Základním principem neživotního pojištění by měla být ochrana pojištěných před nahodilými událostmi, se kterými je spojena materiální ztráta. Pojistné by tedy mělo zhruba odpovídat velikosti pojištěného rizika. To ale v našich podmínkách ještě příliš neplatí.
Horňané, dolňané…
Ještě v nedávné době u nás neexistoval rozdíl mezi pojištěním nemovitostí proti povodni mezi domy stojícími na břehu řeky a domy stojícími na kopcích. Prakticky tu byl jen jeden – možnost nepojistit se vůbec. Přirozeně jen málokdo si pojistí proti povodni domek stojící na Sněžce.
Přitom povodňové riziko u níže položených nemovitostí je nesrovnatelně vyšší. Bylo pouze otázkou času, za jak dlouho začnou i naše pojišťovny měnit přístup k pojištění proti povodním u jednotlivých klientů.
Jiný přístup
Zatímco těsně po povodních se jen někteří pojistitelé hlásili k myšlence, že bude nezbytné ztížit podmínky klientů nacházejících se v zátopových lokalitách, v současnosti se toto začíná (konečně) považovat za samozřejmost.
Zatímco původně někteří pojistitelé přišli s tím, že bude v budoucnu nutné zvýšit pojistné rizikovějším klientů, dnes již vše působí dojmem, že v leckterých případech nebudou pojišťovny ochotny některý majetek pojistit vůbec.
V současnosti se očekává, že se budou pojišťovny podílet na nákladech letošních katastrofálních povodní zhruba do výše 30 %. Statistiky v ostatních zemích hovoří leckdy o výrazně nižších číslech účasti pojišťoven na likvidaci záplav (např. 10 %).
Jako hlavní důvod této disproporce může být právě skutečnost, že zahraniční pojišťovny již odmítají pojišťovat nemovitosti v těsné blízkosti řek a v oblastech, které bývají často postiženy povodněmi. Pokud pojišťovny tyto objekty pojistí, pojistné bude pravděpodobně nekřesťansky vysoké.
Ceny nemovitostí
Tento krok pojišťoven může velmi významně pohnout s cenami nemovitostí. Z titulu vyššího pojistného by totiž mohly dlouhodobě klesat ceny domů v záplavových oblastech na rozdíl od těch, které stojí v lokalitách, kam se velká voda ještě nedostala.
Je zajímavé, že některé dnes hustě obydlené čtvrti v historii až tak obydlené nebyly. To je příklad pražského Karlína. V historii šlo zřejmě o levnější lokality, které se čas od času potýkaly s velkou vodou. Od posledních velkých záplav na konci devatenáctého století ale lidé tuto čtvrť opět osídlili a dnes je vidět, proč tomu tak nebylo v minulosti.
Co na to pojišťovny
Pojišťovna České spořitelny pozastavila sjednávání nových pojistných smluv a ty současné obnovuje pouze za zvláštních podmínek. Česká pojišťovna zřejmě přestane pojišťovat některé objekty v záplavových lokalitách. Podobně se k problematice staví Allianz pojišťovna nebo UNIQA pojišťovna.
UNIQA pojišťovna např. nepojistí majetek, který byl postižený velkou vodou v uplynulých deseti letech více než třikrát. Podobná kritéria lze očekávat i u ostatních pojišťoven.
Zatímco na nových pravidlech budou zřejmě biti majitelé nemovitostí v záplavových zónách, nelze na druhé straně vyloučit zpříjemnění života těm, kteří v záplavových zónách žádný majetek nemají. Doposud totiž pojistníci z nezáplavových zón dotovali ze svých pojistek ty, kteří do záplavových zón patřili.