Spočítejte si...

Zavřít

Ovlivňuje národnost náš postoj k osobním financím?

Němci jsou v oblasti financí hodně opatrní, zatímco Francouzi se nebojí užívat si života plnými doušky. Je to skutečně pravda? Jaký postoj k rodinným financím mají obyvatelé osmnácti zemí? A jak si v mezinárodním srovnání stojí Češi?

Čeho se lidé nejvíce bojí?

Lidé na celém světě mají stejné obavy – spojuje je strach z nemoci, smrti a nezaměstnanosti. Největší strach ze ztráty zaměstnání mají obyvatelé Španělska, Chile a Argentiny, nejnižší naopak obyvatelé Nizozemí, Švýcarska a Velké Británie. Obecně se pak lidé v Latinské Americe strachují o své zaměstnání více než Evropané.

Jejich obavy nejsou neodůvodněné. 44 % lidí by v případě výpadku příjmu neudrželo svůj rodinný rozpočet po dobu delší než 3 měsíce. Naopak pouze 32 % respondentů by svůj rodinný rozpočet udrželo bez problémů po dobu jednoho roku a déle.

Nejlépe zajištěni jsou obyvatelé Švýcarska, kde by si celých 53 % lidí udrželo stávající životní úroveň po dobu delší než jeden rok. Následují je Belgičané s 49 % a Němci s 46 %. Nejvíce zranitelní jsou obyvatelé Indie, kde by pouhých 18 % lidí bylo schopno udržet si stávající životní úroveň 1 rok a déle. Naopak celých 64 % by ze svých úspor nevyžilo déle než 3 měsíce. Podobné problémy jako Indové by měli i obyvatelé Chile, Poláci, Brazilci a Mexičané.

Češi jsou pod evropským průměrem. 46 % z nás by si v roce 2006 svou stávající životní úroveň udrželo zhruba 3 měsíce, 17 % by vydrželo asi půl roku, 31 % by spokojeně žilo déle než jeden rok a 6 % nevědělo. Novější výzkum agentury STEM/MARK pak ukázal, že se situace v České republice dále zhoršuje. V roce 2007 by po dobu delší než 3 měsíce neudrželo svůj rozpočet celých 52 % respondentů. Naopak pouze 17 % lidí by ho bylo schopno udržet po dobu jednoho roku a déle.

Za co lidé nejvíce utrácejí?

Přestože se lidé na celém světě cítí finančně zranitelní, nebrání jim to ve vysoké spotřebě. Zatímco se obyvatelé vyspělých ekonomik snaží udržet si svou životní úroveň, lidé žijící v rozvíjejících se ekonomikách teprve objevují možnosti a kouzlo masové spotřeby. Obě dvě skupiny pak řeší nedostatek finančních prostředků různými úvěry.

Rodinné rozpočty jsou si na celém světě podobné jako vejce vejci. Významnou položkou jsou výdaje na bydlení, následují každodenní výdaje a výdaje na zdravotní péči. Přesto rozpočet závisí do značné míry i na věku dotazovaných. Lidé mezi 18 a 24 lety, kteří často ještě žijí u rodičů, utrácejí nejvíce za jídlo a oblečení. Naopak lidé, kteří již překročili padesátku, už mají většinou splacenou hypotéku a mohou si dovolit utrácet více za vybavení domácnosti, jídlo a oblečení.

Do rodinných rozpočtů se promítají i kulturní vlivy. V Latinské Americe a Indii vydávají lidé na každodenní výdaje (jídlo a oblečení) více peněz než na splátky hypotéky, případně pronájem, a na zdravotní péči. V Evropě dominují výdaje na bydlení, méně peněz je věnováno na zdravotní péči a vzdělání. Hlavními důvody jsou zřejmě rozvinutá sociální síť a kvalitní školství. Značná část rozpočtu evropských domácností také putuje na výdaje spojené s nákupem a provozem automobilu. Asiaté si nejvíce cení vzdělání svých dětí, do kterých investují nemalé částky, pak až řeší otázku bydlení.

Jaký je postoj lidí k úvěrům?

Postoje lidí k úvěrům jsou velmi silně ovlivněny kulturním prostředím, ze kterého pocházejí. Obyvatelé Německa, Švýcarska, Nizozemí, Belgie, Japonska a Indie úvěry spíše odmítají z obavy, že by ztratili kontrolu nad svými výdaji. Naopak obyvatelé Taiwanu, Itálie, Velké Británie a Španělska se úvěrům vůbec nebrání.

Některé národy pohlížejí na úvěry z čistě pragmatického hlediska. Francouzi, Poláci, Brazilci, Portugalci a Argentinci vnímají úvěry jako praktické řešení nedostatku finančních prostředků. Obyvatelé Chile úvěry odmítají kvůli administrativní náročnosti jejich vyřízení. Dvě země, Mexiko a Česká republika, pak mají k úvěrům nejednoznačný postoj.

S názorem, že úvěry představují výhodná řešení, která umožňují koupený předmět užívat okamžitě a splácet postupně, se nejvíce ztotožňují obyvatelé Francie, kde s tímto názorem souhlasí nebo spíše souhlasí 88 % dotázaných, Španělska (85 % respondentů) a Itálie (79 % dotázaných). V České republice s ním souhlasí 73 % lidí. Nejméně kladných odpovědí na tuto otázku bylo v Chile (34 %), Nizozemí (35 %) a Německu (41 %).

Jak lidé ve světě vnímají pojištění úvěru?

Domácnosti na celém světě touží na jedné straně spotřebovávat co nejvíce, na druhé straně se cítí finančně zranitelné v případě výpadku příjmů. Pojišťovny včas vycítily svou příležitost a začaly spotřebitelům nabízet úvěrové pojištění, tedy pojištění schopnosti splácet.

Nejpozitivněji takové pojištění vnímají obyvatelé Indie, kde 98 % respondentů odpovědělo, že pojištění schopnosti splácet je nezbytnou nebo vhodnou ochranou v případě nepředvídatelných událostí. Následuje Česká republika (85 % kladných odpovědí), Taiwan (rovněž 85 %), Mexiko (80 %) a Portugalsko (77 %).

Naopak nejméně jsou úvěrovému pojištění nakloněni obyvatelé Argentiny, kde ho za nezbytnou nebo vhodnou ochranu označilo pouze 58 % lidí, 35 % ho považuje za naprosto zbytečné. Mezi země s rezervovaným postojem k pojištění schopnosti splácet patří kromě Argentiny i Itálie, Švýcarsko, Chile a Německo.

Ovšem postoj k úvěrovému pojištění není ovlivňován pouze kulturními odlišnostmi, ale také druhem výdajů, na které byl úvěr pořízen. 80 % lidí považuje za vhodné sjednat si pojištění schopnosti splácet při koupi bytu nebo domu. Není se čemu divit, hypotéku splácíme několik desítek let a nikdo není schopen s jistotou říci, že ho během následujících dvaceti či třiceti let nepotká nějaká nepředvídatelná událost, která mu znemožní splácet včas.

Pojištění schopnost splácet k úvěru na koupi auta by si sjednalo pouze 55 % dotázaných, 52 % respondentů by ho uzavřelo k úvěrům na vzdělání svých dětí, 30 % lidí by si ho neváhalo zajistit v případě vybavení domácnosti a pouhých 23 % na cestování.

Zdroj: Studie Visions of a world in search of protection pojišťovny Cardif, která probíhala v letech 2005 a 2006. Celkem bylo dotázáno 18 000 lidí starších osmnácti let z 18ti zemí světa (Argentiny, Belgie, Brazílie, České republiky, Francie, Chile, Indie, Itálie, Japonska, Mexika, Německa, Nizozemí, Polska, Portugalska, Španělska, Švýcarska, Taiwanu a Velké Británie).

Anketa

Jak dlouho jste schopni udržet si svoji stávající životní úroveň, pokud ztratíte zaměstnání?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 7. 2007 20:47