Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní fondy - ano nebo ne?

Jakým způsobem pracovaly naše penzijní fondy v minulém roce? Co zásadního se změnilo? Je bezpečné jim vnucovat peníze, nebo je lepší nechat je na termínovaném vkladu v bance? Jedná se o hazard, nebo o výhodnou investici?

Podíváme-li se na vývoj penzijních fondů již od svého počátku, tj. od roku 1996, lze vysledovat zřetelný dynamický nárůst. Představa dalšího pilíře penzijního systému do dnešního dne zlákala více než 2,3 milionů klientů. Současně lze konstatovat, že z trhu postupně mizí malé a relativně slabé penzijní fondy a tyto jsou spojovány do větších a silnějších celků, zpravidla pod záštitou finančně silného zahraničního investora.

Na konci roku 2000 operovalo na našem území již pouze 18 penzijních fondů, což je méně než polovina z jejich počtu v roce 1996. V tomto směru se dostáváme do stavu, kdy se penzijní připojištění stává v rukou silných a stabilních investorů podstatně jistější investicí, než tomu bylo před lety.

Oproti roku 1999 se uvádí zvýšení majetku obhospodařovaného penzijními fondy o přibližně 40 miliard korun, respektive 44 miliard korun, pokud nepočítáme žádosti o jednorázová vyrovnání některých znepokojených klientů, pravděpodobně v souvislosti s několika kauzami penzijních fondů z posledních let.

V loňském roce bylo klientům vyplaceno celkem 2,4 mld. Kč na státní podpoře z celkové sumy 11,4 mld. Kč vyplacených státních příspěvků od počátku fungování tohoto systému. Tím byl současně uzavřen první pětiletý pojišťovací cyklus, který znamenal průměrný výnos 12,2 procenta ročně. To je velmi zajímavé, zvláště porovnáme-li toto číslo s úrokovými sazbami termínovaných vkladů našich bank. A to i vzhledem k tomu, že úrokové sazby byly před několika lety na podstatně vyšší úrovni, než je tomu v současnosti.

Podíváme-li se na strukturu klientů penzijních fondů, najdeme i zde znatelné posuny. Zatímco ještě v roce 1999 byl podíl účastníků mladších 60-ti let přibližně 75 procent, v roce 2000 tomu již bylo přes 80 procent. Průměrný věk účastníka se nyní pohybuje mezi 48 a 49 lety. I to je ovšem hodnota, která by se měla postupem času snižovat.

Do systému penzijního připojištění se zapojilo přes 40 procent dospělé populace v produktivním věku, což je velice slušné číslo i v celoevropském měřítku. To vynikne zejména vzhledem ke skutečnosti, že kapitál naakumulovaný v penzijních fondech dosahuje sotva dvou procent hrubého domácího produktu.

Následující tabulka znázorňuje celkovou strukturu portfolia penzijních fondů za rok 2000:

Tabulka č. 88
Umístění Částka v Kč Částka v %
dluhopisy 24,4 mld. Kč 59,8 %
pokladniční poukázky 9,9 mld. Kč 24,3 %
akcie 4,1 mld. Kč 10,0 %
bankovní depozita 2,4 mld. Kč 5,9 %

Ze zmíněné struktury portfolia je vidět, že penzijní fondy investují zejména do dlouhodobých finančních instrumentů, a jak se zdá, tak i do těch relativně nejbezpečnějších. Peníze na bankovních účtech představují pouze malou část objemu, což je dobře, neboť bankovní depozita obvykle přinášejí jeden z nejnižších výnosů.

Podle dostupných informací se zdá, že je penzijní připojištění v současné době jednou z nejvýhodnějších forem dlouhodobého spoření. A to jak díky státní podpoře, tak i díky uspokojivému hospodaření fondů.

Anketa

Máte uzavřené penzijní připojištění?