Odvody ze mzdy: V Česku z nejvyšších

Nejčastěji udávanou veličinou je průměrná hrubá mzda. Ta ale nezahrnuje povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance a tím zkresluje i celkové daňové zatížení, které se v Česku po započtení skrytých odvodů z práce vyhoupne téměř k polovině mzdy. Jsou ale státy s mnohem vyšší zátěží...

Výše hrubé mzdy je jistě pro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější určitě pro nás všechny ale je, jak vysoká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu – čistá mzda. Abychom v Česku donesli z práce domů něco přes 13,5 tisíce korun, musí náš zaměstnavatel zaplatit (nám a státu) téměř 24,5 tisíce korun.

Placení daní ze mzdy se nevyhne žádný pracující občan, na rozdíl od spotřební daně, kterou odvádí pouze ten, kdo si zboží zatížené spotřební daní kupuje. Zdanění práce je v Česku vysoké, ovšem v osmi členských zemích OECD je ještě vyšší. Ve které zemi je tak nejvyšší průměrná čistá mzda?

Preference zaměstnavatelů

Pro zaměstnavatele a zahraniční investory je nesmírně důležité, jaké jsou celkové mzdové náklady na každého zaměstnance. Zaměstnavatelé ve všech členských zemích OECD odvádí za své zaměstnance sociální pojištění, které zvyšuje jejich mzdové náklady a současně není mnohdy ani na výplatních páskách uváděno. Každý zahraniční investor tedy směřuje své podnikatelské aktivity do zemí s kvalifikovanou pracovní silou a nízkými mzdovými náklady.

Pro náročné technologie je samozřejmě důležitější najít schopné, tvořivé a vzdělané zaměstnance – náklady na práci hrají vedlejší roli. Pro jednoduché a opakující se činnosti hledají zahraniční investoři zemi, kde je výroba vyjde nejlevněji (kde jsou nízké daně a nízké mzdové náklady).

Výpočet zdanění práce

Ve všech zemích je uvedená průměrná „superhrubá“ mzda, tj. celkové mzdové náklady zaměstnavatele za odvedenou práci. Míra zdanění je uvedena opět průměrná, v jednotlivých případech se může lišit dle konkrétní životní situace občana (počet dětí, rodinný stav, …).

Protože se počet nezdanitelných položek a jejich výše značně liší, je v uvedeném výpočtu zohledněna pouze základní nezdanitelná položka (většinou na poplatníka). Občané žijící v manželském svazku a mající dvě či tři děti, odvedou na daních v evropských zemích (díky odpočitatelným položkám) méně, než je uvedeno v tabulkách. U mimoevropských zemí je tento rozdíl nižší (mimoevropské země mají méně odpočitatelných položek a jejich vliv na celkovou daňovou povinnost je nižší než u evropských zemí).

Jako ukázka výpočtu nám poslouží výpočet zdanění v Česku
Průměrná hrubá mzda 18 000 Kč
Z toho:
Zdravotní pojištění zaplacené zaměstnancem (4,5 %) 810 Kč
Sociální pojištění zaplacené zaměstnancem (8 %) 1 440 Kč
Daň z příjmů (počítáme pouze základní odpočitatelnou položku na poplatníka) 2 065 Kč
Čistá mzda zaměstnance tedy činí 13 685 Kč
Zaměstnavatel navíc za zaměstnance odvede:
Sociální pojištění (26 %) 4 680 Kč
Zdravotní pojištění (9 %) 1 620 Kč

Celkové mzdové náklady zaměstnavatele tedy jsou 18 000 + 4 680 + 1 620 = 24 300 Kč.

Z celkových zaměstnavatelových nákladů ve výši 24 300 Kč zbude zaměstnanci 13 685 Kč, což činí 56,5 % (na dani a ostatních povinných odvodech se zaplatí 43,5 %).

Spočítejte si svou čistou mzdu s naší kalkulačkou.

<calculator id=„12“></cal­culator>

Nejvyšší čistá mzda je ve Švýcarsku

Zdanění práce je v evropských zemích vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Evropské sociální systémy jsou velmi štědré a poskytují občanům nacházejícím se v složité životní situaci (nemoc, nezaměstnanost, penze, …) dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu. Sociální solidární systém je finančně velice nákladný, a proto musí být daňové zatížení vyšší.

Nejnižší zdanění práce je z členských zemí OECD v Jižní Koreji (14,1 %), na druhém místě je Mexiko (17,3 %) a na třetím místě Nový Zéland (20,6 %). Nejnižší zdanění práce z členských zemí Evropské unie je v Irsku (24,5 %).

widgety

Nejvyšší zdanění práce je v Belgii (52,4 %), Německu (52,0 %) a Francii (48,3 %). Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé ve Švýcarsku a Lucembursku (přes 3700 euro měsíčně), kde je také nejvyšší průměrná čistá mzda (přes 2500 euro za měsíc).

Čistá mzda v euro v členských zemích OECD
Země Zdanění průměrné mzdy (v % ze „superhrubé“ mzdy) Průměrná „superhrubá“ mzda (v EUR) Průměrná čistá mzda (v EUR)
Švýcarsko 29,2 3769 2668
Lucembursko 31,7 3768 2574
Norsko 36,8 3398 2148
Japonsko 27,0 2931 2140
Velká Británie 31,1 3099 2135
Island 29,3 2929 2071
USA 29,4 2839 2004
Dánsko 42,7 3465 1985
Irsko 24,5 2491 1881
Austrálie 28,3 2601 1865
Nizozemí 43,0 3051 1739
Finsko 44,5 2985 1657
Belgie 54,5 3601 1639
Německo 52,0 3410 1637
Švédsko 46,6 3012 1608
Francie 48,3 3013 1557
Kanada 32,4 2286 1545
Nový Zéland 20,6 1783 1416
Jižní Korea 14,1 1633 1403
Rakousko 45,0 2482 1365
Itálie 45,3 2451 1341
Španělsko 37,6 1840 1148
Řecko 34,3 1270 834
Portugalsko 32,6 890 600
Česko 43,5 810 458
Polsko 42,9 630 360
Turecko 42,1 502 291
Mexiko 17,3 345 285
Maďarsko 45,7 505 274
Slovensko 41,4 435 255

Pramen: OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92–64–01869–7

Anketa

Očekáváte snížení povinných odvodů ze mzdy v příštím volebním období?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 12. 2005 23:28