Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní fondy by konečně měly připisovat výnos znatelně nad inflací

Vzhledem k tomu, jak ministerstvo financí navrhuje novou výši poplatků penzijních fondů, je reálné, aby se čistý výnos pohyboval v řádech procent a ne desetin (jako doposud).

Ministerstvo financí minulý týden představilo návrh zákona, který razantně transformuje současné penzijní fondy. Nespokojenost s jejich výsledky roste a volání po změně je hodně hlasité již řadu let. Pokusím se proto odpovědět na otázku, zda se můžeme lepších výsledků od fondů dočkat.

Vytvoření penzijních fondů provázela veliká očekávání

Když se v roce 1994 penzijní fondy v Česku zakládaly, byl jejich zrod spojen s vysokými očekáváními. Media byla dennodenně plná komentářů různých odborníků a analytiků přinášejících předpovědi rychlého vývoje sektoru a zajímavých výnosů minimálně 2–3 % nad inflací. Očekávaly se také zajímavé doplňkové penze nejpozději za 20 let od startu fondů, potřebné i proto, že poměrně nedávná liberalizace cen v roce 1992 reálnou hodnotu důchodů snížila o 15 %.

A ihned po udělení prvních licencí v listopadu 2004 penzijní fondy také vzbudily zájem široké veřejnosti. Počet klientů přesáhl za 4 měsíce úctyhodné číslo 1 milión. Zájem klientů o penzijní připojištění se trvale zvyšoval až k současným 4,5 miliónu. V kategorii 30– 60 let dnes spoří průměrně 60 % všech obyvatel, to je více než 80 % všech ekonomicky aktivních občanů. Patříme, co se týká zapojení občanů, ke světové špičce.

Za svými cíli však penzijní fondy silně zaostávají

Co je to však platné, když připsané výnosy kopírují tak tak inflaci, a výplaty z penzijních fondů přispívají k příjmu dnešních důchodců 2 – 3 %? Objem prostředků připadajících na jednoho klienta činí jen 50 tisíc korun. Z toho by byla při průměrné době výplaty důchodu asi 20 let měsíční penze jen dvě stovky, proto si klienti vybírají peníze raději jednorázově.

Je evidentní, že po 16 letech penzijní fondy zdaleka nenaplnily očekávání občanů ani politiků. I proto probíhají v podstatě již 10 let diskuze, že penzijní fondy potřebují zásadní změnu. Dnes se všichni shodují, v čem mají penzijní fondy přidat. Odborníci, novináři i politici shodně uvádějí, že klienti spoří málo, výnosy jsou nízké a náklady vysoké. Fondy sice ukázaly, že umí bezpečně spravovat svěřené prostředky, to je však pro naplnění jejich účelu málo.

Proč jsou výsledky podprůměrné?

Průměrný měsíční příspěvek sice v minulosti rostl, ale poslední 3 roky stagnuje na úrovni 460 Kč. Je to proto, že jen necelých 600 tisíc klientů z 4,5 miliónu spoří více než 500 Kč. Maximální hranice pro získání státního příspěvku 500 Kč funguje jako strop, u většiny klientů pravděpodobně převládl názor, že více se spořit prostě nevyplatí. Pokud ve stavebním spoření téměř 3 milióny občanů platí 10 tisíc Kč ročně a více, mohl by se při výraznější státní podpoře příspěvek klientů v penzijních fondech také zvýšit.

Nízké výnosy jsou důsledkem opatrného investování. Penzijní fondy musí každý rok garantovat hodnotu vložených prostředků. To znamená, že každý klient musí na ročním výpise uvidět minimálně součet svých prostředků z konce předešlého roku a nových vkladů. Pokles hodnoty není přípustný. Pokud hodnota majetku ve fondu klesne, musí prostředky svým vkladem doplnit akcionář. Zákonodárci patrně kladli v roce 1994 velký důraz na reputaci nových penzijních fondů, obávali se, že ztratí kredit, pokud občané ve výpise uvidí pokles hodnoty účtu. Taková garance je možná a chvályhodná pro prvních několik let. Pokud ale přetrvává, omezí se investování jen na bezpečné dluhopisy a vylučuje akcie, které jediné mohou přinést zhodnocení nad inflací. Nelze penzijním fondům vyčítat, že se investování do akcií v tomto aranžmá vyhýbají. Po velkém propadu akciových trhů v roce 2008 doplňovali akcionáři českých penzijních fondů kapitál ve stovkách miliónů korun, což si žádné stabilní finanční instituce nemohou dovolit opakovat. Proto již tak nízké investice do akcií v posledních dvou letech snížily na minimum.

Výnosy pro klienty dále snižují náklady, které nejsou omezeny. Penzijní fondy na finančních trzích vydělávaly v průměru 4,5 – 5 %, což při opatrném investování není až tak špatný výsledek. Ani provozní náklady fondy nezatěžují (v mezinárodním srovnání podle OECD za rok 2009 patří hodnota 0,5 % u českých penzijních fondů k lepším výsledkům). Boj o klienty však zvedl obchodní náklady na příliš vysokou úroveň, když se přičtou náklady na správu aktiv a podíl akcionáře, dosažený výnos se sníží skoro o 2 %. Z výnosů fondů (v podstatě z dluhopisových portfolií) 4,5 – 5 % tak pro klienty zůstávají necelá 3 %.

Přinese novela podstatně lepší výsledky?

Vypadá to, že hlavní změny v připravené novele zákona byly opravdu vytvořeny z pohledu klienta a jsou nadějným příslibem.

Státní příspěvek bude až 230 korun měsíčně pro toho, kdo si zaplatí 1000 korun. Majetek klientů bude oddělen od hospodaření správce. Klient si tak bude moci vybrat z více investičních strategii tu nejlépe odpovídající jeho věku a přístupu k riziku. Oddělení majetku vytvoří strop pro poplatky za správu prostředků. Jsou omezeny na 0,4 –0,8 % plus 10% podíl ze zhodnocení. Tady se předkladatel zákona dostal asi na maximum možného. Níž už asi poplatky nastavit nelze. Klienta do III. pilíře je nutno nejen získat, ale také průběžně přesvědčovat, aby si příspěvek zvyšoval, nebo aby po přerušení obnovil placení. Tyto náklady např. ve II. pilíři nebudou. Při konzervativní strategii tak třeba z výnosu z výnosu 4,5 % klientovi zůstane čistý výnos 3,7 %. To je o 1 % lepší než nynějších 2,5 – 3 %. Při vyvážené nebo dynamické strategii to bude ještě o něco víc. Připsaný výnos znatelně nad inflací (je kolem 2 %) se stává velmi reálným.

Penzijní fondy budou muset své klienty o zlepšené výkonnosti nejprve přesvědčit. Předpoklady pro to mít budou a na trhu dobrovolných úspor nebude mít nabídka penzijních fondů pravděpodobně konkurenci. Kde jinde klient získá k příspěvku 1000 korun navíc 23% státní příspěvek, zhodnocení slušně nad inflací a možnost účet kdykoliv bez poplatků vybrat? Sice bez státních příspěvků, ale zhodnocení zůstane celé. Takovou nabídku nevytvoří žádný jiný finanční produkt.

Přilepší penzijní připojištění konečně k důchodu?

Klienti budou pravděpodobně velmi spokojeni. Otázka je, zda také politici. V dobrovolnosti se totiž skrývá velká slabina penzijních fondů. Již dnes do sektoru proudí vysoký a v podstatě dostatečný objem vkladů. V roce 2010 od klientů přišlo 24 mld. příspěvků, od zaměstnavatelů 8,7 mld. Se státními příspěvky 5,4 mld. a připsaným zhodnocením 2,3 mld. dohromady úctyhodných 40 mld., což je více než 1 % hrubého domácího produktu. 

A po novele zákona to bude asi znatelně více. V roce 2010 však bylo na druhé straně 23 mld. vyplaceno klientům, protože nejvyšší příspěvky platí právě klienti nad 50 let a ti je vybírají poměrně brzy. To potenciál penzijních fondů natolik snižuje, že po 16 letech shromáždily prostředky v objemu „jen“ 6 % HDP. Pouze pokud výrazně navýší své příspěvky i klienti mezi 30 a 50 lety, poroste majetek ve fondech dostatečně rychle. Ale na to si budeme muset teprve počkat. Jen pro zajímavost uvedených 6 % HDP by měly při třetinové účasti 1,5 mil. klientů shromáždit fondy druhého pilíře, u kterých není předčasný výběr možný, za pouhých 6 let.

Anketa

Kolik si posíláte měsíčně na penzijní připojištění?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 11. 2011 17:24