Sociální úřady poskytují v jednotlivých členských zemích Evropské unie po dobu mateřské dovolené dávky nahrazující příjem. V některých zemích se podílejí na výplatě mateřské i zaměstnavatelé, kteří vyplácejí během mateřské dovolené rozdíl mezi mzdou a dávkou. Někteří zaměstnavatelé potom pokračují v platbě dávky i po uplynutí zákonné mateřské dovolené. Zapojení zaměstnavatelů v systému výplaty mateřských dávek je značně ovlivněno kolektivními smlouvami.
Právní předpisy Evropské unie zakotvují povinnost převést těhotnou žena na jinou práci v případě, že její současná práce by mohl ohrozit její zdraví a zdraví očekávaného dítěte. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni takovou práci, musí omluvit její nepřítomnost v práci.
Nyní se podíváme na jednotlivé země Evropské unie.
Mateřská v zemích Evropské unie
Belgie
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Při výkonu práce, která ohrožuje těhotenství žen, musí zaměstnavatel převést zaměstnankyni na jinou práci. Pokud taková práce není k dispozici, musí být žena považována za osobu chráněnou z důvodu mateřství a má nárok na dávku hrazenou z pojištění v mateřství. Výše měsíční dávky činí v Belgii 60 euro.
Dánsko
Pokud to kolektivní smlouva upravuje, vyplácí během mateřské dovolené zaměstnavatel mzdu (dostává sociální dávku od sociální instituce). V případě, že výkon práce může poškodit zdraví ženy nebo plodu, má zaměstnankyně nárok na dávku v mateřství ještě před termínem nástupu na mateřskou dovolenou. V Dánsku ženy nastupují na mateřskou dovolenou 4 týdny před očekávaným termínem porodu.
Finsko
Pokud to kolektivní smlouva upravuje, vyplácí během mateřské dovolené zaměstnavatel mzdu (dostává sociální dávku od sociální instituce). V případě, že výkon práce může poškodit zdraví ženy nebo plodu, má zaměstnankyně nárok na dávku v mateřství ještě před termínem nástupu na mateřskou dovolenou. V tomto případě dostává speciální dávku v mateřství ve výši 70 % jejího příjmu.
Francie
Kolektivní smlouvy ve Francii většinou stanoví, že zaměstnavatelé platí v době mateřské dovolené mzdu. Hrazen je však pouze rozdíl mezi dávkou v mateřství a mzdou. Ve Francii je stanovena maximální výše měsíční dávky na 63 euro. Některé kolektivní smlouvy vyžadují plnou platbu mzdy, na kterou by jinak měla zaměstnankyně nárok (v těchto případech může zaměstnavatel žádat na příslušné sociální instituci náhradu odpovídající výši dávky v mateřství).
Když výkon práce ohrožuje těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ženu na jinou práci (musí jí hradit stejný příjem, který měla před převedením). Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni vhodnou práci, je žena z výkonu práce uvolněna se zachováním nároku na mzdu.
Irsko
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Při výkonu práce, která ohrožuje těhotenství žen, musí zaměstnavatel převést zaměstnankyni na jinou práci. Pokud vhodnou práci nemá, musí být žena z výkonu práce uvolněna a nastupuje zdravotní dovolenou. Zaměstnankyně má po dobu zdravotní dovolené nárok na dávku sociálního pojištění, kterou je prvních 21 dní povinen platit zaměstnavatel.
Itálie
Dávky během mateřské dovolené dostávají zaměstnankyně od svého zaměstnavatele (refundace je realizována prostřednictvím odpočtu z pojistného). V Itálii není v právní úpravě zmíněno převedení těhotné ženy na jinou práci při ohrožení jejího zdraví či zdraví plodu.
Lucembursko
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Jestliže pracovní podmínky ohrožují těhotenství zaměstnankyně, je zaměstnavatel povinen převést ženu na jinou vhodnou práci. Pokud vhodnou práci nemá, musí být žena z výkonu práce uvolněna a má nárok na dávku v mateřství.
Německo
Zaměstnankyně v Německu dostávají od svého zaměstnavatele příplatek ve výši rozdílu mezi dávkou v mateřství a čistým příjem ženy na základě zákona o ochraně mateřství. V Německu není v právní úpravě zmíněno převedení těhotných žen na jinou práci při ohrožení jejich zdraví či zdraví plodu.
Nizozemí
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. V Nizozemí není v právní úpravě zmíněno převedení těhotných žen na jinou práci při ohrožení jejich zdraví či zdraví plodu.
Portugalsko
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Jestliže pracovní podmínky ohrožují těhotenství, a žena proto nesmí pokračovat v práci, má zaměstnankyně nárok na dávku sociální pojištění (jedná se o zvláštní mateřský příspěvek ve výši 65 % průměrného příjmu).
Rakousko
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Výjimka je stanovena pro zaměstnankyně, jejichž příjem je nižší než stanovený měsíční limit. V Rakousku není v právní úpravě zmíněno převedení těhotných žen na jinou práci při ohrožení jejich zdraví či zdraví plodu.
Řecko
Mateřskou dostávají zaměstnankyně od příslušného sociálního úřadu. Nemůže-li zaměstnavatel nabídnout těhotné zaměstnankyni jinou vhodnou práci, je povinen omluvit ji z práce (zaměstnankyně má nárok na zvláštní dávku ve výši 50 % mzdy do nástupu na mateřskou dovolenou). V tomto případě se první měsíc na úhradě podílí zaměstnavatel spolu s příslušným sociálním úřadem (zaměstnavatel platí polovinu zmíněné zvláštní dávky).
Španělsko
Zaměstnavatelé ve Španělsku nemají povinnost platit mzdu v době mateřské dovolené. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotenství ženy, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnankyni na jinou práci. Pokud taková práce není k dispozici, má žena nárok na dávku sociálního pojištění ve výši 75 % vyměřovacího základu.
Švédsko
Zaměstnavatelé nevyplácejí zaměstnankyním na mateřské dovolené mzdu. V případě, že výkon práce může poškodit zdraví ženy nebo plodu, má zaměstnankyně nárok na dávku v mateřství ještě před termínem nástupu na mateřskou dovolenou.
Velká Británie
Mateřská je ve Velké Británii zaměstnankyním placena zaměstnavatelem. Zaměstnankyně ale musí splnit státem stanovené podmínky. Podmínky se vztahují především na dosažení příjmového limitu a splnění předpokladů vázaných k zaměstnání.
Dávka je vypočítávána příslušnou procentní sazbou z příjmu nebo paušální výší. Po dobu prvních šesti týdnů dostává žena 90 %. Pak jí náleží příspěvek v paušální výši a je vyplácen po dobu 18 týdnů. Mnozí zaměstnavatelé však vyplácejí vyšší částky po delší dobu. Zaměstnavatelé mají právo na refundaci vyplaceného příspěvku ve výši 92 % s tím, že příslušnou částku si odečtou ze svého účtu národního pojištění. Speciální a výhodnější úprava se vztahuje na malé zaměstnavatele (jejich refundace je vyšší).
Výše základního mateřského příspěvku
Přestože dochází ve většině zemích k přehodnocování sociálních dávek a plánuje se jejich snižování a krácení, mateřský příspěvek by měl zůstat zachován ve stejné výši nebo být dokonce zvýšen. Podnětem ke zvýšení je obava z nízké porodnosti v členských zemích Evropské unie.
Stanovení mateřského příspěvku se liší stát od státu. Samotný příspěvek v mateřství je poměrně nízký, ale jak jsme si ukázali, v mnoha zemích doplácí zaměstnavatel zaměstnankyni ještě část mzdy. Ve většině států je přídavek proměnlivý v závislosti na jiných dávkách. Přiznání dávky závisí taky na tom, zda byla matka během určité stanovené doby zaměstnána a jaká je sociální situace rodiny. Základní příspěvek činí např. v Belgii 60 euro, ve Francii 63 euro, v Irsku 120 euro, ve Velké Británii 75 GBP a v Lucembursku 100 euro za měsíc.