Hlavní navigace

Od kdy můžete na brigádu?

26. 5. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Letní prázdniny jsou vítanou možností pro brigádnické přivýdělky studentů. Kdo a od kdy může na brigádu?

Podle ust. § 35 odst. 1 nového občanského zákoníku se nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, může zavázat k výkonu závislé práce. Nezletilý tak může uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr až po skončení povinné školní docházky.

Dříve – do r. 2013 včetně – bylo ukončení školní docházky pouze podmínkou nástupu do práce, nikoliv samotné způsobilosti zavázat se k výkonu práce. To v důsledku znamenalo, že patnáctiletá osoba mohla uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr např. ihned po dovršení patnácti let, ale s odloženým nástupem výkonu do práce až po ukončení školní docházky.

Dle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že dokud žák neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

§ 35 odst. 1 NOZ:

Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.

Komentář od vydavatelství Wolters Kluwer ČR: Vzhledem k tomu, že úprava se odlišuje od dosavadní úpravy obsažené v § 6 zákoníku práce, sluší se zdůraznit, že k výkonu závislé práce se nezletilý může zavázat teprve po ukončení povinné školní docházky (na rozdíl od dřívější úpravy, kdy pracovní smlouvu bylo možno uzavřít již během školní docházky).

Účelem této změny je zvýšená ochrana mladistvého před neuváženým uzavřením pracovní smlouvy např. během různých náborových akcí zaměstnavatelů, mnohdy pořádaných přímo ve školách.

Příští rok asi přinese změnu

Od r. 2016 tomu zase bude zřejmě jinak. Právní úprava se má vrátit k dříve platným principům, takže příští rok už zase bude možné sjednávat smlouvy po dovršení 15 let, ale nastoupit k výkonu práce až po dovršení povinné školní docházky.

Nezletilé osoby mladší patnácti let nebo nezletilí, kteří neukončili povinnou školní docházku, nesmějí vykonávat závislou práci. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených v zákoně o zaměstnanosti.

Školní docházka končí s vyučováním, před prázdninami

Podle školského zákona platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.

Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku, přičemž se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. 

Pracovně-právní vztahy lze sjednávat s dnem nástupu do práce již v období letních školních prázdnin (tj. zásadně 1. července – 31. srpna) následujících po období školního vyučování ve školním roce, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky. Období školního vyučování ve druhém pololetí probíhajícího školního roku 2014/2015 bude ukončeno v úterý 30. června 2015. Letošní absolventi základních škol tak mohou nastoupit brigádu od středy 1. července 2015. 

Pracovně-právní vztah však nelze uzavřít kupř. v červenci (kalendářního roku) s žákem, který případně má sice ukončenu povinnou školní docházku, ale patnácti let dosáhne až v měsíci srpnu (tohoto kalendářního roku).

Nezletilý uzavírá smlouvy. Zákonný zástupce je může rušit

Student je tedy po dosažení patnáctého roku věku a ukončení povinné školní docházky ve smyslu pracovněprávních předpisů plně způsobilý uzavřít pracovněprávní vztah, ani rodiče ho v tomto směru nemohou omezovat, a může tak libovolně vstupovat do pracovněprávních vztahů.

Zákoník práce pro studenty a jejich zaměstnavatele stanoví jiná omezení, a to zejména pro případ uzavírání dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. hmotná odpovědnost) nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

Obě tyto dohody lze (písemně) uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhne 18 let věku. 

Nicméně zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku 16 let, může podle ust. § 35 odst. 2 nového občanského zákoníku rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud je to nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého.

Občanský zákoník odkazuje na zákoník práce, který pak v ust. § 56a odst. 1 a 2 a obdobně v ust.  § 77 odst. 5 a 6 uvádí, že zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance.

K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance se vyžaduje přivolení soudu. Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci. I tato omezení by měla od příštího školního roku odpadnout a rodiče tak nebudou moci dětem rušit jejich zaměstnání.

Specifika zaměstnávání studentů

Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance (tj. mladší 18 let) pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. S mladistvými zaměstnanci nelze dohodnout ani jim nařídit práci přesčas (rovněž ne práci v noci).

Pracovní dobu mladistvých je třeba sčítat, pokud jsou event. zaměstnáni ve více pracovně-právních vztazích současně. 

dan_z_prijmu

Jaká smlouva bude nejlepší?

Nejvhodnější a nejsnazší formou zaměstnání studenta brigádníka bude určitě dohoda o provedení práce, tedy ani dohoda o pracovní činnosti, ani pracovní poměr. Na dohodu o provedení práce lze odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 běžných pracovních dnů – 8hodinových pracovních směn, tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů.

Pokud však dohoda o provedení práce se svým limitem 300 hodin za rok nestačí, ale postačuje poloviční pracovní úvazek, pak bude vhodná dohoda o pracovní činnosti. Jinak zbývá klasický pracovní poměr.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).