Spočítejte si...

Zavřít

Peníze dáte bance předem a stejně vám nepůjčí

Chcete si vybudovat úvěrovou historii anebo potřebujete půjčit za lepší úrok. Jenže pro české banky jsou pravidla nadevše i přes důkazy z kalkulačky.

Pan Juraj je slovenský živnostník, ale většinu času působí v České republice a příjem má rovněž „český“. Má proto vážné obavy, že na úvěr jen tak nedosáhne, přestože má stabilní prokazatelné příjmy. Rád bych získal spotřebitelský úvěr v české bance a důvod je velmi prostý. Chci si postupně v nějaké české bance budovat úvěrovou historii, abych potom dosáhnul na standardní úvěrové produkty. Jsem živnostník, navíc registrovaný na Slovensku, takže pro získání úvěru je problémem, že nejsem českým rezidentem. A brát si na Slovensku úvěr v eurech, když vše platím v korunách, není moc výhodné, přestože by to šlo, píše Juraj ve svém e-mailu zaslané redakci serveru Měšec.cz.

Juraj by potřeboval půjčit alespoň 30 000 Kč a tuto částku včetně úroků z úvěru je schopen plně vinkulovat termínovaným vkladem třetí osoby u téže banky ve výši 110 % z celkové částky. Zdá se to jednoduché, banka dostane peníze předem, úvěr je zajištěný na 110 %, není co řešit. Jenže pro české banky je to nepřekonatelný problém a raději se drží svých pravidel, než výpočtu na kalkulačce.

V zahraničí běžný produkt, v Česku to „nejde“

Přitom podobný typ úvěru je u našich slovenských sousedů běžným bankovním produktem. Nazývá se zabezpečeným úvěrem a slovenské banky ho nabízejí i těm, kteří nemají trvalý pobyt na Slovensku. Jedna z jeho největších výhod spočívá v tom, že jelikož má banka jistotu zajištění v penězích na termínovaném vkladu (ten se zakládá při uzavření úvěrové smlouvy, pokud již nebyl zřízen dříve), nepožaduje již na zájemci o úvěr prokazování příjmu.

Ale nejde jen o jedinou výhodu, mezi další patří např. zvýhodněná úroková sazba oproti standardním spotřebitelským úvěrům (běžně o cca 3 %). Např. Tatra banka začíná na úrokové sazbě 5,4 % p.a. O tak nízké úrokové sazbě u spotřebitelských úvěrů si u nás můžete nechat jen zdát. Vinkulovaný termínovaný vklad může být zřízený na třetí osobu, to může být výhodné např. k půjčování peněz mezi rodinnými příslušníky. Půjčit si od rodiny je sice nejlevnější, ale dlužník není tolik motivován k pravidelnému splácení, věřitelovy peníze navíc nejsou zhodnocovány. Pomocí zabezpečeného úvěru dojde k půjčení „rodinných“ peněz přes banku. Věřitel dá peníze na termínovaný vklad, ty mu jsou zhodnocovány, a dlužník musí splácet bance, čímž je alespoň psychologicky zajištěna jeho platební disciplína a zároveň získá lepší úrokovou sazbu, než u běžného spotřebitelské­ho úvěru.

Víte, že za platbu kartou mohou obchodníci nově požadovat poplatek?

Kromě půjčování peněz v rodině přes banku je zabezpečený úvěr vhodnou možností, jak si vytvořit úvěrovou historii nejen u banky, která vám půjčí, ale i v registru dlužníků. Usnadníte si tím do budoucna cestu k dalším úvěrům, ať si budete chtít pořídit třeba auto nebo bydlení.

Pan Juraj ale nabízí ještě další důvod, který by mohl vzbudit zájem o zabezpečené úvěry. Tento úvěr může posloužit také jako motivace na spoření. Když například máte naspořeno 100 000 Kč a potřebujete stejnou sumu k investici, málokdy těch 100 000 Kč znovu našetříte. Když ale tyto peníze použijete k získání zabezpečeného úvěru, získáte výhodný úrok a jste nuceni peníze splatit. O naspořené peníze nepřijdete ani po uskutečněné investici.


spoření (350x100)

V Česku jen náznaky na půjčky se zajištěním

V produktové nabídce českých bank zajištěný  spotřebitelský úvěr nenajdete. Vzhledem k tomu, že prakticky neexistuje poptávka po takovém druhu produktu, nemáme pro tento případ standardizovaný produkt pro fyzické osoby, píše tisková mluvčí GE Money Bank Markéta Dvořáčková. Zůstává však otázkou, jestli je nezájem skutečný nebo je jen způsobem neznalostí této mnohdy užitečné možnosti.

Z důvodu neexistující nabídky zabezpečeného úvěru, jsme se obrátili na banky s dotazem, zdali umějí poskytnout úvěr v následující situaci:

  • Žadatel nemůže doložit příjem ze zaměstnání, nemá úvěrovou historii v bance ani v českých registrech, ale úvěr může zajistit termínovaným vkladem (vlastním nebo třetí osoby).

Zajištění tímto spořícím produktem dává bance jistotu, že své peníze dostane vždy zpátky. Právě proto na Slovensku nabízí banky zabezpečené úvěry s nižší úrokovou sazbu než klasické spotřebitelské úvěry. Riziko pro banku nulové.

Drtivá většina českých bank však lpí na svých úvěrových pravidlech, a pokud žadatel není schopný doložit své příjmy, odmítají mu úvěr poskytnout i přes dokonalé zajištění. Tím spíše, že v době finanční krize přistoupily k tvrdším pravidlům a větší opatrnosti. Někteří zástupci v Česku působících bank nám řekli, že v době před krizí byly banky více nakloněny individuálnímu posuzování žádostí o úvěry, momentálně ale ze svých zpřísněných regulí neustupují.

Výjimku tvoří pouze dvě banky, které přijímají zajištění termínovaným vkladem jako velmi výhodné. S ohledem na kvalitu zajištění bychom eventuální možnost půjčky zvažovali individuálně, uvádí Markéta Dvořáčková z GE Money Bank. Přidává se k ní marketingová specialistka z Evropsko-ruské banky Irina Korčminská, která říká, že banka se sice nezaměřuje na poskytování spotřebitelských úvěrů, ale svým klientům umí vyjít vstříc. Naše banka uplatňuje individuální přístup ke všem svým klientům a může připravit produkt ´šitý na míru´ i v případě, že by se jednalo o úvěr pro osobní potřebu, který je velmi podobný spotřebitelskému úvěru (a splňuje i zákonné podmínky vázané ke spotřebnímu úvěru). Na závěr pak dodává to, co ostatním bankám zahleděným do svých neflexibilních pravidel uniká. Jištění termínovaným vkladem klienta i třetí osobou, je naší bankou vítáno jako velmi bonitní.

Cizincům jen tak nepůjčíme, pravidla jsou nadevše

To, že banky nenabízejí zabezpečené úvěry je však pouze jedním z problémů pana Juraje. Ještě větší překážkou k získání spotřebitelského úvěru v Česku, a následnému vytvoření úvěrové historie, pro něj bude status cizince.

Banky půjčují většinou pouze těm cizincům, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Volnější podmínky nabízí pouze několik zdejších peněžních domů. Například Citibank poskytne úvěr cizincům ze zemí Evropské unie, i když nemají trvalý pobyt v ČR. Musí zde však mít uzavřený pracovní poměr. Česká spořitelna zase půjčí cizincům alespoň s přechodným pobytem. V tom případě ale vyžadujeme zajištění úvěru ručitelským závazkem občana ČR, upřesňuje Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny.

Nejuvolněnější pravidla má opět Evropsko-ruská banka. Banka postupuje stejným způsobem ke všem klientům, tzn. i k cizincům, kteří žijí mimo Českou republiku, odpovídá na dotaz, jak tato banka přistupuje k cizincům trvale žijícím mino ČR Irina Korčminská.

Panu Jurajovi v jeho situaci tedy může pomoci pouze jediná banka působící v ČR. Ukazuje se tak nedostatek flexibility v Česku působících bank: ani přes perfektní zajištění nepřekročí svá pravidla. Projekty směřující na český bankovní trh zde mohou nalézt prostor pro získání konkurenční výhody.

Pro kreditku do Polska, pro úvěr na Slovensko

Podobně jako na Slovensku není problém získat zajištěný úvěr, v Polsku podobným způsobem získáte kreditní kartu. Většina polských bank přestane mít problém s tím, že nejste polskými rezidenty a žádáte o kreditní kartu, pokud zároveň s žádostí přinesete hotovost. Tu vám banka vloží na vinkulovaný termínovaný vklad a za pár dnů držíte v ruce třeba kreditní kartu American Express od Bank Millennium.

Ale totéž žádat po české bance je opět neřešitelný problém. V Česku pracuji už 5 let, jsem zaměstnancem českého zaměstnavatele, ale trvalý pobyt mám v Polsku a pochopitelně jsem Polák. Tím, že v Polsku nemám žádný příjem, nedostanu od polské banky žádný úvěr a českým bankám zase vadí můj trvalý pobyt v Polsku, přestože mi chodí na český účet výplata v korunách,po­pisuje své problémy Pawel. Pawlovi by stačila jen kreditní karta, ať má rezervu na výdaje, protože ze svého českého účtu musí platit běžné platby jako nájem, elektřinu apod. Obešel jsem snad všechny velké banky a žádná mi kreditku nevydá. Pracovnice banky, která mi vede účet, navíc s úšklebkem podotkla, že bych měl o kreditní kartu požádat v Polsku, kde mám pobyt, stěžuje si Pawel. Nakonec však kreditní kartu přece jen získal. Víceméně omylem mu ji vydala jeho vlastní banka, když o ni požádal ne na pobočce, ale přes internet. Banka provedla automatický skóring a vzhledem k tomu, že mzda mu chodila na účet, systém kartu schválil. Když jsem si loni na podzim přišel na pobočku banky pro obnovenou kartu, stejná pracovnice nemohla uvěřit, že mám jejich kreditku. Jak jsem si ověřil na jiné pobočce, je to vážně problém a banka mi ji vydala spíše omylem, cizincům ji standardně nevydává. Ale když už ji mám, tak mi kartu nechala, uzavírá Pawel svůj příběh.

Paní Priscilla má sice srílanský pas, ale v Česku má již rok trvalý pobyt. Svůj boj s bankami však vzdala a vyřešila ho po svém. V České republice bydlím a pracuji 8 let a moje práce vyžaduje časté cesty po okolních státech. Ještě donedávna jsem musela s sebou nosit hotovost, protože kreditní karta byla jen snem a bankovní účet nepotřebuji. Asi před dvěma lety mé přátele napadlo, že mi nechají vydat dodatkovou kartu k jejich kreditní kartě. Ale i když za splácení karty odpovídá držitel hlavní karty, pro tři banky jsem byla nepřekonatelný problém a dokud nebudu mít v Česku trvalý pobyt, dodatkovou kartu pro mě mým přátelům nevydají. Cesta se však našla, že jsem cizinka nevadilo společnosti Diners Club, takže dnes už to neřeším, ukazuje Priscilla, jak nad bankami vyzrála.

Měli byste o zabezpečený úvěr zájem?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 2. 2010 1:04