Spočítejte si...

Zavřít
Ušetřete

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za škody ručí zaměstnanec do určité výše, nebo i neomezeně. Víte, co z toho pro vás vyplývá?

reklama

Jeden váš podpis může změnit hodně věcí. Záleží na tom, co podepíšete. Pokud je to třeba nekrytý šek, stane se z vás během okamžiku zločinec. Jindy se z vás jedním podpisem může stát bratr, přítel nebo třeba soudruh, to podle toho, do které politické strany podepíšete přihlášku. Podepíšete-li pracovní smlouvu, stane se z vás zaměstnanec. Bude to pro vás znamenat nejen pravidelnou mzdu a stravenky, ale většinou i určité povinnosti a také odpovědnost za škodu, kterou svému zaměstnavateli způsobíte.

Prevence především

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům zajišťovat takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Zároveň je povinen soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Pokud své zákonné povinnosti v této oblasti zaměstnavatel prokazatelně neplní, může to být důvodem pro omezení odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu.

Práskat se nemá, informovat se musí

Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího zaměstnance a zakročit, je-li to k odvrácení škody neodkladně třeba.

Pokud zaměstnanec své povinnosti poruší a dojde ke vzniku škody, v zásadě za ni zodpovídá. Samozřejmě že každý má povinnost odvracet škodu kromě případů, kdy by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné osoby. Například k většímu požáru tedy asi bude lepší zavolat hasiče než si hrát na hrdinu.

Odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je několik druhů:

  1. obecná odpovědnost,
  2. odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody,
  3. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách podléhajících vyúčtování,
  4. odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.

Obecná odpovědnost

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nutnými předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:

  • porušení právní povinností na straně zaměstnance,
  • vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
  • příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
  • zavinění na straně zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).

Pro zaměstnance je samozřejmě výhodné, že zaměstnavatel, který chce na něm uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř předpokladů.

Čtyři a půl měsíce práce zadarmo

Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti (tj. neúmyslně) je omezena částkou rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Pokud by ji však způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek, toto omezení pro výši náhrady škody neplatí. Navíc může zaměstnavatel v těchto případech požadovat i úhradu další jemu vzniklé škody, např. ušlého zisku.

Podílí-li se na vzniku škody několik zaměstnanců, na každého z nich připadne povinnost uhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. V případě odpovědnosti za škodu způsobenou z nedbalosti vyrobením zmetku je výše náhrady škody limitována částkou nejvýše poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Cena za nečinnost

Povinnost nahradit škodu může zaměstnanci vzniknout i tehdy, pokud ji sám přímo nezpůsobí. Zaměstnavatel může na zaměstnanci, který nezakročil proti hrozící škodě ani na ni neupozornil, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo zabráněno, požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, není-li možno ji uhradit jinak. Rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Hmotná odpovědnost

Převezme-li zaměstnanec odpovědnost za svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za případný schodek v plném rozsahu. Předpokladem vzniku této odpovědnosti je uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti. Zájmem zaměstnavatele je, aby měl hmotnou odpovědností pokryto co nejvíce hodnot, protože na rozdíl od obecné odpovědnosti tady platí presumpce viny zaměstnance.

Je na zaměstnanci, aby prokázal, že schodek při vyúčtování nezavinil. Zákon proto stanoví, že hmotná odpovědnost musí mít písemnou podobu a lze ji uzavřít jen pro takové hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu atd.).

Vedoucí zodpovídá minimálně dvojnásobně

Pro rozsah náhrady škody je důležité, zda jde o hmotnou odpovědnost individuální nebo společnou. U individuální hmotné odpovědnosti je zaměstnanec povinen nahradit schodek v plné výši. Pokud se jedná o pracoviště s více zaměstnanci pracujícími společně (např. prodavači v obchodě), je na místě uzavřít dohodu o společné hmotné odpovědnosti.

V případě schodku se podíl náhrady určí jednotlivým zaměstnancům podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady škody u řadových zaměstnanců přitom nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, zbytek škody hradí vedoucí a jeho zástupce dle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

Ztrácet věci se nevyplácí

Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů (nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů) je založena na stejných principech jako odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách. Náhrada škody tedy není limitována a zaměstnanec je povinen ji uhradit v plné výši. Při určení výše škody se vychází z obecné ceny předmětu v době jeho ztráty. Jediná možnost, jak se placení náhrady škody vyhnout (tedy kromě té základní – dávat na svěřené věci pozor a snažit se je neztrácet), je prokázat svou nevinu. Nutným předpokladem vzniku této odpovědnosti však je převzetí svěřených předmětů na písemné potvrzení.

Vznik škody se musí vyšetřit

Pro objektivní posouzení okolností vzniku škody a jejího zavinění by každý takovýto případ měl být řádně vyšetřen. Vedoucím zaměstnancem by měl být vypracován protokol o škodě, obsahující zejména popis toho, kdy, kde a jak ke vzniku škody došlo, o jakou škodu se jedná, kdo a jakým jednáním ji zavinil, a doplněno vyjádření viníka. Protokol pak slouží jako podklad při rozhodování, zda ke vzniku škody došlo zaviněním konkrétního zaměstnance, o jaký druh odpovědnosti se jedná, a tedy jakou výši náhrady škody lze uplatnit.

Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel

Zaměstnavatel je povinen projednat výši požadované náhrady škody se zaměstnancem zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejího vzniku, resp. od okamžiku, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Zaměstnanec může škodu rovnou uhradit nebo se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o způsobu úhrady škody (např. srážkami ze mzdy). U škody nad 1 000 Kč musí zaměstnavatel projednat výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s příslušným odborovým orgánem.

Odpovědnost si lze pojistit

Vzniku škody, za níž by zaměstnanec odpovídal svému zaměstnavateli, lze předejít zodpovědným přístupem k plnění pracovních úkolů a svěřenému majetku jen do určité míry. Kdo chce mít jistotu ještě větší, může se pojistit.

Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání se vztahuje na obecnou odpovědnost za škodu způsobenou z nedbalosti, popř. i na odpovědnost za škodu na svěřených věcech. Odpovědnost za škodu na motorových vozidlech zaměstnavatele je třeba zpravidla připojistit zvlášť. Pro pojistný limit 100 000 Kč a spoluúčast 10 % můžete orientačně počítat, že za pojištění zaplatíte necelou stokorunu měsíčně.

Anketa

Máte pojištěnou odpovědnost vůči zaměstnavateli?

       

Petr Bukač

Bukač Petr

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem