Spočítejte si...

Zavřít

Orság: Energetické firmy se bojí fotovoltaické konkurence

Mají argumenty pro vznik nových tarifů elektřiny hlavu a patu? O tom jsme si povídali s Radkem Orságem, který se dlouhodobě pohybuje v oblasti energetiky.

Nové tarify elektřiny se s největší pravděpodobností nebudou příští rok zavádět. To ale neznamená, že nepřijdou ke slovu později (pravděpodobně v roce 2019). Při tvorbě nových tarifů by se snad měly uvažovat více zájmy konečných spotřebitelů a jejich připomínky. Energetický regulační úřad (ERÚ) plánuje dokonce vyjíždět do měst po ČR a s lidmi diskutovat přímo.

Motivy a argumenty pro tvorbu nových tarifů ale zůstávají, a proto zůstává aktuální i diskuse nad nimi. Už připravovaná nová tarifní struktura (NTS) rozvířila debaty o tom, jaké jističe mají domácnosti, zda jsou vhodné a zda se vyplatí jejich výměna. Běžný spotřebitel ale elektřině z tohoto úhlu nerozumí. Proto jsme se na praktické věci zeptali Radka Orsága z firmy SolSol, která se specializuje na výstavbu a navrhování fotovoltaických elektráren.

Radek Orság (*1975)

Majitel a jednatel firmy SolSol specializující se na výstavbu a navrhování fotovoltaických elektráren.

Historicky pracoval jako externí manager pro firmy specializují se na výstavbu fotovoltaických elektráren.

Má za sebou více než 500 dokončených projektů fotovoltaických elektráren o výkonu 2 kWp – 2MWp.

Spousta domácností se v souvislosti s debatami o NTS sama sebe ptala, zda by se neměla před zdražením chránit výměnou hlavního jističe za slabší. Můžete vysvětlit, proč mají některé domácnosti jednofázový jistič a proč jiné trojfázový? Je to jen z historických důvodů?

Ano, důvod je historický. Dříve nebyly platby za jističe tak drahé a většina domácností se standardně připojovala třífázově. Spotřebiče byly také o hodně energeticky náročnější. Jednofázové připojení je tak dnes spíše výjimkou.

Jednofázových a trojfázových jističů je několik druhů, např. 1× 20, 1× 25 A nebo zase 3× 20 A či 3× 25 A atd. O jakém rozdílu v jističích hovoří označení v ampérech, když odhlédneme od počtu fází?

Číslice 1 a 3 značí počet fází, dvojčíselné hodnoty hovoří a velikosti hlavního jističe v ampérech. Tento údaj říká, kolik součtově snese dané odběrné místo proudu. Pokud je číslo vyšší, můžete mít simultánně zapnuto více energeticky náročnějších zdrojů, například klimatizaci či sušičku. Zjednodušeně řečeno, na 20A jistič nemůžete mít typicky zapnuto několik klimatizačních jednotek, kuchyňské spotřebiče a ještě řezat dřevo elektrickou cirkulárkou. Na to budete potřebovat spíše jistič 40 A.

Tvorba NTS byla ospravedlňována např. tím, že domácnosti si v síti rezervují zbytečně veliký příkon naddimenzovaným jističem. Jaký je podle vašich zkušeností nejběžnější typ jističe v českých domácnostech?

Standardně se setkáváme s 3× 20A jističi u bytů a 3× 25A nebo 3× 32A jističi u rodinných domů. Myslím, že takřka každá domácnost občas zažije vyhození jističe, který tímto způsobem informuje o tom, že je poddimenzovaný. Opravdu bych netvrdil, že je u domácností nějaký velký prostor pro snižování výkonu hlavního jističe. Trendem je samozřejmě obměna starých, energeticky náročnějších spotřebičů za nové ekonomičtější, které budou nároky na jištění snižovat. Málokterá domácnost si ale může dovolit okamžitou výměnu všech starých spotřebičů za dvojnásobně drahé se štítkem A+++.

NTS by ve stávající podobě paradoxně toto ekonomické a ekologické chování naprosto negovala, protože nepřímo říká, že pokud budete chtít šetřit, nevyplatí se to. Skladba ceny energie se zásadně změní v neprospěch té části, jejíž spotřebu můžete ovlivnit (silová energie a distribuční poplatky za odebraný kilowatt), oproti neovlivnitelné složce, což je poplatek za jistič. Jinými slovy ten, kdo odebere méně energie ze sítě, zaplatí v přepočtu za kilowatt zásadně víc než ten, který na stejném typu jističe odebere energie více.

Je podle vás nejčastější typ jističe naddimenzovaný? Mám na mysli naddimenzovaný vzhledem k běžně užívaným spotřebičům, kdy neuvažuji případy domácností, které elektřinou topí.

Prostor pro snížení výkonu jističe je opravdu minimální. Výměnou za ekonomičtější spotřebiče a profesionálním proměřením a optimalizací fází je teoreticky možno dostat se o jištění níže, ale zavírá to cestu připojení dalších silnějších spotřebičů, jako je např. klimatizace v létě nebo přímotop v zimě.

Dalším problémem je, že nikdo nemluví o extra nákladech na výměnu jističe. Ono to v praxi nefunguje tak, že si v obchodě koupíte o jištění méně a to si doma během pár minut vyměníte. Domácnosti s více podružnými rozvaděči (typicky větší RD) musí při výměně hlavního jističe zachovat posloupnost nižších jističů v podružných rozvaděčích (tzv. selektivita), kde pokud změníte hlavní jistič z 25A na 20A, tak u podružného musíte jít automaticky z 20A na 16A, a to už mnohdy není možno. Dále pak výměna jističe potřebuje zásah odbornou firmou s vyhotovením revize celého rozvodu objektu, kterou je potřeba přiložit k poměrně komplikovaným žádostem pro distributora energie na změnu charakteru odběru a úpravu smlouvy o dodávkách energie, jenž také ne každý zvládne vyplnit sám. Výměna jističe vás s revizí a přípravou dokumentace tedy vyjde na pár tisíc korun.

K druhé části vaší otázky: ano, domácnost může síti ušetřit v určitých případech cca 5–7 ampérů. V praxi ovšem vidím, že velké firmy či podniky mají mnohdy naddimenzovány jističe o desítky, někdy i stovky ampérů. Tyto odběratele by ale změna NTS v současné podobě nebolela, jelikož poplatek za jistič je v poměru s jejich spotřebou poměrně zanedbatelný. Nové nastavení tarifní struktury tak, jak je nyní, vidím jako namířené proti domácnostem a zejména těm se snahou šetřit energií nebo si ji vyrábět v pár panelech na střeše levněji. „Úsporné domácnosti“ jsou totiž samozřejmě pro dodavatele energií nevýhodné.

Když jsem se bavila se svým elektrikářem o naší indukční desce, uvedl, že musí být zapojena třífázově. Pořizovali jsme ji pro její úsporné vlastnosti. Dá se tedy říci, že jsme si snahou o úspory elektřiny vlastně předurčili, že musíme mít třífázový jistič?

Ano, pokud máte jakýkoliv 3F spotřebič, automaticky musíte mít třífázovou přípojku. Dvoufázové připojení z hlediska sítě neexistuje. Je možné pouze jedno- nebo třífázové.

Může si podle vás běžná domácnost o více členech (např. klasická čtyřčlenná rodina) s běžnými spotřebiči vystačit např. s jednofázovým jističem tak, aby nemusela plánovat, kdy který spotřebič pustí, aby jich více najednou nevyhazovalo pojistky?

Tuto situaci jsem si testoval u sebe v bytě. Jsme čtyřčlenná domácnost s 3× 20A přípojkou. Zkoušel jsem zapojit všechny spotřebiče na jednu fázi a dostal jsem se na 1× 40 A. Podotýkám ale, že jsem byt zařizoval nově a použil co nejekonomičtější spotřebiče (pračka, sušička, myčka, jednofázová varná deska), topím plynem a vodu ohřívám solárními panely. Pokud bych měl spotřebiče standardní, nebo větší klimatizaci nebo přímotop, už by jednofázové připojení možné nebylo a při simultánním zapojení více spotřebičů by mi jistič vypadl.

Současná podoba NTS asi neprojde, bude se ale tvořit nová. Konzultační proces veřejnosti s ERÚ proto stále běží. Pošlete svůj názor či připomínku, jak by (ne)měly nové tarify vypadat. Čas máte do konce června.

Jak mohou lidé zjistit, který jistič je pro ně optimální?

Ideální je provést měření fázování. Zapnou se veškeré spotřebiče a měří se jejich připojení k té které fázi. Připojení se dá posléze optimalizovat z vytíženější fáze na méně používanou. Součástí revize je následně i zpráva o vytíženosti jednotlivých fází a o nutnosti jejich jištění. Opět: sami si tuto revizi neuděláte a změření stojí i s revizí několik tisíc korun, dle situace a velikosti domácnosti.

Dalším argumentem pro vznik nových tarifů je i decentralizace výroby elektřiny. Podle pana Chvojky, mluvčího ERÚ, vznikají v síti obrovské nápory kvůli výrobě z obnovitelných zdrojů i kvůli například obrovskému využití elektroniky přes den a řízení výkyvů je velmi náročné. Pokud podle něj lidé budou motivováni kromě úspory energií také k odpovědnému rezervování kapacity v síti, distributoři za stejné peníze zvládnou ochránit síť před nápory z nestabilní výroby a lidé na to nebudou muset doplácet. Vznikají podle vás kvůli výrobě z obnovitelných zdrojů a využití elektroniky přes den v síti obrovské nápory?

Myslím si, že toto je nejdůležitější otázka. Myšlení zástupců ERÚ a pana Chvojky zejména se zaseklo někde v roce 2010. Jak je dnes všeobecně známo, v tu dobu vznikaly obrovské solární parky, které produkují energii jiným způsobem než konvenční zdroje, na které jsou distributoři a ERÚ zvyklí. Tyto rozsáhlé instalace mohly podobné výkyvy – o kterých ERÚ mluví – vytvářet. Od roku 2011 nicméně není možno jak legislativně, tak ekonomicky tyto velké elektrárny stavět. Dnes se tedy bavíme o zdrojích s maximálním výkonem kolem 3 kW, což je 1000 – 10 000krát nižší výkon než u velkých solárních parků. Pro přirovnání, obdobný příkon má silnější mikrovlnná trouba nebo rychlovarná konvice.

Tyto malé zdroje je dnes možné stavět s využitím dotací Nové zelené úsporám, která ale vyžaduje minimálně 70% spotřebu vlastní výroby. To samo předurčuje tyto tzv. mikrozdroje k vlastní spotřebě, bez které by ani neměly ekonomickou návratnost. S trochou nadsázky se dá říct, že náročnost zvládnutí těchto malých fotovoltaik je pro síť asi tak složitá jako zvládnout každé ráno statisíce rychlovarných konvic, když si národ vaří čaj a kávu. Pokud se někdo obává, že takto malý zdroj s minimálním přetokem do sítě destabilizuje rozvodnou síť, která je stavěná na zásadně jiné výkony, tak opravdu pochybuji o správnosti jeho profesního zařazení. Mikrozdroje jsou stavěny pro vlastní spotřebu a pokud k přetoku do sítě dojde, bude se jednat o jednotky kilowattů, které okamžitě spotřebuje sousedův dům bez toho, aby o tom vůbec věděl. Vámi vytvořený přetok do sítě je tak paradoxně výhodný i pro distributora, jelikož vám za něj zaplatí 0,4 Kč/kWh, ale prodává jej minimálně za trojnásobek. Jsem přesvědčen, že ani tisíce těchto malých zdrojů nikterak síť nepoškodí a neovlivní její stabilitu.

Články o nové tarifní struktuře najdete ve speciálním seriálu Velká elektrická revoluce.

V případě, že by i nově kalkulované tarify počítaly s větším finančním zatížením malých výroben elektřiny – mám na mysli právě domácnosti s fotovoltaickými panely na střeše – myslíte, že se v takhle malém rozsahu do budoucna panely ještě vyplatí pořizovat? Přece jen ČR nemá z hlediska využití solární energie úplně ideální polohu. Nebo může tak silnou roli sehrát technologický vývoj, který bude fotovoltaiku zefektivňovat?

Dnes je možno postavit malou fotovoltaickou elektrárnu s návratností kolem 12 let při 25leté záruce na fotovoltaické panely. S Novou zelenou úsporám se toto číslo ještě sníží. Není tajemstvím, že pokud by NTS v současné podobě prošla, návratnost malých zdrojů by se o cca 20–30 % zhoršila. Nové tarify jsou dnes nicméně nejméně o dva roky odloženy, takže domácnosti můžou směle panely pořizovat. Doufáme, že už si nikdo při přípravě nového návrhu netroufne jít proti strategickým dokumentům, které požadují, aby nové tarify rozvoj malých zdrojů podporovaly, ne zařezávaly.

Můj osobní názor je, že právě kvůli těmto zdrojům byl dnes již mrtvý návrh NTS připraven. ČEZu a dalším velkým energetickým firmám nevyhovuje, když se jim rodí konkurence v podobě desítek tisíc panelů. Přicházejí o peníze. ERÚ vede dlouhodobě válku proti obnovitelným zdrojům a fotovoltaice zejména. Nicméně doba pokročila, tyto malé zdroje celosvětově zažívají obrovský boom a jsou logickým vývojem ve světě energetiky. Brzdění tohoto segmentu a házení klacků energetickým regulačním úřadem se jeví jako krátkozraká ideologie.

Jejich hlavním dogmatem je tvrzení, že rozvoj malých zdrojů prodraží energii všem ostatním a zlevní energii jen pro majitele instalací. Nicméně já vidím malé zdroje jako jeden z trendů energetických úspor. Stejně tak přeci můžeme tvrdit, že ten, kdo si pořídí ekonomické tepelné čerpadlo, nebo komplet LEDkové osvětlení domu, znevýhodňuje ty, kteří tento krok neudělají. To je samozřejmě nesmysl. Nehledě na fakt, že pořízení takového zdroje vyžaduje několikasettisícovou investici formou vlastních zdrojů, nebo úvěru. Motivací je očekávaná úspora za platbu energie v budoucnu. Ptejme se, komu a proč snaha o úspory a částečnou energetickou nezávislost vadí.

Děkuji za rozhovor.

59 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2016 19:51
Zasílat nově přidané názory e-mailem