V nových členských zemích Evropské unie je situace ještě horší než v západoevropských zemích. Porodnost v zemích východní Evropy je nízká mimo jiné kvůli změnám životního stylu. Mladí lidé mají dostatek možností seberealizace a díky otevřenosti světa odkládají mladé ženy výchovu dětí do pozdějšího věku.
Ve všech státech Evropské unie mají maminky nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Její délka a výše je však ve všech zemích rozdílná.
Zákonná úprava
Právní předpisy Evropské unie zakotvují povinnost převést těhotnou žena na jinou práci v případě, že její současná práce by mohla ohrozit její zdraví a zdraví očekávaného dítěte. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni takovou práci, musí omluvit její nepřítomnost v práci.
Nejdéle je peněžitá pomoc v mateřství poskytována ve Švédsku, kde je vyplácena 480 dní. V ostatních zemích se pohybuje nejčastěji od 14 týdnů do 28 týdnů. Výše peněžitého příspěvku v mateřství je nejnižší v Řecku – 50 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je průměrná mzda, a to buď za uplynulé čtvrtletí či pololetí, upravená o dny nemoci a dovolené.
Celkem v jedenácti členských zemích Evropské unie je výše peněžité pomoci v mateřství ve výši 100 % z vyměřovacího základu (Německo, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko). Žádost o peněžitou pomoc v mateřství vystavuje lékař.
Peněžitá pomoc v mateřství náleží každé ženě, které trvá pracovní poměr (nemusí však již třeba pracovat z důvodu péče o druhé dítě). Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství má ve všech zemích i manžel. Této možnosti není příliš využíváno (pouze v případech, kdy se nemůže maminka o dítě starat pro závažné dlouhodobé onemocnění).
Prvorodičky jsou rok od roku starší
Ještě v roce 1994 činil průměrný věk prvorodičky v Evropě 26,8 let a v loňském roce se zvýšil již na 28,2 let. V Česku došlo k jednomu z největších skoků v Evropě, kdy vrostl průměrný věk prvorodičky z 22,9 let na 26,3 let a do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení.
Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy. Přesto se věk pro vstup do prvního manželství ve všech členských zemích Evropské unie za posledních dvacet let výrazně zvýšil (průměrný věk novomanžela v Evropské unii v roce 1980 byl 26,0 let a nevěsty dokonce 23,3 let). Většinou je to z důvodu, že mladí lidé chtějí více studovat, cestovat, poznat více partnerů. Zkrátka si více užívat života. Mnozí chtějí dosáhnout nejdříve určitého postavení v práci.
Nejvyšší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let. Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (přibližně o dva roky). Ve všech členských zemí Evropské unie se žení muži později, než se ženy vdávají.
Průměrný věk v Evropské unii pro ženění je 30,0 let a pro vdávání 27,7 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i u žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30,1 let), následuje Dánsko (muži 31,9 let a ženy 29,6 let). Ve všech nových členských zemích Evropské unie mimo Slovinsko je průměrný věk novomanželů nižší než v původní „patnáctce“.
Porodnost v Česku jedna z nejnižších
Na jednu ženu v reprodukčním věku připadá v Česku 1,2 dítěte, což je nejméně z členských zemí Evropské unie (společně s Polskem, Slovenskem a Slovinskem). Pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva je přitom zapotřebí, aby na ženu v průměru připadalo narození dvou dětí.
Absolutně nejnižší porodnost v loňském roce vykázalo Německo (8,33 porodů na 1000 obyvatel za rok – což je druhý nejnižší počet na světě po Hong Kongu), následuje Litva (8,62), Rakousko (8,81) a Itálie (8,89). Nejvyšší porodnost z členských zemí Evropské unie má Irsko (14,47), což však při světovém srovnání stačí pouze na 153. místo.
Přestože mnohé evropské země jsou vůči maminkám skutečně štědré, na zvýšené porodnosti se to neprojevuje.
Peněžitá pomoc v mateřství v EU
Belgie
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 7 týdnů před porodem a 9 týdnů po porodu. Prvních 30 dní je výše peněžité podpory v mateřství 82 % vyměřovacího základu, od 31. dne ve výši 75 %.
Dánsko
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 4 týdny před porodem a 24 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství je závislá na dosahovaném příjmu před porodem (90 % vyměřovacího základu). Výše peněžité podpory v mateřství činí minimálně 405 EUR týdně.
Německo
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 6 týdnů před porodem a 12 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci dosahuje 100 % z vyměřovacího základu.
Finsko
Peněžitá pomoc v mateřství je ve Finsku poskytována po dobu 105 dní (z toho 30 až 50 dní před porodem). Výše peněžité pomoci v mateřství je závislá na dosahovaném příjmu před porodem (90 % vyměřovacího základu), minimální výše činí 10 EUR na den.
Francie
Peněžitá pomoc v mateřství ve Francii je poskytována 6 týdnů před porodem a 10 po porodu u prvního dítěte, u dalšího dítěte 8 týdnů před porodem a 18 týdnů po porodu, u dvojčat 12 týdnů před porodem a 22 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 85 % z vyměřovacího základu, minimálně 8 EUR denně, maximálně 63 EUR denně.
Řecko
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 56 dní před porodem a 56 dní po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 50 % z vyměřovacího základu.
Velká Británie
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 18 týdnů, a to ve výši 90 % z vyměřovacího základu pro prvních 6 týdnů. Následující týdny činí peněžitá pomoc v mateřství 99 EUR týdně pro všechny stejně.
Irsko
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 18 týdnů, a to ve výši 70 % z vyměřovacího základu. Minimální výše činí 136 EUR a maximální 232 EUR týdně.
Itálie
Peněžitá pomoc v mateřství je v Itálii poskytována dva měsíce před porodem a tři měsíce po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 80 % z vyměřovacího základu (průměrné mzdy za přecházejících pět měsíců).
Lucembursko
Peněžitá pomoc v mateřství je v Lucembursku poskytována 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu, a to po celou dobu ve výši 100 % z vyměřovacího základu.
Nizozemí
Peněžitá pomoc v mateřství je v Nizozemí poskytována 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu, a to po celou dobu ve výši 100 % z vyměřovacího základu.
Rakousko
Peněžitá pomoc v mateřství je v Rakousku poskytována 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu (na příkaz lékaře až 12 týdnů), a to po celou dobu ve výši 100 % z vyměřovacího základu.
Portugalsko
Peněžitá pomoc v mateřství je v Portugalsku poskytována po dobu 120 dní, a to ve výši 100 % z vyměřovacího základu.
Švédsko
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 480 dní, a to ve výši 80 % z vyměřovacího základu.
Španělsko
Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 18 týdnů, a to ve výši 100 % z vyměřovacího základu.
Nové členské země:
Kypr
Peněžitá pomoc v mateřství činí 75 % z vyměřovacího základu a je poskytována po dobu 26 týdnů.
Estonsko
Peněžitá pomoc v mateřství činí 100 % z vyměřovacího základu a je poskytována po dobu 140 dní.
Maďarsko
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % z vyměřovacího základu a je poskytována 4 týdny před porodem a 20 týdnů po porodu.
Lotyšsko
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 100 % z vyměřovacího základu a je poskytována 56 dní před porodem a 56 dní po porodu.
Litva
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % z vyměřovacího základu a je poskytována 70 dní před porodem a 56 dní po porodu.
Malta
Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována po dobu 14 týdnů a činí 100 % z vyměřovacího základu.
Polsko
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 100 % z vyměřovacího základu a je poskytována 16 týdnů při narození prvního dítěte, 18 týdnů při narození druhého dítěte a 26 týdnů při narození dvojčat.
Slovinsko
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 100 % z vyměřovacího základu a je poskytována po dobu 105 dní.
Slovensko
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 55 % z vyměřovacího základu a je poskytována 6 až 8 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu.
Česko
Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenská a činí od prvního dne 69 % denního vyměřovacího základu. Den nástupu na mateřskou dovolenou si určuje žena sama, nejméně však 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí být účastna na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních dvou letech před porodem. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství je různá: 14, 22, 28, 31 nebo 37 týdnů. Nejběžnější je 28 týdnů – platí pro vdané ženy, a 37 týdnů – platí pro osamělé ženy (svobodné, rozvedené nebo ovdovělé).
Prameny:
- MISSOC = Gegenseiiges Informationssystem der sozialen Sicherheit in den Mitgliedsstaaten der EU 2006“
- Zákon č. 88/1968 v platném zněni – o dávkách v mateřství
- „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland