Hlavní navigace

Odnětí svobody a cena "za vězně"

13. 3. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Každý rozumí tomu, když se řekne "dostal basu". Ale víme přesně, co trest odnětí svobody znamená a za jakých okolností se mu může pachatel trestného činu vyhnout? Jaké jsou jeho druhy?A kolik nás stojí věznění jednoho pachatele trestného činu?

Řekli jsme si již při vymezení druhů trestů, že trest odnětí svobody patří k mnohým – i když dominantním, a pro trestní právo charakteristickým – trestům.

Trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let. Vyšší trest do 25 let nebo doživotí patří k výjimečným trestům ukládaným za uvedených podmínek. Přitom je v zákoně stanoveno, že za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři roky, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dosažení účelu trestu.

Trest odnětí svobody se vykonává podle zvláštního zákona ve věznicích, a to diferencovaně ve čtyřech základních typech věznic:

  1. s dohledem,
  2. s dozorem,
  3. s ostrahou,
  4. se zvýšenou ostrahou.

Způsob výkonu trestu v jednotlivých typech věznic upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody, kde je podrobně specifikován režim v uvedených typech věznic a práva a povinnosti odsouzených, způsob komunikace s nimi, zasílání balíčků, dopisů a uskutečňování návštěv ve věznicích.

Výdaje na jednu vězněnou osobu a den dosáhly v roce 2005 téměř 860 Kč, což bylo o 11 Kč více než v roce 2004.

Zdroj: Výroční zpráva Vězeňské služby České republiky za rok 2005

V Trestním zákoně je stanoveno, do jakého typu věznic má být odsouzený zařazen. Platí pravidlo, že soud zpravidla zařadí do věznice

  1. s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin,
  2. s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin,
  3. s ostrahou pachatele, kterému byl trest uložen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem,
  4. se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, kterému byl uložen trest odnětí svobody jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi, kterému byl za zvlášť závažný trestný čin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.

Soud však může zařadit pachatele do jiného typu věznice, než do které má být podle uvedených hledisek zařazen, má-li se zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení pachatele za to, že bude jeho náprava v jiném typu věznice lépe zaručena; do věznice se zvýšenou ostrahou zařadí však vždy pachatele, jemuž byl uložen výjimečný trest. Přitom do věznice s dohledem a věznice s dozorem zpravidla nezařadí pachatele, kterému byl vedle trestu odnětí svobody uložen trest vyhoštění, a pachatele, který se má na základě rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léčení v ústavní formě.

dan_z_prijmu

Skutečné stavy zaměstnanců byly v roce 2005 následující:

  • příslušníci vězeňské stráže 5 453
  • příslušníci justiční stráže 1 061
  • občanští zaměstnanci 3 975
  • celkem 10 489

Průměrný měsíční plat příslušníků dosáhl 24 881 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 3171 Kč, a průměrný plat občanských zaměstnanců se meziročně zvýšil o 624 Kč na 22 131 Kč.

Zdroj: Výroční zpráva Vězeňské služby České republiky za rok 2005

Během výkonu trestu odnětí svobody může soud rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, který se od věznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, může lišit o jeden stupeň. O tomto přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem rozhodne soud tehdy, jestliže chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu. Naopak o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem může soud rozhodnout, jestliže

  1. odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně porušil stanovený pořádek nebo kázeň,
  2. odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činem, který spáchal během výkonu trestu.

Trestní zákon dále specifikuje bližší způsoby a možnosti přeřazování do jednotlivých typů věznic.

Náklady na věznění vězňů považujete za...

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).