Spočítejte si...

Zavřít

Novela zákona o soudech a soudcích: Co nového přináší?

Novela zákona o soudech a soudcích by podle ministerstva spravedlnosti měla přinést především větší efektivitu fungování soudů a také zjednodušení při odvolávání soudců a soudních funkcionářů. Jejich přečiny by nově měly posuzovat kárné senáty tvořené nejen soudci, ale také přísedícími z řad advokátů, notářů či exekutorů.

Nově pojaté kárné řízení

Právě kárné senáty jsou jednou z nejdiskutova­nějších novinek. Ministerstvo spravedlnosti si od nich slibuje, že svým složením přispějí ke zvýšení nestrannosti. Zákon jimi mimo jiné reaguje na situaci, kdy Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové a zrušil tu část zákona, která umožňovala pro závažné porušení zákonných povinností odvolat předsedy a místopředsedy soudu tomu, kdo je jmenoval. Jinými slovy rozhodl, že je nepřípustné s ohledem na ústavní principy dělby moci a nezávislost soudů, aby tuto roli nadále plnil zástupce exekutivy. Podle názoru Ústavního soudu mohou být soudní funkcionáři odvoláni pouze rozhodnutím soudu a z důvodů vymezených v zákoně.

Zefektivnění kárného řízení by mělo být zajištěno zavedením dvou nových principů: laického prvku a jednostupňového řízení. Senát tvoří tři soudci (Nejvyššího, Nejvyššího správního a krajského soudu) a tři přísedící (ty mohou navrhnout předsedové Senátu, Poslanecké sněmovny, České advokátní komory, Exekutorské komory, prezident Notářské komory, prezident České republiky a děkani právnických fakult). Konkrétní členové kárných senátů se poté určí losem na základě seznamů. S menší obměnou ve složení senátu je kárné řízení podobné i ve věcech státních zástupců. Cílem úpravy je, aby přísedící nesoudci vnesli do řízení i odlišné úhly pohledu a společně se soudci tak mohli posoudit kárné provinění komplexněji a objektivněji.

Právě laický (ač v tomto případě svým způsobem odborný) prvek vyvolává otázky. Na rozdíl od civilního nebo trestního řízení, kde se můžeme s přísedícími z řad laiků také setkat, rozhoduje se v kárném řízení v jediném kole, tudíž dotčená strana nemá možnost odvolat se. Jednou z námitek může být i střet zájmů, neboť laici z řad advokátů nebo notářů by mohli posuzovat soudce, kteří rozhodovali nebo by mohli rozhodovat v řízení, kterého se účastní (i když tento problém by měl řešit institut vyloučení pro podjatost, kterého mohou využít obě strany). Bohužel právnická stejně jako soudcovská obec není až tak početná, což může zavánět vyřizováním účtů na jedné straně, nebo profesní solidaritou při rozhodování soudců o soudcích na straně druhé. Nicméně aby byl kárný žalobce se svou žalobou proti soudci úspěšný, musí na svou stranu získat většinu z šestičlenného senátu laiků, ale i soudců.

Skutková podstata kárného provinění rozšířena

Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností soudce, ale i chování narušující důstojnost soudcovské funkce. Nově se v rámci kárného řízení bude posuzovat i věcná správnost rozhodnutí: jeho soulad s platnými právními předpisy, obecně uznávanými pravidly interpretace právních předpisů, racionální argumentace a další.

Posoudit věcnou správnost soudcova rozhodnutí ale může být obtížné např. v případě trestního řízení, kdy výsledek má zkoumat šest lidí, kteří nemusejí mít s trestním řízením žádnou praktickou zkušenost. Podobně je to i s úzkou hranicí mezi rozhodnutím nerespektujícím „uznávaná pravidla interpretace právních předpisů” a rozhodnutím novátorským, průlomovým, avšak správným.

Novinkou je též určení okruhu osob, které mohou podat návrh na zahájení kárného řízení vůči funkcionářům soudu, které dnes za zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy nebo místopředsedy soudu, zejména v oblasti personální, organizační, hospodářské nebo finanční, nelze kárně postihnout. Zákon dále ministru spravedlnosti přiznává možnost dočasně předsedy a místopředsedy soudu zprostit funkce, pokud bylo v návrhu na zahájení kárného řízení navrženo jejich odvolání. Předsedu nebo místopředsedu soudu bude možno z jejich funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu z důvodů, které uvádí zákon.

Další novinky

Zákon prodlužuje lhůty k podání návrhu na zahájení řízení, k zániku kárné odpovědnosti a nově je ustaven princip „třikrát a dost”, podle kterého je možné zahájit řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce se soudcem, s nímž bylo v průběhu pěti let již třikrát vedeno kárné řízení, které skončilo rozhodnutím o spáchání kárného provinění. Soudci mohou být za svá pochybení potrestáni důtkou, snížením platu o 30 % až na jeden rok či odvoláním z funkce.

Řízení ve věcech pochybení soudců by mohlo být impulsem i pro další změny. Do budoucna se totiž uvažuje o zavedení laického, tedy „nekomorového” prvku do kárného řízení proti notářům, advokátům i exekutorům.

Anketa

Přispěje podle vás novela zákona o soudech a soudcích ke zefektivnění práce justice?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 8. 2008 10:38