ODS: Modrá šance - šance pro koho?

ODS slibuje ve svém volebním programu velké reformy. Rovnou daň, důchodovou reformu, vyrovnané veřejné rozpočty do 7 let, zrušení povinných registračních pokladen, zrušení povinné nemocenské apod. Jde o opatření, která by měla učinit ekonomiku pružnější a výkonnější?

Modrá šance

ODS vydala v uplynulých letech řadu dokumentů nazvaných Modrá šance. Pro každý ministerský resort jednu. Dokumenty obsahují jak obecné proklamace, tak návrhy konkrétních opatření.

Při bližším studiu dokumentů vyvstává otázka jejich aktuálnosti, neboť některé z nich byly sestavovány již před třemi lety, a tak například v Modré šanci pro veřejné finance můžeme nalézt kritiku zmražení daňových pásem DPFO (od nového roku byla některá pásma rozšířena) či kritiku hlubokých rozpočtových deficitů přesahujících maastrichtská kritéria (vloni bylo kritérium splněno i s rezervou). Mnohdy jsou v Modrých šancích uváděna tvrzení a kritiky, která nejsou doplněny o konkrétní zdůvodnění, pohybují se tedy v úrovni úvah, což dokumentům na důvěryhodnosti rozhodně nepřidává.

Svůj nový kompletní volební program představila strana v pěti ucelených celcích, které by měly oslovit jednotlivé cílové skupiny. První skupinou, která je pro stranu zároveň nejvěrnější, je skupina podnikatelů. Ta si její volební úspěch přeje nejvíce, například 42 ze 46 manažerů, kteří pod příslibem anonymity odpověděli v průzkumu agentury STEM pro HN, chce ODS jako vítěze voleb. Strana si je této výhody vědoma a snad i z tohoto důvodu věnovala první kapitolu volebního programu, tzv. Plus pro ekonomiku a podnikání, právě jim. Další kapitoly programu se věnují vzdělání, rodině, důchodcům a zdraví.

Vedle Modré šance představuje ODS i svůj volební program a navíc ještě vydává tzv. programové balíčky, které jsou kombinací resortních Modrých šancí a volebních programů. Pro voliče je tak studium stranických volebních materiálů poměrně náročné.

Co pro naši ekonomiku a občany ODS ve zkratce nabízí

  • Nižší daně ve výši 15 procent pro každého
  • Jednodušší a přehledný daňový systém bez komplikovaných výjimek
  • Zrušení povinnosti odepisovat pro firmy s obratem do 15 mil. Kč
  • Zrušení daní, jako jsou daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a z úroků
  • Zamezení dvojího zdanění u právnických i fyzických osob
  • Snížení DPH z 19 na 15 procent
  • Jedno místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění
  • Vyrovnané veřejné rozpočty do 7 let po zavedení reforem
  • Daňové prázdniny pro každého živnostníka na období jednoho roku mezi roky 2006–2010, pokud se zřekne nároků na sociální příjmy
  • Zrušení zbytečných byrokratických předpisů, jako je minimální daň či zákaz práce na dohodu
  • Do roku 2010 druhé spojení mezi Čechami a Moravou, tedy postavení rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí
  • Zvýšení limitu pro povinnou platbu DPH
  • Zavedení paušálního, daňově uznatelného výdaje místo knihy jízd na každé služební auto
  • Zrušení povinnosti mít registrační pokladnu
  • Zjednodušení živnostenského zákona na úroveň první poloviny 90. let
  • Zrušení duplicitního podávání informací státním institucím (např. statistika)
  • Zrušení povinnosti platit nemocenskou za své zaměstnance
  • Možnost společného sociálního pojištění manželů
  • Další zvyšování rodičovského příspěvku, aby v roce 2010 dosáhl poloviny průměrné mzdy
  • Vyšší sociální stipendia pro vysokoškolské studenty
  • Fond poskytující stipendia pro vynikající české studenty na špičkových zahraničních univerzitách

Pokud by výše uvedené body strana uvedla v život, měla by podstatná většina z nich velmi pozitivní vliv na ekonomiku. Už jen proto, že řada z navrhovaných bodů jsou oblasti, které je pro dlouhodobý ekonomický růst nutné reformovat (důchodový a daňový systém, pracovněprávní vztahy, veřejná správa apod.), na což ostatně upozorňují i renomované mezinárodní instituce (např. OECD). Nicméně se objevují i sporné body, jakým je například legalizace švarcsystému, jednoleté daňové prázdniny pro každého živnostníka či navýšení některých sociálních dávek, které jsou v příkrém rozporu s tradičními konzervativními hodnotami. Právě oblast sociální politiky je největší slabinou ODS, a snad i proto se v programu objevují opatření, která bychom tam ještě před několika lety těžko hledali (například hranice 42 % průměrné mzdy, pod kterou by neměl klesnout starobní důchod).

O legalizaci švarcsystému se předseda ODS Topolánek v rozhovoru pro Měšec.cz vyjádřil slovy: Zákaz švarcsystému považujeme za omezování svobodného podnikání a smluvní volnosti. Tento zákaz je v zemích EU naprosto neobvyklý, je na hranici ústavnosti a komplikuje život desítkám tisíc živnostníků i firem. Ve svém důsledku zvyšuje nezaměstnanost a brání rozvoji malých a středních firem.

V případě 15% daně z příjmu bude zásadní, v jaké výši bude nastavena základní odečitatelná položka. Doposud se hovořilo o 6 000 korunách. Výrazně by mohli manželé ušetřit i na sociálním pojištění, které je ovšem problematické z hlediska určení budoucí výše důchodů v případě, kdy se manželé rozvedou.

Jde-li o zrušení daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a z úroků, lze konstatovat, že se jedná o odvážný krok, který má i svou ekonomickou opodstatněnost. Zamyslíme-li se nad tím, že jsme nuceni odvádět daně za to, že někomu něco darujeme, odkážeme či uspoříme, dojdeme k závěru, že tato daň narušuje akumulaci kapitálu, která je jednou z hybných sil celého hospodářství, a její zrušení je tedy na místě. Další řady opatření týkající se rušení různých administrativních povinností, popřípadě sjednocení úřadů, jsou jednou z možných cest, jak zvýšit výkon české byrokracie a snížit náklady, které firmám způsobuje. Ostatně strana tento týden slíbila, že zruší všechny „levicové zákony“ (zejména zákoník práce a zákon o neziskových organizacích), které podnikatelům v jejich činnosti přitěžují.

Hned na první pohled je rovněž zřejmé, že se jedná o poměrně výdajově náročné projekty v důsledku snížení daňového výnosu. Současně však strana deklaruje do sedmi let vyrovnané rozpočty (tedy v období delším, než je volební) a chce nastavit jakousi hranici (podílem deficitu konsolidovaných veřejných rozpočtů na HDP), pod kterou by schodek veřejných financí nesměl poklesnout. Prozatím není zřejmé, kde by strana hodlala ušetřit, a tím naplnit protichůdné sliby o konsolidaci rozpočtů při vyšších výdajích a nižších příjmech. Strana však vidí vývoj rozpočtů poměrně optimisticky a počítá i s tučnými výnosy z privatizace. V samotné Modré šanci pro veřejné finance je uvedena tabulka, která naznačuje, jaké byly představy ODS o vývoji ekonomiky a veřejných rozpočtech ještě před pár lety:

Tabulka ODS

Zdroj: Modrá šance

Dále ODS navrhuje některé zajímavé změny, například reformu Parlamentu ČR v rámci celkových úprav fungování ústavního systému tím, že by se snížil počet jeho senátorů a poslanců. V tomto případě je jen těžko představitelné, že by si poslanec či senátor sám sobě zrušil místo a připravil se tím nejen o vliv a moc, ale i o slušný měsíční plat. Zároveň vyvstává otázka, v jakém poměru by k takovému zrušení došlo.

Předseda Topolánek komentoval tento návrh slovy: …v tento okamžik se nejedná o aktuální otázku. O snížení počtu zákonodárců uvažujeme spíše z dlouhodobého hlediska, vše by souviselo s celkovou změnou fungování našich zákonodárných sborů včetně změny volebního systému. Tento úkol však vyžaduje širokou politickou shodu.

Další spornou otázkou je plánovaná reforma úřadů. Například v současné době má ODS stínové ministry pro všechny resorty, přestože zároveň navrhuje zrušení ministerstvo informatiky a ministerstvo pro místní rozvoj a sloučení ministerstva školství a ministerstva kultury, jakož i ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí a konečně ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Paradoxně tak všichni ministři píší vlastní Modré šance, i když se s jejich resorty v budoucnu nepočítá…

Tématům rovné daně a reformy důchodového systému byly v minulosti věnovány následující články:

Anketa

Souhlasíte s jednoročními daňovými prázdninami pro živnostníky?

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2006 9:11