Nový úřad vám při insolvenci zaměstnavatele vyplatí až přes sto tisíc

Dostal se vás zaměstnavatel do insolvence? O své peníze nemusíte přijít a nyní máte ještě vyšší nárok na kompenzaci od úřadu práce.

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele máte v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených vaším zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. 

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Čtěte také: Jak můžete valorizovat renty za poškozené zdraví?

Návrh na zahájení insolvenčního řízení přitom může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovně-právních nárocích, pak mu jakožto insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.

Pomoc současným i bývalým zaměstnancům

Náhradní výplatu za mzdové nároky můžete u úřadu práce uplatnit, pokud máte sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovně-právní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.  Čtěte také: Jak se vyhnout nebo jak oddálit převzetí výpovědi?

Mzda, plat, odměna a odstupné

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti.

Neposkytuje se ovšem odměna za dohodu o provedení práce; ani náhrada pracovníkovi způsobené škody, cestovní náhrady apod.

Jak bezchybně skončit u insolventního zaměstnavatele

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit (tedy ukončit tzv. na hodinu) podle ust. § 56 písm. b) zákoníku práce, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.  Čtěte také: Kdy vám zaměstnavatel musí proplatit i čas na hledání nové práce?

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Patnáctidenní lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru proto začíná běžet od prvního dne následujícího po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po tom, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat.

Zaměstnanec tak může okamžitě zrušit pracovní poměr nejdříve 16. den druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který nevyplacená mzda (plat) nebo jejich náhrada anebo jakákoliv jejich část náleží. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, náleží (podle ust. § 67 odst. 1 věty první zákoníku práce) při skončení pracovního poměru odstupné, a to nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Kterákoliv pobočka úřadu práce

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.  Čtěte více: Když zaměstnavatel pošle dokumenty na špatný úřad práce, zaplatí vám více 

O nároku rozhoduje Úřad práce prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud požádáte o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo jen kontaktní pracoviště, tato pobočka nebo pracoviště pak postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Čtěte také: Zákoník práce čekají změny, dotknou se všech. Přehled změn

Sledujte internet a úřední desku úřadu práce

Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky. Současně také informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Činí tak neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení.

Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na webu nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím, které je následující pracovní den vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.

Rozhodné období je klíčové

Klíčovým je pro výplatu mzdových národů vymezení rozhodného období, v němž tyto vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. Čtěte také: Co vám v roce 2011 nesebere ani exekutor?

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. 12. 2010, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2010 do 31. 3. 2011, včetně prosince 2010. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2011, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2011 do 31. 10. 2011, včetně července 2011. 

Výplata za 3 měsíce od státu

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2011, rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2011 a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec, srpen a říjen 2011, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2011 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2011, natož pak za zmíněný říjen 2011, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Je nutno dodržet lhůty

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli na úřední desce. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není -li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. Čtěte také: Zaměstnavatel vám chce snížit mzdu? Záleží, zda je dohodnuta nebo stanovena

Viníkům se nepomáhá

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky. Tu vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné a účinné v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Čtěte také: Snižování platu: co si může zaměstnavatel dovolit?

Když si ministr a jeho úředníci dělají, co chtějí a „nějaký“ zákon je nezajímá…

Rozhodnou částku je povinno Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásit a zveřejnit ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku, tedy z povahy věci nejpozději poslední pracovní den v dubnu, což byl resp. měl být 29. duben 2011. Ministerstvo vedené J. Drábkem porušilo zákon, když příslušné sdělení publikovalo ve Sbírce zákonů až 17. května 2011.

Vypočtěte si, kolik peněz lze dostat

Pro období od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 (tedy byl-li podán insolvenční návrh resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2010) jde o částku 23 598  Kč. 1,5násobkem této částky je částka 35 397 Kč. A pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2011) jde o částku 23 951 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 129/2011 Sb.). 1,5 násobkem této částky je částka 35 927 Kč.

Tabulka: Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci

pro období je (resp. byla) částka podle
  do 30. dubna 2001 12 658 Kč nařízení vlády č. 166/2000 Sb.
od 1. května 2001 do 30. dubna 2002 13 491 Kč vyhlášky č. 161/2001 Sb.
od 1. května 2002 do 30. dubna 2003 14 642 Kč vyhlášky č. 187/2002 Sb.
od 1. května 2003 do 30. dubna 2004 15 707 Kč vyhlášky č. 134/2003 Sb.
od 1. května 2004 do 30. dubna 2005 16 917 Kč vyhlášky č. 285/2004 Sb.
od 1. května 2005 do 30. dubna 2006 18 035 Kč sdělení č. 188/2005 Sb.
od 1. května 2006 do 30. dubna 2007 19 030 Kč sdělení č. 102/2006 Sb.
od 1. května 2007 do 30. dubna 2008 20 211 Kč sdělení č. 87/2007 Sb.
od 1. května 2008 do 30. dubna 2009 21 692 Kč sdělení č. 102/2008 Sb.
od 1. května 2009 do 30. dubna 2010 23 542 Kč sdělení č. 80/2009 Sb.
od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 23 598 Kč sdělení č. 99/2010 Sb.
od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 23 951 Kč sdělení č.129/2011 Sb.

Nejvýše 4,5 násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je pak částka 106 191 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2011 včetně) resp. částka 107 781 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2011). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky. Čtěte také: Finta firem, jak ušetřit: na odměny a prémie není nárok, stačí základní plat

Jak na to

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 5. 2011 21:25