Spočítejte si...

Zavřít

Peníze dnes a zítra - postarejte se o své finance

Správně se starat o osobní finance neznamená jen šetřit. Správně čerpaný úvěr může ušetřit řadu starostí. Je ale třeba dobře pochopit časovou hodnotu peněz, jejich reálnou hodnotu a správně rozložit riziko. Podívejme se proto na principy, podle nichž lze s penězi efektivně zacházet.

Seriál Principy osobních financí

Všechny díly seriálu

Pochopení časové hodnoty peněz

Časová hodnota peněz říká, že desetikoruna dnes představuje větší jmění než desetikoruna v budoucnosti. Pokud dnes vložím nějakou částku (jistinu) na spořící účet, získám odměnou za poskytnutí peněžní částky – úrok. Jestliže dnes investuji 15 000 Kč na spořící účet s úrokovou sazbou 1,7 %, měl bych mít za rok k dispozici částku 15 216,75 Kč. (Výpočet předpokládá, že úrok 255 Kč je zdaněn 15% daní.)

čistý úrok = jistina * úroková míra * koeficient zdanění = 15 000 * 0,017 * 0,85

Pokud bych se měl rozhodnout pro získání 10 000 Kč dnes nebo až za rok, bude pro mne lepší dostat peníze teď – dostávám větší hodnotu, než kterou bych dostal za rok. V opačném případě, pokud si dnes půjčím 15 000 Kč na nákup pračky, budu muset v budoucnu vrátit více. Při 15% roční úrokové míře budu muset zaplatit 17 250 Kč.

Jak časová hodnota peněz ovlivňuje rozhodování? Hodnota peněz, které mám k dispozici v současném okamžiku, není stejná jako hodnota peněz, které budu mít za půl roku nebo jinak dlouhé období. Časovou hodnotu peněz tedy musím při rozhodování zvažovat.

Porozumění efektu složeného úrokování

Dopad složeného úrokování je často přehlížený. Uvažujme, že jsme dnes vložili 15 000 Kč na spořící účet s roční úrokovou sazbou 3 %. Za jeden rok bude mít investice hodnotu 15 450 Kč.

jistina po prvním roce = 15 000 + (15 000 * 0,03) = 15 450 Kč

Ve druhém roce bude mít stejná investice hodnotu 15 913,5 Kč.

jistina po druhém roce = 15 450 + (15 450 * 0,03) = 15 913,5 Kč

Po čtyřech letech bude jistina rovna 16 883 Kč, po deseti letech pak 20 159 Kč.

Složené úrokování se ovšem také uplatňuje, když si dnes půjčíte. Dejme tomu, že jste si dnes půjčili 15 000 Kč na pořízení televizoru. Půjčka je na pět let, úroková sazba 10 % a měsíční splátka 333 Kč. Když propočítáte, kolik za pět let zaplatíte, vychází vám částka 19 980 Kč. Vypadá to, že jste zaplatili 4 980 Kč za to, že jste utratili peníze, ještě než jste je ve skutečnosti vlastnili.

Na celou situaci se podívejme podle jiného scénáře. Uvažujme, že budeme částku 333 Kč měsíčně ukládat na spořící účet s úrokovou mírou 1,7 %. Po pěti letech takového spoření můžeme mít, při úrokové míře 1,7 % a 15% dani z úroku, naspořeno 20 731 Kč. Na nákup televizoru v ceně 15 000 Kč takto naspoříme za tři roky a osm měsíců.

Nyní můžeme srovnat oba výše uvedené scénáře:

  1. koupit televizor nyní splátkovým prodejem nebo
  2. tři roky a osm měsíců spořit a koupit televizor po uplynutí této doby.

V prvním případě zaplatíme bance 4 980 Kč za půjčení peněz, zatímco ve druhém případě na úrocích získáme 404 Kč. Náklady ušlé příležitosti první možnosti oproti druhé představují rozdíl 5 384 Kč (404 Kč příjem oproti výdaji 4 980 Kč). Odložením koupě o tři roky a osm měsíců tedy získáme 5000 Kč.

Reálná a nominální hodnota peněz

Reálná (skutečná) hodnota dnešních patnácti tisíc korun může být srovnatelná s pěti tisíci před patnácti lety. To, že se každý rok kupní síla peněz snižuje, způsobuje inflace. Bude-li existovat inflace, znamená to, že když v určitém roce zakoupíme určitý koš zboží, příští rok tento koš zboží zakoupíme za vyšší částku, zvýšenou právě o inflaci.

Existuje-li inflace, dochází z hlediska delšího období k všeobecnému růstu cen zboží a služeb, který vede k poklesu reálné hodnoty peněz, a tedy i poklesu jejich kupní síly. Cenová nestabilita a vyšší míra inflace zvyšuje nejistotu ohledně budoucího vývoje cen i hodnoty uspořených prostředků.

Co znamená inflace pro osobní finance? Inflace snižuje skutečnou hodnotu dluhu (pohledávek) a snižuje skutečnou (reálnou) výši úroků. Inflaci a reálnou hodnotu peněz je proto zapotřebí zvažovat, a to zejména při dlouhodobějším rozhodování.

Přijímání a řízení finančních rizik

Běžný živost s sebou nese rizika, jako je úraz, ztráta nebo poškození movitého nebo nemovitého majetku, způsobení škody jiným osobám apod. Všechny tyto nahodilé události představují možnou ztrátu příjmů a vznik neočekávaných výdajů. K zajištění těchto rizik a ochraně aktiv před riziky existují různé pojistné produkty a rozumné pojištění je bezesporu na místě.

Různě velká a různě skrytá rizika číhají rovněž na naše finanční úspory. Ke spoření a zhodnocení úspor je možné využít různých finančních produktů, které skýtají různou rizikovost. Obecně platí, že čím větší úroveň rizika investice skýtá, tím vyšší bude možný výtěžek a návratnost investice.

Když o tomto mluvíme, měli bychom zmínit, že každý by měl brát pouze riziko, které je přiměřené jeho možnostem. Každá investice má různou úroveň rizika a každá investice má význam pro různé lidi. Adekvátnost investice pro vás závisí na mnoha věcech, ale existují dva důležité faktory – rozumný časový horizont a osobní averze k riziku. Vždy je vhodné porovnat to, co daný finanční produkt nabízí, s tím, co si můžeme dovolit a co požadujeme.

S úvahou časového horizontu, budete-li mít 40 let do důchodu, můžete si dovolit investovat vaše peníze s vyšším rizikem v sektorech s největší výtěžností. Když ovšem máte do důchodu blízko a potřebujete se na důchod zajistit, nebo nechcete podstupovat rizikovost vaší investice, většinu investic byste měli vložit do investic s malou rizikovostí.

Pokud bych měl mít špatný spánek, protože jsem investoval do akcií, měl bych pravděpodobně volit finanční produkt s nižší rizikovostí. V rámci zvládnutí osobních financí bych měl vždy zvažovat riziko, promýšlet vlastní možnosti i cíle a nebrat více rizika, než můj časový horizont, mé možnosti nebo vlastní osobnost umožňuje.

Uvažování o výdajích jako o investicích

Na každé své rozhodnutí mohu nahlížet jako na investiční rozhodnutí. Pokud se dnes například rozhodnu zrušit, respektive zřídit pevnou telefonní linku nebo přidat či nepřidat zvláštní doplněk do automobilu, provádím rozhodnutí, které větší nebo menší měrou ovlivní osobní finanční plán.

Namísto uvažování, že tento měsíc vynakládám 1 000 Kč, abych si koupil módní novinku, mohu zvažovat náklady ztracených příležitostí. Když těchto 1 000 Kč investuji, mohu při návratnosti 5 % každý rok doživotně dostávat rentu 50 Kč. Podobně mohu uvažovat o výdaji 10 000 Kč, který může dodat mému autu sportovní vzhled. Když tuto částku namísto koupě doplňku investuji, mohu za deset let, když budu auto prodávat, za těchto 10 000 Kč, investovaných do akcií, získat částku 20 000 Kč. Stejný způsob myšlení lze používat pořád a uvažovat takto o každém výdaji, který dělám.

Rozložení (diversifikace) investic a bohatství

Rozložení investic a bohatství je doporučení, které nám říká, abychom nevkládali všechna vejce do jednoho košíku. Pokud všechny své prostředky investujeme do nákupu akcií jedné společnosti, nerozložíme své investice a protržením košíku přijdeme o všechna svá vejce.

Rozkládáním se snižuje riziko ztráty velkého procenta jmění výskytem události, která postihne pouze jednu nebo některé skupiny majetku. Dobrá diversifikační strategie bude spočívat v rozložení investic a jmění do různých skupin majetku – nemovitostí a realit, akcií a cenných papírů, spořících účtů, státem podporovaného spoření, dluhopisů, otevřených podílových fondů apod.

Je zřejmé, že adekvátnost vaší diversifikační strategie bude záviset na velikosti vašeho jmění, vaší averzi k riziku, vašem věku a dalších faktorech. Z pohledu diverzifikace je vhodné udržovat 3 až 6měsíční příjem v likvidním majetku, zahrnujícím hotovost, úspory nebo spořící účty bez výpovědní doby.

Anketa

Kolik procent z rodinných příjmů uspoříte?