Spočítejte si...

Zavřít

Od špendlíku po lokomotivu

Prostřednictvím Internetu se při troše umu a štěstí dá nakoupit téměř cokoliv výhodněji než kdekoliv jinde. Při on-line nákupech můžete ušetřit čas i peníze, ale můžete si taky pěkně naběhnout. Někdy vám nepomůže ani to, že zákon bude na vaší straně.

Celý svět na dosah

Je spousta vynálezů, které činí lidský život snadnějším a příjemnějším. Jen o některých z nich lze ale bez nadsázky prohlásit, že změnily svět. Internet mezi ně bezpochyby patří. Smazal hranice a poskytl lidem možnost komunikace na zcela nové úrovni. Díky němu lze z pohodlí domova získat téměř jakoukoliv informaci a objednat si jednoduše služby a zboží u obchodníka nacházejícího se třeba na druhé straně zeměkoule. Stačí vědět co, kde a jak hledat.

Téměř bezmezná svoboda kyberprostoru však nemá jen samé výhody, ale i nejrůznější úskalí. Tak, jako dosud snad každý vynález v lidské historii, je i Internet zneužíván a jeho prostřednictvím je páchána trestná činnost – zneužitím osobních dat a finančními podvody počínaje a šířením dětské pornografie konče. Při jakémkoliv přístupu na Internet, a při obchodování ve virtuálních obchodech zvláště, je tedy třeba notné dávky obezřetnosti.

Jak bezpečně platit na Internetu? Zeptejte se Miloslava Křečana, ředitele Kartového centra České spořitelny v Poradně Placení na Internetu.

Zákazníci v nevýhodě

Obchodování na dálku je pro obě strany vždy spojeno s riziky, které při tradičním obchodu příliš nehrozí. V případech, kdy prodává podnikatel s využitím Internetu zboží či služby zákazníkům – soukromým osobám, jde o obchodování označované jako B2C (business to customer). Každé seriózní a poctivé obchodování předpokládá rovné postavení obou stran. V případě B2C tomu tak nebývá a běžný zákazník je v relativní nevýhodě.

Na rozdíl od nákupu v „kamenném“ obchodě možnosti zákazníka – spotřebitele ověřit si, jaké přesně zboží či služby jsou mu kým nabízeny, jsou značně omezeny. Zboží si nemůže řádně prohlédnout a vyzkoušet, ani přímo ověřit jeho kvalitu. Ve většině zemí je proto postavení spotřebitelů v těchto případech posíleno zákonem. V rámci Evropské unie byla v roce 1997 vydána směrnice o ochraně spotřebitele z hlediska smluv uzavíraných na dálku, která byla do českého práva promítnuta v roce 2000 novelou občanského zákoníku.

Spotřebitelské e-smlouvy

Spotřebitelská smlouva vzniká mezi dodavatelem (osobou, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti) a spotřebitelem (osobou, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Zpravidla se jedná o smlouvy kupní nebo o dílo, jejichž předmětem je vždy koupě zboží nebo poskytnutí služby. Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít rovněž prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tedy bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran na jednom místě (distanční smlouvy).

Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít například prostřednictvím e-mailu nebo webové stránky. V těchto případech hovoříme o spotřebitelských e-smlouvách. Společným znakem e-smluv i ostatních distančních smluv je posílení povinností dodavatele a postavení spotřebitele v rámci jeho zvýšené právní ochrany. Před uzavřením každé takovéto smlouvy na dálku a před zahájením plnění musí dodavatel poskytnout spotřebiteli řadu informací mj. o sobě, o podmínkách dodání zboží a služeb a informovat jej o jeho právu od smlouvy odstoupit.

Kdy je smlouva neplatná?

Zákon obsahuje obecný zákaz ustanovení, která by v rozporu s dobrou vírou zeslabovala postavení spotřebitele a uvádí příklady takovýchto nepřípustných smluvních ujednání. Smlouvy, které by takováto ustanovení obsahovaly, by byly absolutně neplatné. Platí, že smluvní ujednání mezi dodavatelem a spotřebitelem se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se rovněž nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své postavení. Ve prospěch spotřebitele pak vyznívá i to, že při pochybnostech o významu smluv platí podle zákona výklad příznivější pro spotřebitele.

V některých případech však musí spotřebitel na obranu svých práv sám aktivně vystoupit. Některá smluvní ujednání nevýhodná pro spotřebitele jsou totiž podle zákona neplatná jen relativně, tzn. že se považují za platná, dokud se spotřebitel jejich neplatnosti sám nedovolá. Toto právo se promlčuje v tříleté lhůtě od uzavření spotřebitelské smlouvy.

Kdy lze od smlouvy odstoupit

Klíčový význam pro ochranu spotřebitelů má zákonem daná možnost ve stanovené lhůtě jednostranně odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku, a to bez udání důvodu. Základní lhůta pro toto odstoupení od smlouvy je čtrnáct dnů od převzetí plnění, např. doručení zásilky. Pokud však dodavatel neposkytl spotřebiteli všechny povinné informace, prodlužuje se tato lhůta na tři měsíce.

Specifickým případem pak může být situace, kdy lze dodavatele považovat za podnikatele bez stálého místa podnikání (např. virtuální obchod pouze zprostředkovávající dodávky zboží a služeb). V tomto případě lze od smlouvy odstoupit do sedmi dnů od jejího uzavření, resp. do jednoho měsíce, nedošlo-li dosud k plnění ze strany dodavatele. V případě, že dodavatel neposkytne všechny informace o právu spotřebitele od smlouvy odstoupit, se však tato lhůta prodlužuje na jeden rok.

Právo na odstoupení od smlouvy se netýká pouze některých, zákonem vyjmenovaných případů. Jednoduše odstoupit od smlouvy nelze např. v případě dodávek zboží podléhajícího rychlé zkáze, opotřebení či zastarání, zboží individuálně upraveného podle přání spotřebitele, audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal anebo od smluv na poskytování služeb v případě, že s jejich plněním bylo se souhlasem spotřebitele započato ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení atd. Další podrobnosti lze nalézt přímo v zákoně (§53 a násl.).

Pozor! Podnikatel není spotřebitel. Pořídíte-li si nějaké zboží z daňových důvodů „na firmu“ nebo si ho necháte na adresu firmy dodat a z objednávky nebude jasné, že si ho objednáváte pro soukromou potřebu, nebude se jednat o spotřebitelskou smlouvu. Smluvní vztah se bude řídit podle obchodního zákoníku, který zvýšenou ochranu vašich práv neposkytuje. Zásadně omezeny tak budou mj. vaše možnosti odstoupit od smlouvy a objednané zboží vrátit.

Vraťte mi mé peníze!

Odstoupí-li spotřebitel právoplatně od smlouvy, má právo na vrácení plnění, které dodavateli poskytl. Většinou se bude jednat o vrácení zaplacené kupní ceny s výjimkou poštovného. Pokud již převzal zboží od dodavatele, je samozřejmě nutnou podmínkou vrácení kupní ceny vrácení dodaného zboží zpět dodavateli. Toto zboží přitom nesmí být poškozeno a nesmí nést známky používání či opotřebení. Podmínky a konkrétní postup vrácení zboží lze zpravidla nalézt v obchodních podmínkách dodavatele, na něž se smlouvy odkazují.

Odstoupení od smlouvy se týká většinou situací, kdy spotřebitel z nějakého důvodu dodané zboží nechce – třeba protože ve skutečnosti vypadá úplně jinak, než na reklamních fotografiích. Dlužno dodat, že lepší, než si něco bezhlavě objednat a pak se domáhat svých práv, byť s notnou dávkou podpory v zákonné úpravě, je lepší si svou objednávku vždy důkladně rozmyslet a před jejím odesláním se snažit získat maximum dostupných informací. Případný soudní spor totiž nikdy není příjemná, levná ani krátkodobá záležitost a jeho výsledek nelze ani u zdánlivě jasných případů s určitostí předjímat.

Když něco nefunguje

Projeví-li se na zakoupeném zboží vada, lze jej reklamovat. Pro zboží zakoupené prostřednictvím Internetu platí stejné záruční doby i reklamační lhůty jako u zboží koupeného v kamenném obchodě. Při prodeji spotřebního zboží je základní záruční doba 24 měsíců, u potravinářského zboží však jen osm dní. Záruční doby začínají běžet od převzetí zboží kupujícím. Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním.

Informace o tom, jak a kde lze zakoupené zboží reklamovat, je jednou z informací, které spotřebitel musí od dodavatele obdržet. Většinou je lze nalézt v reklamačním řádu nebo obchodních podmínkách každého dodavatele. Před odesláním reklamovaného zboží zpět dodavateli je důležité nezapomenout si pořídit fotokopii záručního listu. Originál účtenky, dokládající zaplacení zboží, byste až do vyřízení reklamace vůbec neměli dávat z ruky.

U nákupů po Internetu však může být někdy reklamace značně problematická, zejména jedná-li se o prodejce schovaného pouze za e-mailovou adresou a stránkami provozovanými třeba u zahraničního providera. Na to je však třeba pamatovat ještě před tím, než si člověk jakékoliv zboží v takovémto e-shopu objedná.

Přijde-li na vaši adresu balíček obsahující zboží, které jste si neobjednali, s tím, že ho máte podle přiloženého dopisu zaplatit, vězte že podle zákona poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit, ani jej o tom vyrozumět. To se ale nebude týkat případů, kdy např. obdržíte omylem zboží, které nebylo určeno vám.

Úskalí nákupů v cizině

Internet nezná hranice, a proto bývá základním právním problémem přesně definovat, kde vlastně k obchodu došlo a právním řádem kterého státu se tento obchod řídí. Mj. to, co je legální v jednom státě, může být v jiném zakázáno. Server, na němž je provozován internetový obchod, může být umístěn v jednom státě, firma, která jej provozuje, může sídlit v jiném a zboží může být dodáváno ještě odjinud. Koneckonců i spotřebitel může svou objednávku učinit třeba z internetové kavárny v jiném státě, než kde se jinak trvale zdržuje a kam bude zboží dodáno.

Budete-li kupovat běžné zboží v seriózním zahraničním e-shopu, asi se vás tyto problémy týkat nebudou. Pokud byste ale potřebovali řešit nějaký zásadnější problém a dodavatel by se s vaším názorem neztotožnil, můžete se dostat do zapeklité situace. Řešení sporů u spotřebitelských smluv s mezinárodním prvkem totiž nebývá vůbec jednoduché v Česku, ani jinde ve světě.

Kdy vám zákon nepomůže

V souvislosti s nákupy po Internetu lehce mohou nastat i jiné situace, kdy vám nebude nic platné, že vám česká právní úprava poskytuje zvýšenou ochranu. Základním předpokladem úspěchu v soudním sporu totiž je, že se musíte mít s kým soudit. Narazit na podvodníky nejrůznějšího druhu při obchodování na dálku přitom není nic složitého. V případě Internetu platí nejen v seznamkách, ale i při obchodování, že ne každý na druhém konci kabelu je ten, za koho se vydává.

Pamatujte na to hlavně při placení. Pokud vaše peníze nebo třeba údaje z kreditní karty (a posléze i peníze) skončí neznámo kde, jen těžko se budete domáhat svých práv a náhrady škody soudní cestou. Trestních oznámení na neznámého pachatele pro nejrůznější podvody Policie ČR eviduje spousty a úspěšnost jejího snažení na tomto poli je značně omezená – a to nejen u případů, kdy stopy končí někde v exotické cizině.

Přijít k úhoně ale můžete i jinak. Internet je díky možnosti utajit svou identitu rájem pro podvodníky obchodující s padělky nejrůznějšího značkového zboží. Kvalita padělků bývá různá a některé jsou na první (i druhý) pohled od originálů k nerozeznání. Padělá se skoro všechno, spotřební elektronikou počínaje a léky konče. Například většinu Viagry prodané po Internetu údajně tvoří padělky. V případě nákupu padělaných léků přitom už nemusí jít jen o peníze, ale přímo o život.

Anketa

Reklamoval/a jste zboží pořízené na Internetu?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 9. 2006 2:30