Spočítejte si...

Zavřít

Objednávka "vyplněná" na internetu není závazná, i když vám budou tvrdit opak

To, že vyplníte objednávkový formulář na webu, ještě neznamená, že po vás může být vymáhána cena za objednané zboží či služby.

Než vyplníte objednávkový formulář na internetových stránkách obchodníků nabízejících zboží či služby, pořádně si to rozmyslete. Jisté paní H. P. se stalo, že i když včas objednávku zájezdu stornovala, cestovní kancelář, po ní žádala příslušnou úhradu, včetně úroků z prodlení. 

Peníze, když paní nezaplatila dobrovolně, vymáhala cestovní kancelář soudní cestou. I když následné soudní řízení pro klientku vyznívalo příznivě, komplikace spojené s účastí na řízení před soudem prvního stupně, odvolacím soudem a před Nejvyšším soudem ČR a následně znovu před soudem nižšího stupně, byly značné.

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že internetová objednávka (vyplnění obecného elektronického objednávkového formuláře) nemá relevanci jako klasická smlouva s ohledem na neadresnost takového úkonu. V podobných případech, pokud si objednávku rozmyslíte, a službu nebo zboží neodeberete, tedy platit dodavatelem vystavenou fakturu nemusíte. 

Jak to bylo?

Žalovaná prostřednictvím e-mailové adresy zaslala cestovní kanceláři vyplněný formulář označený jako „cestovní smlouva – závazná přihláška“ k zájezdu. Cestovní kancelář poté vyfakturovala cenu zájezdu ve výši 25 414 Kč. Žalovaná od smlouvy odstoupila nejdříve telefonicky a poté ještě dopisem. Čtěte více: Když nechcete plnit smlouvu, zrušte ji včas 

Nejvyšší soud ČR sice vyhověl dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, kterým se potvrzuje zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, avšak uzavřel ve svém rozsudku spis. zn. 33 Cdo 3210/2007 ze dne 30. 10. 2009 takto:

Formulář vystavený na webových stránkách žalobkyně (cestovní kanceláře) nevyhovuje požadavku adresnosti návrhu na uzavření smlouvy podle ust. § 43a odst. 1 občanského zákoníku, neboť není adresován konkrétní osobě, a nesplňuje ani požadavek písemnosti právního úkonu učiněného elektronickými prostředky, jelikož není opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu. 

Formulář vyplněný návštěvníkem webových stránek žalobkyně slouží cestovní kanceláři ke sdělení jeho zájmu o zájezd do konkrétní lokality v blíže určeném období a k získání jeho osobních údajů, nezbytných k předložení návrhu cestovní smlouvy; je impulzem k iniciativě cestovní kanceláře předložit adresovaný písemný návrh smlouvy zákazníkovi. Pouze na základě takového návrhu podepsaného jednající osobou, popř. návrhu předkládaného prostřednictvím elektronických prostředků, opatřeného zaručeným elektronickým podpisem, který bude stejným způsobem akceptován, může být završen kontraktační proces – dojde k uzavření smlouvy (ať již platné nebo neplatné pro nedostatek formy).

Co říká související právní úprava?

Uvedené závěry dovodil Nejvyšší soud ČR z následující právní úpravy, kterou pro zájemce uvádíme (podrobněji k případu viz na www.nsoud.cz):

Podle ust. § 34 občanského zákoníku právní úkon je projev vůle směřující ke vzniku změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

Podle ust. § 40 odst. 3 občanského zákoníku písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.

Podle ust. § 40 odst. 4 občanského zákoníku písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí (ust. § 43a odst. 1 občanského zákoníku).

Podle ust. § 46 odst. 1 občanského zákoníku písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

Podle ust. § 46 odst. 2 občanského zákoníku platí, že (nejde-li o smlouvu o převodu nemovitostí) pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí.

Typickým jednostranným adresovaným právním úkonem (ust. § 34 občanského zákoníku) směřujícím ke vzniku dvoustranného právního úkonu (smlouvy) je návrh na uzavření smlouvy (ust. § 43a odst. 1 občanského zákoníku). U smlouvy, pro niž zákon předepisuje písemnou formu, musí mít podle výslovného znění ust. § 46 odst. 2 občanského zákoníku písemnou formu i oferta. Podle ust. § 40 odst. 3 občanského zákoníku je pak písemný právní úkon (tedy i písemný návrh na uzavření smlouvy) platný jen tehdy, je-li podepsán jednající osobou (tedy oferentem); podpis přitom může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé nebo je-li učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.

Podle ust. § 852a odst. 2 občanského zákoníku návrh cestovní smlouvy předkládá zákazníkovi cestovní kancelář. Čtěte více: Kdy a jak můžete odstoupit od cestovní smlouvy pro změnu podmínek zájezdu?

Jestliže cestovní smlouva musí být uzavřena písemně (ust. § 852b odst. 1 občanského zákoníku), potom i návrh na její uzavření musí být písemný. Čtěte více: Jak se úspěšně vyvléci ze smlouvy bez následků?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 8. 2013 9:13
Zasílat nově přidané názory e-mailem