Spočítejte si...

Zavřít

Nový občanský zákoník: Musíte dědit i dluhy?

Dědici budou nově odpovídat za dluhy zůstavitele i nad míru ceny dědictví, ale mohou se tomu vyhnout soupisem pozůstalosti.

Současný občanský zákoník v otázce přechodu dluhů ze zůstavitele na dědice vychází z povinnosti dědice hradit zůstavitelovy dluhy pouze do výše (hodnoty) nabytého dědictví. Dědic odpovídá podle ust. § 470 odst. 1 občanského zákoníku za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí, toliko do výše ceny nabytého dědictví, přičemž je-li více dědiců, pak podle ust. § 470 odst. 2 občanského zákoníku, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví.Tip: Platnou závěť může zůstavitel napsat i nohou. Hlavně musí být živý

Proč dochází ke změně

Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku upozorňuje na nynější praktický problém spočívající v tom, že předmětem pozůstalosti je jen to, co dědicové musejí nezbytně přihlásit (nemovitosti, vklady na účtech, apod.). Naopak většina movitých věcí, jako např. drahé obrazy, starožitnosti, sbírkové předměty atd., dědicové většinou nepřiznají a dochází tak ke zkrácení práv věřitelů, jelikož dědicům za toto jednání nehrozí prakticky žádná sankce.

Pokud by se věřiteli podařilo prokázat, že nebylo do pozůstalosti zahrnuto vše, dojde jen k rozšíření pozůstalosti o ty věci, o kterých věřitel prokáže, že patřily zůstaviteli, a povinnost k úhradě dluhů se rozšíří o jejich hodnotu, což většinou stejně nestačí k pokrytí zůstavitelových dluhů.

Jelikož není důvodu zvýhodňovat dědice na úkor věřitelů, nový občanský zákoník posiluje pozici věřitelů tím, že primárně bude docházet k přechodu povinnosti k úhradě dluhů v plném rozsahu. Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně i ze svého výlučného majetku. Jistě není v určitých případech vhodné, aby dědic byl povinen k úhradě dluhů nad rozsah nabytého majetku. Je mu proto zákonem poskytnuta ochrana, spočívající v možnosti ohraničení rozsahu povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti.

Účinky soupisu pozůstalosti

Dědic má podle ust. § 1675 nového občanského zákoníku právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl (jsou-li proto důležité důvody, soud mu lhůtu prodlouží). Kdo si nevyhradil soupis pozůstalosti, nebo prohlásil, že právo výhrady soupisu neuplatňuje, nemůže si podle ust. § 1676 odst. 2 nového občanského zákoníku soupis vyhradit dodatečně. (O svéprávném dědici, který není manželem, potomkem, anebo předkem zůstavitele, se podle ust. § 1676 odst. 1 nového občanského zákoníku má, pokud se nevyjádří, automaticky za to, že výhradu soupisu neuplatňuje. Od ostatních dědiců si soud vyžádá po jejich předvolání a poučení výslovné vyjádření.)

Soupis pozůstalosti zpravidla vyhotoví notář. V jednoduchých případech může být soupis pozůstalosti nahrazen společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku.

Jestliže si dědic vyhradil soupis pozůstalosti, bude povinen k úhradě zůstavitelových dluhů jen do výše hodnoty nabytého dědictví. Jestliže však dědic vědomě neuvede do soupisu pozůstalosti některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu poskytoval soupis pozůstalosti a bude povinen uhradit dluhy v plné výši. Čtěte také: Závěť jako zajištění pohledávek nepřijímejte. Dopadnete špatně

Použitá literatura: Nový občanský zákoník, Ministerstvo spravedlnosti.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 2. 2013 10:29
Zasílat nově přidané názory e-mailem