Spočítejte si...

Zavřít

Ochrana zaměstnanců v exekuci se sníží

I tomu největšímu dlužníkovi musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně zvyšovala od 1. ledna. Tentokrát se ovšem od 1. 1. 2015 nezvyšuje, ale snižuje.

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která se nemění (ačkoliv se v létě 2014 uvažovalo o jejím zvýšení), a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je (bude) pro rok 2015 nově vládou ČR stanovena na 5767 Kč (dosud šlo o částku 5873 Kč), čili jako 2/3 z částky 9177 (dosud šlo o 2/3 z 9283 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 6118 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6188,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6118 Kč, činí tedy 1529,5 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1547,47 Kč.)

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat. Tip: Věřitelé pozor. Se srážkou ze mzdy dlužníka musí dát souhlas zaměstnavatel

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek:

  1. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6118 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1529,5 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 9177 Kč.
  2. Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12.236 Kč (6118 Kč + 4×1529,5 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5767 Kč, činí tedy 9177 Kč. (Dosud činila tato částka 9283 Kč.)

Došlo tedy k určitému snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku hospodářské recese a z ní vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale dosud spíše stagnaci výše mezd, povede k poněkud vyšším srážkám ze mzdy a zkrácení doby splácení dluhů věřitelům.

widgety

Pro zajímavost uveďme, že nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) v ust. § 4 vůbec nepočítá s tím, že by příslušná částka normativních nákladů na bydlení mohla být snížena, neboť hovoří výhradně o jejím zvýšení: „Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.

 Roky 2012 2013 2014 2015
Nezabavitelná částka na povinného 5841,33 6064,67 6188,67 6118
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1460,33 1516,17 1547,47 1529,5
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100%ní částka výpočtové základny) 8762 9097 9283 9177
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 2920 3032 3094 3059

Provádění srážek a výpočty si na příkladech přiblížíme v dalším pokračování.

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 5. 2015 9:15