Spočítejte si...

Zavřít

Nové penzijní fondy nebudou garantovat návratnost

Fondům nebude po reformě garanci nařizovat zákon. Riziko však budete moci podle ministerstva financí eliminovat výběrem konzervativní investiční strategie.

Co víte o důchodové reformě? Určitě si ji spojíte se sjednocováním sazby DPH (což však není samotnou reformou, jen zdroj jejího financování) a jistě víte také, že budete moci tři procenta ze své hrubé mzdy (aneb z důchodového pojištění), pokud k nim přidáte další dvě z „vlastního“, vyvést do soukromého penzijního fondu.

Už si asi ale zřejmě nevybavíte žádné podrobnosti. Není to proto, že by selhávala vaše paměť nebo média a neinformovala o nich. Je to jednoduše proto, že zatím jich příliš známo není, jednotlivá ministerstva na nich zatím pracují. Přesto se na webu ministerstva financí nedávno objevil materiál, který dává nahlédnout na to, jaké investiční strategie by měly v blízké budoucnosti povinně nabídnout penzijní společnosti. Ukážeme vám je.

Riziko ponese účastník

Onen materiál je určen široké veřejnosti a nese název Limity poplatků ve 2. pilíři penzijního fondu. Jak název napovídá, řeší dokument především formu, jakou budou v budoucnosti placeny penzijní fondy. Návrhy jsou čtyři a kombinují podíl na zhodnocení spravovaných aktiv (od nuly do 10 %) a poplatek z objemu aktiv (od 0,3 % do 1,5 % podle typu fondu). Ministerstvo veřejnost vyzývalo právě ke konzultaci k těmto návrhům, termín skončil 5. dubna.

Kromě nastavení poplatků materiál blíže poodhaluje také investiční strategie, které budou muset ve druhém pilíři důchodové reformy povinně nabídnout formou fondů jednotlivé společnosti. I když, jak v materiálu ministerstvo upozorňuje, jde o rozpracované návrhy, především pak investiční limity jednotlivých variant, je dobré si je ukázat. Už jen proto, že nic konkrétnějšího jsme zatím k dispozici neměli. 

Jak jsme již psali dříve, měly by být investiční strategie čtyři. Dvě konzervativní a dvě rizikovější. Obě konzervativní varianty budou uložené peníze směřovat v drtivé většině do státních dluhopisů, jedna z nich bude 98 % směřovat výhradně do českých dluhopisů (čímž se bude riziko, že přijdete o státní důchod, prakticky rovnat riziku, že přijdete o naspořené peníze v této strategii), druhá bude směřovat 70 % prostředků do státních dluhopisů s nejvyšším mezinárodním ratingem.

Vyvážená strategie je někde na půli cesty mezi konzervativními a rizikovou strategií. Až 50 % prostředků může být umístěno do evropských akcií a fond v této strategii může kupovat dluhopisy s horším ratingem (až A3) než v konzervativních variantách. V rizikové strategii by podle dosavadních plánů mohlo být až 80 % prostředků umístěných v akciích a kupovat by takový fond mohl i dluhopisy s „béčkovým“ ratingem.

Již dříve také ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že konečný návrh bude počítat s tím, že mezi jednotlivými strategiemi se budete moci v průběhu času pohybovat. Lidé budou moci investiční strategii často měnit a peníze přesouvat z jednoho typu do druhého, citovali ministra zhruba před měsícem Lidové noviny. 

Podrobnější popis investičních strategií naleznete níže. Nikde v nich však nenajdete odhad zhodnocení, s jakým ministerstvo počítá. Zeptali jsme se tedy na to. Návrhy parametrů konzultovaných variant vycházejí z předpokladu výnosů jednotlivých fondů, a to v rozmezí 4 až 8 procent dle typu fondu (nejnižší u fondu státních dluhopisů, nejvyšší u dynamického fondu), odpověděl nám Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.

Také nikde nenajdete, zdali jednotlivé fondy, v návaznosti na svou investiční strategii, budou muset garantovat návratnost vložených prostředků, případně do jaké úrovně. Současné penzijní fondy nesmí ze zákona vaše prostředky znehodnotit (také proto jsou výnosy tak malé). U důchodových fondů II. pilíře i nových účastnických fondů reformovaného III. pilíře nepočítáme s garancí nezáporného zhodnocení. Investiční riziko ponese účastník. Riziko však bude do jisté míry omezeno investičními limity, odpovídá zcela jednoznačně Radek Ležatka.

Navrhované investiční strategie a jejich parametry

Důchodový fond státních dluhopisů

  • tento fond investuje 98 % svého majetku do státních dluhopisů České republiky;
  • zbylé 2 % investuje do dluhopisů České národní banky, státních pokladničních poukázek České republiky a České národní banky (nástroje peněžního trhu) a vkladů u regulované banky se splatností nejvýše 2 roky;
  • vážená průměrná splatnost portfolia může být nejvýše 10 let;
  • zajišťovací nástroje (deriváty) může tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že proti měnovému riziku musí být zajištěn celý majetek fondu (tj. např. v případě investic do českých státních dluhopisů denominovaných v eurech).

Konzervativní důchodový fond

  • do dluhopisů může konzervativní fond investovat maximálně 70 % svého majetku a zbylých 30 % tak musí investovat do likvidních aktiv;
  • vážená průměrná splatnost portfolia může být nejvýše 7 let;
  • zajišťovací nástroje (deriváty) může tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že proti měnovému riziku musí být zajištěn celý majetek fondu.
Tento fond investuje pouze do:
  • dluhopisů členských států EU a jejich centrálních bank, dluhopisů Evropského fondu finanční stability, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské investiční banky, Evropské centrální banky nebo jiné Českou národní bankou uznané mezinárodní finanční instituce;
  • do jiných dluhopisů (dluhopisy jiných států a korporátní dluhopisy) s ratingem v 5 nejvyšších ratingových stupních (tj. AAA až A+, resp. Aaa až A1) vydaném uznanou ratingovou agenturou;
  • nástrojů peněžního trhu vydaných členským státem EU a dalšími emitenty uvedenými výše;
  • fondů peněžního trhu, které splňují podmínky vymezené níže;
  • vkladů u regulované banky se splatností nejvýše 2 roky;
Fond peněžního trhu, do kterého může konzervativní důchodový fond investovat, musí splňovat tyto podmínky:
  • má udělen rating ve 3 nejvyšších ratingových stupních (tj. AAA až AA, resp. Aaa až Aa2);
  • je dohlížen nebo povolen členským státem EU;
  • investuje pouze do nástrojů peněžního trhu se zbytkovou splatností 397 dnů a má váženou průměrnou splatnost maximálně půl roku;
  • je vysoce likvidní (podílové listy odkupuje s vypořádáním maximálně do druhého dne);
  • jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů.

Vyvážený důchodový fond

  • tento fond může investovat do stejných nástrojů jako konzervativní důchodový fond s několika podstatnými odchylkami;
  • jiné dluhopisy (tj. dluhopisy jiných než členských států EU a korporátní dluhopisy) mohou mít rating až A-, resp. A3;
  • tento fond může investovat do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování (tzv. UCITS fond, tj. fond splňující požadavky práva Evropských společenství), tím pádem není limitován pouze na investice do fondů peněžního trhu;
  • dále může investovat do akcií a zahraničních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na evropské mnohostranném obchodním systému;
  • vzhledem k tomu, že tento fond neinvestuje výhradně do dluhových cenných papírů, ale i cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nevyžaduje se u něj, aby dodržoval limity týkající se vážené průměrné splatnosti;
  • zajišťovací nástroje (deriváty) může tento fond využívat pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku, s tím, že majetek nezajištěný proti měnovému riziku může tvořit maximálně 50 % hodnoty jeho majetku;
  • do akcií, zahraničních akcií a podílových listů standardních fondů investujících převáženě do akcií a zahraničních akcií může tento fond investovat maximálně 40 % hodnoty svého majetku.

Dynamický důchodový fond

  • tento fond může investovat do stejných nástrojů jako vyvážený důchodový fond s několika podstatnými odchylkami;
  • jiné dluhopisy (tj. dluhopisy jiných než členských států EU a korporátní dluhopisy) mohou mít rating až BBB-, resp. Baa3;
  • tento fond může navíc investovat i do cenných papírů vydávaných speciálním fondem kolektivního investování (tj. fondem, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie, jako jsou v ČR například nemovitostní fondy, fondy fondů a fondy kvalifikovaných investorů);
  • zajišťovací nástroje (deriváty) může tento fond používat k zajištění jakéhokoli rizika, s omezeními obdobnými jako u standardních fondů kolektivního investování, s tím, že se navrhuje nestanovit mu ze zákona povinné zajištění proti riziku (ani měnovému);
  • do akcií, zahraničních akcií a podílových listů standardních a speciálních fondů investujících převáženě do akcií a zahraničních akcií může tento fond investovat až 80 % hodnoty svého majetku.

Zdroj: Konzultační materiál MF ČR

44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 9. 2011 8:06