Peněžitý trest - důrazné potrestání trestného činu

Na pachatele trestného činu nečeká jen „tradiční“ trest odnětí svobody, pro který má náš jazyk hezky malebné označení „basa“, ale i celá řada jiných trestů. K nim náleží i peněžitý trest, který má zejména u kriminality se zištným majetkovým cílem významný represivní dopad.

Kdy se podle zákona ukládá peněžitý trest?

Podle trestního zákona se ukládá peněžitý trest ve výměře od 2 000 Kč do 5 000 000 Kč. Soud jej může uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Bez těchto podmínek může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že

  1. tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje (přehled těchto trestných činů je uveden v příloze), nebo
  2. ukládá jej za trestný čin, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři léta, a vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele trest odnětí svobody současně neukládá.

Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

Předpoklady výkonu peněžitého trestu

Vzhledem k možné výši peněžitého trestu může soud stanovit, že trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách.

Obecně však platí, že soud při výměře peněžitého trestu přihlédne k osobním a majetkovým poměrům pachatele a peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.

Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.

Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby. Dříve, než s k takovému opatření přistoupí, může na žádost odsouzeného předseda senátu z důležitých důvodů

  1. odložit výkon peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci,
  2. povolit splácení peněžitého trestu po částkách tak, aby byl celý zaplacen nejpozději do jednoho roku od právní moci rozsudku.

Pokud pominou důvody pro uvedené rozhodnutí nebo pokud odsouzený nedodržuje bez závažného důvodu splátky, může být povolení odkladu nebo splátek odvoláno.

Soud může upustit od výkonu tohoto trestu nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit nebo by výkonem trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

Nebyl-li peněžitý trest zaplacen a shora uvedené možnosti nepřicházejí v úvahu, nařídí soud výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části. Odsouzený může kdykoliv odvrátit výkon tohoto trestu tím, že peněžitý trest zaplatí.

Zahlazení uloženého peněžitého trestu

Trestní zákon výslovně stanoví, že na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. V případě, že byl peněžitý trest uložen za úmyslný trestný čin, soud zahladí takové odsouzení pouze tehdy, pokud vedl odsouzený po výkonu trestu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně tří let.

Anketa

Byl/a jste odsouzen/a k peněžitému trestu?