat peněžní poukázky se zajímavým výnosem je totiž kvůli probíhajícím změnám v dluhové službě Ministerstva financí ČR stále obtížnější.

Úkol pro penzijní fondy: oddělit majetek klientů a zpřehlednit hospodaření

Druhým problémem, o němž se začalo více hovořit až v poslední době, je velmi malá transparentnost hospodaření penzijních fondů. Na rozdíl od pojišťoven totiž penzijní fondy nevykazují svůj majetek, respektive majetek správce fondu, odděleně od majetku klientů. Z dostupných podkladů nelze provést analýzu jejich hospodaření a tedy ani zjistit, jak nákladně jednotlivé fondy majetek klientů spravují.

V Pandořině skříňce penzijních fondů, dosud uzavřené před zraky veřejnosti, se skrývají i nevypořádané miliardové akviziční náklady. Jedná se zejména o provize za získávání klientů, které penzijní fondy do svého hospodaření rozpouštějí řadu let. Vedle toho obavy manažerů fondů vzbuzují i budoucí závazky vůči klientům plynoucí z doživotních penzí vyplácených podle původních poměrně velkorysých penzijních plánů.

Penzijní připojištění se změní. Kdo to zaplatí?

Současná podoba penzijního připojištění brzy dozná podstatných změn. Připravována je poměrně zásadní změna zákona, která přiblíží fungování penzijních fondů běžným podílovým fondům. Mělo by mj. dojít k oddělení klientského majetku a zprůhlednění hospodaření fondů. Zároveň by si klienti penzijních fondů mohli vybírat mezi několika různými penzijními plány slibujícími jim různou míru zhodnocení úspor s různou mírou rizika.

Změny si jistě vyžádají značné transformační náklady. Penzijní fondy se navíc budou muset vypořádat se zajištěním správy prostředků v několika různých režimech. Přinejmenším část stávajících klientů totiž na nové penzijní plány asi nepřistoupí. Nejasno je také ve věci vypořádání minulých akvizičních nákladů v návaznosti na oddělení klientského majetku. Letošní rok tedy bude pro penzijní fondy určitě dost náročný.