Zákoník práce definuje odpovědnost za škodu při pracovních úrazech takto: Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k poškození na zdraví nebo k smrti úrazem, odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.
Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Pokud jde o škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání, odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru, za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení. Jak stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb., tyto nemoci vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí. Jde o vymezení tzv. objektivní odpovědnosti.
Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že
- škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
- škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
Zčásti se zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že
- postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
- jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem,
- zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.
Pokud se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v písm. c) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody.