Spočítejte si...

Zavřít

Odtah vozidla kvůli čištění ulic musíte zaplatit, i když jste byli na dovolené

Za odtažení vozu, který bránil čištění ulice, musíte zaplatit městům a obcím, i když jste byli na dovolené v cizině a nemohli vůz přeparkovat.

Za odtažení auta, které bránilo čištění ulice, musí zaplatit městům a obcím i majitelé vozidel, kteří jsou na dovolené v cizině, nebo se z jiných důvod nezdržovali doma, a nemohli proto vůz přeparkovat.

Svým verdiktem to potvrdil Ústavní soud, který odmítl ústavní stížnost řidiče, po kterém byly vymáhány náklady na odtah jeho auta a předtím ještě i mnohonásobně vyšší parkovné za odtažené vozidlo. A to i přes to, že o čištění ulice nevěděl, protože byl na zahraniční dovolené a během této doby se teprve objevila na ulici dopravní značka a oznámení o čištění.

Za odtah platit musíte, za parkovné ne

Ústavní stížností se stěžovatel – občan, který v Praze zaparkoval svůj vůz, ale ten byl z důvodu čištění komunikací odtažen – domáhal zrušení rozsudku soudu prvního stupně a odvolacího soudu, jimiž mu bylo uloženo zaplatit částku 1450 Kč za odtah.

Původně se Správa služeb hlavního města Prahy jako žalobkyně domáhala po stěžovateli zaplacení částky 138 450 Kč s příslušenstvím na tom skutkovém základě, že byla nucena odtáhnout vozidlo stěžovatele, aby mohly být provedeny čištění a údržba místní komunikace, když stěžovatel své zákonné povinnosti nedostál a své vozidlo z této komunikace včas neodstranil.

Šlo o náklady na odtah vozidla a následné parkovné. Již dříve však bylo Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto, že obce a města nemohou odtažená vozidla majitelům zadržovat a účtovat si parkovné, ale musejí je vrátit na místo, odkud byla odtažena.

Z judikatury k odstranění vozidla z místní komunikace

Je-li vlastníkem místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odstraněno silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice (nepřevzal-li poté vozidlo jeho provozovatel) po odpadnutí důvodu veřejného zájmu, pro který byla místní komunikace nebo průjezdní úsek silnice označena dočasně dopravní značkou zákazu stání silničních vozidel, povinen vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo.

Jestliže tak v posuzovaném případě žalobce neučinil, nejenže zasahoval do vlastnických práv vlastníka vozidla, ale též zbytečně vytvářel náklady spojené s parkováním vozidla na střeženém parkovišti. Tyto náklady však vznikaly svévolným jednáním žalobce a nemohou být přičítány k tíži vlastníka (provozovatele) vozidla. 

Na povinnosti vrátit odtažené vozidlo po odpadnutí „veřejného zájmu“ zpět na původní místo nic nemění skutečnost, že žalobce (podle jeho tvrzení) realizoval vůči provozovateli vozidla zadržovací právo. Podmínkou uplatnění (a vzniku) zadržovacího práva je existence splatné pohledávky. 

Jestliže však pohledávka (za úhradu odtahu vozidla a jeho parkování jeden den) sice vznikla, ale nestala se splatnou (srovnej ust. § 563 občanského zákoníku), nemohl žalobce tuto věc k zajištění své (dosud nesplatné) pohledávky zadržet. Učinil-li tak, jednalo se o svévolné zadržování cizí věci.
Při postupu podle zákona o komunikacích  při „odstraňování vraku“ platí, že, nerespektuje-li vlastník vraku výzvu k odstranění vraku, odstraní a zlikviduje vrak vlastník příslušné pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku. Není žádného důvodu, aby vlastník příslušné pozemní komunikace vrak skladoval nebo parkoval, dokonce na střeženém parkovišti, a to ani v případě, že by mělo dojít k časové prodlevě mezi odtažením vraku a jeho likvidací.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4546/2009, ze dne 9. 12. 2010)

Nevědomost neomlouvá

Původně před obecnými soudy žalovaný a před Ústavním soudem naopak stěžovatel uváděl, že o daném čištění komunikace nevěděl, jelikož v okamžiku oznámení čištění komunikace přenosnou značkou a ani okamžiku odtahu vozidla se nezdržoval na území České republiky. To také předtím doložil důkazy obecným soudům.

Stěžovatel byl prvních 14 dní v Sardinii na dovolené, dalších 14 dní zde byl nedobrovolně vzhledem ke skutečnosti, že měl poruchu vozidla a čekal na opravu a vracel se až tehdy, když mu to podmínky dovolily. Stěžovatel dále namítal, že o čištění ulice dopředu nevěděl, příslušná značka a oznámení se objevilo až v době jeho dovolené. O oznámení na úřední desce příslušné městské části Praha 5 rovněž nevěděl, navíc zákon nikde neukládá stěžovateli nebo jiné osobě povinnost informovat se na úřední desce městských částí o čištění komunikací. 

Šlo o malou částku

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah napadených soudních rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Připomenul, že do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn a povinen zasáhnout jen tehdy, jestliže porušením jednoduchého práva došlo současně i k porušení ústavních práv.

Dále Ústavní soud poznamenal, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o částce 1450 Kč, kterou je třeba označit za bagatelní. Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi dal najevo, že v takových případech – s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž ovšem napadené rozhodnutí považovat nelze – je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Přečtěte si také: Malé dluhy, přemrštěné platby právníkům: Co proti tomu stát dělá?

Ústavní soud jako chytrá horákyně

Pokud jde o stěžovatelovu námitku stran údajného opomenutí obecných soudů vypořádat se omluvitelným důvodem, proč nemohl stěžovatel přeparkovat svůj vůz, Ústavní soud ji odmítl.

Obecné soudy se jí totiž zabývaly, přičemž soud prvního stupně jí shledal nedůvodnou, protože o údržbě komunikace bylo rozhodnuto již 4. března 2008, tedy dávno před stěžovatelovou dovolenou (11. 8. 2008 do 15. 9. 2008), kdy tato informace byla zveřejněna na úřední desce příslušné městské části.

Pakliže stěžovatel proti takové argumentaci brojí tvrzením, že není povinen sledovat úřední desku té které městské části (resp. úřední desku kteréhokoli správního orgánu), Ústavní soud souhlasí, že zákonem není zakotvena obecná povinnost sledovat úřední desku, jejíž porušení by samo o sobě bylo sankcionovatelné.

Nicméně nelze přehlédnout, že vyvěšení písemností rozličného charakteru na úřední desce je spojeno s vážnými právními následky. Protože úřední deska představuje zákonem stanovený prostředek komunikace úřadů, musí být každý srozuměn s možnými následky a dopady neseznámení se s jejím obsahem. 

Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.

Takové rozhodnutí musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci. Je zjevné, že v daném případě bylo rozhodnutí o označení dáno ve známost široké veřejnosti s více jak půlročním předstihem. 

Ve světle shora uvedeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost svým usnesením spis. zn. II.ÚS 1704/12, ze dne 17. 5. 2012 jako návrh zjevně neopodstatněný.

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 6. 2012 20:21