OSVČ vs. zaměstnanec: kdo se má lépe?

OSVČ mají více svobody, odpovědnost za sebe ale nesou samy. Zaměstnancům v nouzi pomůže stát nebo zaměstnavatel. Další porovnání OSVČ a zaměstnanců, tentokrát od Hospodářské komory.

Srovnávání OSVČ a zaměstnanců z hlediska ekonomických výhod a nevýhod pravidelně rozděluje diskutující na dva nesmiřitelné tábory.

V dnešním článku proto přikládáme další pomyslné polínko do ohně v podobě analýzy Hospodářské komory ČR (HK ČR), která se snažila porovnat u zaměstnanců a OSVČ ekonomická a sociální hlediska.

O podobnou analýzu se nedávno pokusil také náš sesterský server Podnikatel.cz a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. O jejích výsledcích jsme vás informovali v článku Chudáci zaměstnanci jen dřou a OSVČ okrádají stát.

OSVČ je svým pánem i sluhou

Nejprve je situace živnostníka a zaměstnance v analýze porovnávána ze sociálního hlediska, přesněji z pohledu sociálních jistot a možností, které přináší zaměstnanecký poměr na jedné straně a vykonávání samostatné výdělečné činnosti na straně druhé.

Z této části porovnání je zřejmé, že OSVČ jsou si vlastními pány, ale výměnou za podstatně menší výhody, jakými je například dovolená, nemocenské v prvních dvou týdnech nemoci nebo dávka při ošetřování člena rodiny.

Větší svoboda s sebou v tomto případě nese i odpovědnost postarat se z finančního hlediska o sebe či blízké v případě nemoci bez pomoci státu.

Ekonomická hlediska: odpovědnost nese zaměstnavatel

Z ekonomického hlediska analýza porovnává povinnosti a odpovědnost, která vyplývá z vykonávání výdělečné činnosti zaměstnance a OSVČ. V rámci pracovního poměru jich za zaměstnance řadu nese zaměstnavatel.

V případě obtíží s výplatou odměny za vykonanou práci může zase zaměstnancům pomoci Úřad práce. Z pohledu odpovědnosti za škodu pak zákoník práce omezuje míru odpovědnosti zaměstnance, zatímco OSVČ ji nese celou.

Sociální aspekty zaměstnanec vs. OSVČ
Sociální aspekty Zaměstnanec Živnostník – OSVČ
Zvláštní právní ochrana Ano, dle zákoníku práce Ne
Maximální délka pracovní doby Ano – max. 12 hodin denně, 40 hodin týdně a povinné přestávky / doby odpočinku Ne, stanovuje si sám
Možnost rozvržení pracovní doby Ne – rozvrh stanovuje zaměstnavatel Ano
Nadřízenost x podřízenost – zadávání pokynů Ano, povinnost plnit úkoly zadané nadřízeným Ne – podniká dle vlastního podnikatelského uvážení, svým jménem a na vlastní odpovědnost a na své riziko
Osobní výkon práce Ano (nesmí za sebe poslat zástupce) Ne – může pověřit třetí osobu (například v době nemoci)
Úraz/nemoc z povolání Nárok na odškodnění/dávky Bez zákonného nároku – lze sjednat komerční pojištění
Dovolená Ze zákona 4 týdny placené dovolené Bez nároku na placenou dovolenou
Benefity Dle nabídky zaměstnavatele Bez nároku
Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti Ano ze zákona je vyplácena od 4. dne nemoci náhrada mzdy, (do 14 dne nemoci ji hradí zaměstnavatel od 15 dne stát) Ano, pokud se dobrovolně přihlásil do systému, jinak bez nároku. Nárok na státní dávky až od 15. dne nemoci
Nárok na ošetřování nemocného člena rodiny Ano – dávka ze státního rozpočtu na dobu 9 kalendářních dnů Ne
Zaměstnávání mezi manželi
Nelze uzavřít pracovněprávní vztah mezi manželi
Manželé spolu mohou podnikat

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

Ekonomické aspekty srovnání zaměstnanec vs. OSVČ
Ekonomické aspekty Zaměstnanec Živnostník – OSVČ
Zajišťování práce (vč. PR a marketingu) Ne – povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, který zajišťuje zakázky Ano – práci a zakázky si zajišťuje sám a plně nese podnikatelské riziko
Náklady spojené s výkonem práce (pracovní a ochranné pomůcky) včetně administrativy (účetnictví, mzdová agenda) Ne, práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele
Ano, náklady nese podnikatel, resp. jsou promítnuty do ceny výrobku/služby
Odpovědnost za dodržování právních předpisů (vztahujících se k předmětu podnikání) a odvodových povinností vůči státu Ne Ano
Minimální mzda Ano Ne
Splatnost odměny
Nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.
Není-li uhrazena z důvodu insolvence zaměstnavatele, existuje speciální systém úhrady zajištěný Úřadem práce pro maximálně 3 měsíční mzdy
Dle smlouvy, maximálně tříměsíční splatnost.
Není-li odměna uhrazena, lze ji vymáhat soudně jako běžnou obchodněprávní pohledávku
Výpovědní doba – ochrana při skončení smluvního vztahu Zpravidla 2 měsíce při skončení pracovního poměru, případný nárok na odstupné Není zákonný nárok, lze sjednat
Příplatky Ano – zákonný nárok – typicky práce přesčas, práce ve svátek, v neděli, noční práce Ne – nutno zahrnout do celkové sjednané odměny
Cestovní náhrady Ano – zákonný nárok Ne – nutno sjednat
Odpovědnost za škodu
Omezená na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku
Neomezená (lze sjednat komerční pojištění) – ručí celým svým majetkem

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

Více z daní zaplatí zaměstnavatel, OSVČ mají paušály

Dále se při porovnávání analýza zaměřila na klasické jablko sváru, tedy na daň z příjmů a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Ačkoli za zaměstnance je na dani a pojistném odvedeno celkem peněz víc, z vlastní kapsy zaměstnanec zaplatí méně. Více nákladů nese zaměstnavatel, na kterém leží také odpovědnost plátce a celá administrativa.

Z pohledu daně z příjmů OSVČ zvýhodňují výdajové paušály (i když zastropované), které ale v drtivé většině případů také znamenají nemožnost si uplatnit daňovou slevu na dítě a vyživovanou manželku.

Daně a odvody: zaměstnanec vs. OSVČ
Odvodové povinnosti Zaměstnanec Živnostník – OSVČ
Daň z příjmů
15% – sazba ze superhrubé mzdy
20,1% – sazba přepočtená na hrubou mzdu
Daň sráží a odvádí zaměstnavatel
15 %
Zdravotní pojištění
4,5% + 9% zaměstnavatel
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel, a to nejméně ve výši připadající na minimální mzdu;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
13,5% z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015:  1 797 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
Pojistné na sociální zabezpečení
6,5% + 25% zaměstnavatel (včetně povinného pojistného 2,3% na nemocenské pojištění)
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
29,2% (nezahrnuje případné pojistné 2,3% na dobrovolné nemocenské pojištění) z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 943 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
Uplatnění nákladů Ne – náklady na výkon práce nese zaměstnavatel Ano – možnost zvolit paušál daný zákonem, anebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje
Sleva na dani na poplatníka Ano Ano
Sleva na dani na dítě Ano Ne, pokud uplatňuje výdajový paušál (více než 50 % daňového základu je ze SVČ)
Administrativní povinnosti
Ne, pouze ve výjimečných situacích podává daňové přiznání, jinak veškeré povinnosti plní zaměstnavatel
Ano (přihlášky, oznámení změn, hlášení údajů, podání přehledu, informování o jiných podáních)

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

Modelový příklad

V další části se analýza pokouší porovnat finanční aspekty na modelovém příkladu. Ten vychází z předpokladu, že zaměstnanec a OSVČ vykonávají podobnou práci, jsou ve srovnatelné životní situaci a s obdobným hrubým měsíčním příjmem.

OSVČ – živnostník

Modelový příklad počítá se třemi variantami měsíčního příjmu na základě podobností se zaměstnaneckým poměrem:

  • OSVČ měsíčně fakturuje 25 000 Kč (hrubý měsíční příjme stejný jako u zaměstnance),tj. roční tržby ve výši 300 000 Kč (příklad A),
  • roční tržby ve výši 402 000 Kč, tj. ve výši superhrubé mzdy, kterou vynaloží zaměstnavatel na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč (příklad B),
  • roční tržby ve výši 926 500 Kč, které po aplikaci výdajového paušálu zajistí stejný „čistý“ měsíční příjem jako u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou ve výši 25 000 Kč (příklad C).

OSVČ, která podniká na základě volné živnosti (hlavní činnost), uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 % z příjmů (maximálně do výše 1 200 000 Kč obratu ročně) a nemá žádného zaměstnance.

Modelové situace příjmů OSVČ
Odvody/Příjem Příklad A Příklad B Příklad C
Roční příjem 300 000 Kč 402 000 Kč 926 500 Kč
Náklady – výdajový paušál 60 % 180 000 Kč 241 200 Kč 555 900 Kč
Základ daně 120 000 Kč 160 800 Kč 370 600 Kč
Daň z příjmů 18 000 Kč 24 120 Kč 55 590 Kč
Sleva na poplatníka 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě 0 Kč 0 Kč 30 750 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení 23 316 Kč 23 477 Kč 54 108 Kč
Zdravotní pojištění 21 564 Kč 21 564 Kč 25 016 Kč
Roční odvody celkem 44 880 Kč 45 041 Kč 109 873 Kč
Čistý roční příjem 75 120 Kč 115 759 Kč 260 727 Kč
Čistý měsíční příjem 6 260 Kč 9647 Kč 21 727 Kč

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

Zaměstnanec

Zaměstnanec pracuje na plný úvazek v soukromém sektoru, kde si každý měsíc vydělá 25 000 Kč měsíčně hrubého. V rámci benefitů může u svého zaměstnavatele čerpat 5. týden dovolené, má 3 dny indispozičního volna (tzv. sick days) a čerpá vánoční bonus.

Modelová situace: zaměstnanec a zaměstnavatel
Odvody Zaměstnanec Zaměstnavatel
Hrubý měsíční příjem 25 000 Kč Superhrubá mzda 33 500 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení 1625 Kč 6 250 Kč
Zdravotní pojištění 1125 Kč 2250 Kč
Sleva na dani 2070 Kč
Sleva na dítě 2434 Kč
Daň z příjmů beze slevy 5025 Kč
Daň z příjmů po slevě 521 Kč
Čistý měsíční příjem 21 729 Kč

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

OSVČ i zaměstnanec jsou ženatí, jejich manželky jsou zaměstnané. Mají dvě nezletilé děti. 

Tvůrci analýzy připouští, že využití výdajového paušálu může srovnání zkreslit, pokud jsou faktické výdaje podnikatele nižší, protože tím vlastně vzroste jeho čistý příjem. Konkrétní situace se proto bude vždy lišit podle druhu živnosti, vykonávané činnosti nebo i v jednotlivých daňových obdobích, kdy může v některých letech živnostník například realizovat větší investici (například nákup vybavení do firmy či nákup vozu).

widgety

Na druhou stranu se živnostník využitím paušálu připravuje o možnost využití daňové slevy na dítě (a na vyživovanou manželku, což ale není případ našeho modelu).

Celkové roční srovnání: zaměstnanec x OSVČ
Odvody/příjem Zaměstnanec OSVČ OSVČ OSVČ
Daň 6252 Kč 0 Kč 0 Kč 30 750 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení 94 500 Kč 23 316 Kč 23 447 Kč 54 108 Kč
Zdravotní pojištění 40 500 Kč 21 564 Kč 21 564 Kč 25 016 Kč
Celkem odvody 141 252 Kč 44 880 Kč 45 041 Kč 109 873 Kč
Čistý příjem 260 748 Kč 75 120 Kč 115 759 Kč 260 727 Kč
Podíl odvodů na čistém příjmu 0,54 0,60 0,39 0,42

Zdroj: Srovnání zaměstnanců a OSVČ Hospodářské komory ČR

52 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 7. 2015 7:32