Spočítejte si...

Zavřít

Omezí stát podporu stavebního spoření?

Omezení státní podpory stavebního spoření patří k dlouhodobě diskutovaným tématům. Letos ve státním rozpočtu na její výplatu bude chybět minimálně kolem 1,5 miliardy korun. Radikální omezení státní podpory by však mohlo destabilizovat stavební spořitelny. Co lze tedy očekávat?

Spoření za státní peníze

Původním smyslem stavebního spoření bylo nabídnout široké veřejnosti produkt umožňující formou dlouhodobého spoření spojeného s následným účelovým úvěrem vytvoření finančních zdrojů na financování bytových potřeb. Podpora občanů, kteří se rozhodnou nespoléhat se při řešení své bytové situace na nikoho jiného než na sebe a svou rodinu, je totiž státní podpory jistě hodna. Proto bylo stavební spoření oproti jiným finančním produktům zvýhodněno – přímou státní podporu ve spořící fázi a formou daňových úlev ve spořící i úvěrové fázi.

Štědrá státní podpora ve výši až 4 500 Kč ročně (25 % z uspořené částky) a k tomu nezdanění připsaných úroků učinila ze stavebního spoření spořící produkt s nejlepším poměrem výnosu a rizika na českém trhu. Kde jinde by bylo možno během pěti let získat zhodnocení vkladů přesahující 10 % ročně, a to navíc se státní garancí? To byly podmínky tak lákavé, že využít stavebního spoření se vyplatilo každému, kdo chtěl spořit, ať už řešil bytovou otázku, nebo něco úplně jiného. Jako výhodné spoření se státní podporou svůj produkt ostatně prezentovaly i samy stavební spořitelny. Úvěrová fáze i původní smysl stavebního spoření zůstaly jaksi opomenuty.

Úměrně rostoucímu zájmu o stavební spoření narůstal i objem vyplácené státní podpory, což s sebou neslo neúměrné zatěžování státního rozpočtu. Pokud ještě v roce 1997 stát na státní podpoře stavebního spoření vyplatil „jen“ 3,8 mld. Kč, o pět let později už to byl téměř trojnásobek. V roce 2003 proto bylo rozhodnuto, že u smluv uzavřených po 1. 1. 2004 dojde k omezení státní podpory na nejvýše 3 000 Kč ročně (15 % z uspořené částky), prodloužení vázací lhůty z 5 na 6 let a zpřísnění podmínek pro použití úspor. Změny způsobily propad zájmu o stavební spoření a tempo nárůstu objemu vyplácené státní podpory výrazně zvolnilo.

Státní podpora stavebního spoření
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Smlouvy ve fázi spoření Objem (tis. Kč) 4 196 408 4 870 620 6 300 831 5 899 300 5 573 874 5 297 522
Přírůstek (%) 22,5 16,1 29,4  –6,4  –5,5  –5
Přiznaná státní podpora Objem (mld. Kč) 9,31 11,06 13,26 15,34 16,09 15,77
Přírůstek (%) 20,7 18,7 19,9 15,7 4,9  –2

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

V roce 2006 byl objem vyplacené státní podpory stavebního spoření poprvé nižší než v roce předchozím. Pořád to ale bylo závratných 15,8 mld. Kč. Informace o tom, kolik bude činit objem vyplacené státní podpory letos, zatím nejsou k dispozici. Podle částek nárokovaných stavebními spořitelnami to ale může být něco přes 15 mld. Kč. Ve státním rozpočtu je však na tento účel počítáno s částkou zhruba o miliardu a půl nižší. Část peněz původně vyčleněných na tento účel padla na vrub každoročního „porcování medvěda“ při schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně.

Stavební spoření je stále atraktivní

Přestože atraktivita stavebního spoření pro uložení úspor počátkem roku 2004 výrazně poklesla, pořád nabízí ve srovnání s jiným spořícími produkty velmi zajímavé zhodnocení úspor. U většiny stavebních spořitelen dnes klient získá nezdaněný úrok ve výši 2 % z naspořené částky ročně. Obdobné, nebo i vyšší zhodnocení lze sice najít i jinde, ale z výnosů je třeba odvést daň (termínované vklady) nebo jejich výše není garantována (podílové fondy). Vklady u stavebních spořitelen jsou navíc ze zákona pojištěny.

Stavební spoření jako nástroj pro dlouhodobé spoření však činí atraktivním zejména státní podpora. Byť redukovaná, stále ještě umožňuje dosáhnout u stavebního spoření garantovaného ročního zhodnocení kolem 6 %. Při současné úrovni úrokových sazeb neexistuje na českém trhu produkt, který by nabízel totéž. Klient stavební spořitelny má svůj výnos jistý, aniž by musel přemýšlet o budoucím vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu nebo o vývoji cen akcií a dluhopisů. Na výplatu úroků sjednaných ve smlouvě o stavebním spoření i výplatu státní podpory má po celou dobu platnosti smlouvy nárok přímo ze zákona.

Dalším bonusem je možnost (nikoliv povinnost!) získat prakticky kdykoliv za relativně výhodných podmínek zprvu překlenovací, posléze řádný úvěr ze stavebního spoření. V tomto případě je třeba jen počítat s tím, že úvěr je striktně účelově vázán na financování bytových potřeb. O tom, že této možnosti využívá stále víc účastníků stavebního spoření, svědčí nárůsty objemů úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami i poměru objemů čerpaných úvěrů a naspořených částek.

Podle údajů stavebních spořitelen bylo na konci roku 2006 uzavřeno celkem 5,3 miliónu smluv o stavebním spoření, což je o 276 tisíc smluv méně než v roce 2005. Uzavřeno bylo v roce 2006 celkem 516 tisíc nových smluv o stavebním spoření, což je o 86 tisíc nových smluv více než v roce 2005. Cílová částka byla v roce 2006 navýšena u 310 tisíc smluv celkem o 59 mld. Kč. Celkový objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami dosáhl na konci roku 2006 výše 135 mld. Kč, což je oproti roku 2005 nárůst o rekordních 27 mld. Kč.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Dojde k dalším změnám podmínek stavebního spoření?

Otázka nestojí, zda dojde ke změnám podmínek poskytování státní podpory stavebního spoření, ale spíše kdy a v jakém rozsahu budou tyto změny provedeny. Výše výdajů na podporu stavebního spoření i jejich malá provázanost s jeho původním účelem je kritizována vládou, většinou politických stran i Českou národní bankou. Omezení této podpory, popřípadě přitvrzení podmínek pro její poskytování, je jednou z mála věcí, na které se všichni – samozřejmě s výjimkou stavebních spořitelen – shodnou.

Ambiciózní plán současné vlády na snížení podílu mandatorních (ze zákona povinných) výdajů na státním rozpočtu se bez radikálních změn prostě neobejde. Přiměřenost státní podpory efektům z ní plynoucím jistě bude opět předmětem diskuse kvůli prohloubení schodku státního rozpočtu za letošní rok způsobenému neplánovaným (byť očekávaným) překročením částky, která zbyla na státní podporu stavebního spoření v rozpočtové kapitole Ministerstva financí pro tento rok vyčleněna.

Očekávat lze také, že v rámci vládou deklarované snahy o zjednodušení a zpřehlednění české daňové soustavy dojde i na daňové zvýhodnění stavebního spoření, a to jak ve spořící, tak v úvěrové fázi. Otázkou bude, kdy se podaří připravit změny příslušných zákonů. Cesta jejich změn formou přílepků k jiným, věcně nesouvisejícím právním normám, byla nedávným rozhodnutím Ústavního soudu naštěstí již uzavřena. Vzhledem k rozložení politických sil tedy zřejmě nebude snadné novely řady zákonů protlačit Poslaneckou sněmovnou. Politické vyjednávání tedy nejspíše určí, kdy a do jaké podoby se které zákony změní.

Státní podpora stavebního spoření je něco, na co si lidé i stavební spořitelny již zvykli, a jakékoliv její výrazné omezení tedy budou vnímat velmi nelibě. Na místě je i důvodná obava, zda by stavební spořitelny radikální úbytek klientů, který by po zásadní redukci státní podpory nutně následoval, vůbec zvládly. Ať už budou změny jakékoliv, stávajících klientů stavebních spořitelen – zejména těch, kteří využívají stavební spoření jen v jeho spořící fázi – by se měly dotknout jen minimálně. Jak se situace na trhu stavebního spoření bude vyvíjet dál, je však otázkou.

Anketa

Souhlasil/a byste se zrušením podpory stavebního spoření?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2007 8:55