Přestože opoziční ODS byla ze začátku proti a prosazovala návrh, který by uspořil daně i lidem s vyššími příjmy, nakonec vládní návrh podpořila s tím, že je pro jakékoli snížení daní. Novela zákona akcentuje především zdaňování fyzických osob. Tento krok však může být označen pouze za předvolební populismus. Snížení daní se totiž netýká právnických osob, tedy firem, podnikatelů, korporací atd. a z toho lze usoudit, že není krokem, jehož hlavní prioritou by byla podpora hospodářského růstu země.
Ušetří téměř 90 procent produktivních lidí
Daňová úspora se bude týkat asi 4 milionů daňových poplatníků, a to spíše nízko a středně příjmových. Čím více si vyděláte, tím méně na daních ušetříte. Nižší daně se budou týkat hlavně lidí, jejichž příjmy nepřesáhnou 30 tisíc korun měsíčně. Měsíční úspora na dani se bude pohybovat od několika set korun pro občany s nejnižšími příjmy do pouhých desítek korun.
To, co nás nejvíce zajímá, je, o kolik se daň z příjmu sníží. Novela počítá se změnou sazby daně v prvním daňovém pásmu z 15 na 12 % a ve druhém pásmu z 20 na 19 %. Navíc dojde k rozšíření ročního příjmu spadajícího do prvního pásma ze 109 200 Kč na 121 200 Kč, což bude znamenat, že 12procentní daň bude moci uplatnit více občanů.
Nižší sazba daně není jedinou změnou, kterou novela zákona přinese. Od počátku roku by měly být zrušeny tzv. nezdanitelné částky. Nahradí je sleva z daně, která by měla zajistit vyšší sociální spravedlnost.
Nezdanitelná částka (rok 2005) | Sleva na dani (ročně) | |
---|---|---|
Na poplatníka | 38 040 Kč | 7 200 Kč |
Na dítě | již nyní bonus | 6 000 Kč |
Na dítě ZTP/P | již nyní bonus | 12 000 Kč |
Na vyživovanou manželku/manžela | 21 720 Kč | 4 200 Kč |
Na partnera ZTP/P | 43 440 Kč | 8 400 Kč |
Částečný invalidní důchod | 7 140 Kč | 1 500 Kč |
Plný invalidní důchod | 14 280 Kč | 3 000 Kč |
ZTP/P | 50 040 Kč | 9 600 Kč |
Student | 11 400 Kč | 2 400 Kč |
Zaměstnanost se musí podporovat
Zákon by měl podpořit i znovu obnovený růst zaměstnanosti, neboť lidé budou vyšší čistou mzdou více motivováni k práci. Srovnání příjmů ze sociálních dávek a pracovních výdělků by je mělo vést k preferenci zaměstnanosti před nezaměstnaností a tím zabránit jejich propadu do pasti chudoby. Podobný příznivý efekt na zaměstnanost by mohl mít i fakt, že nižší daně budou znamenat nižší náklady práce, a tudíž umožní zaměstnání dalších pracovníků.
Oproti například USA patříme k zemím, kde je mobilita pracovní síly na velice nízké úrovni. Vyšší mobilita, tedy dojíždění, popřípadě stěhování lidí za prací, je jedním z prostředků snížení nezaměstnanosti. I na mobilitu zákon pamatuje. Umožní podnikateli snížit základ daně o náklady na přepravu zaměstnanců do místa jejich práce. Tato sleva na dani se ale vztahuje pouze na hromadné dopravními prostředky. Jako výdaje si může zaměstnavatel do účetnictví zahrnout i částky za přechodné ubytování svých zaměstnanců v ubytovnách a podobných zařízeních. Maximální výše je omezena hranicí 3500 korun za zaměstnance měsíčně.
Výdajové paušály vs. účetnictví
Ale ani podnikatelé nepřijdou úplně zkrátka. Sněmovna schválila další zvýšení výdajových paušálů pro vybrané skupiny poplatníků. Výdajové paušály usnadní podnikatelům papírování a tím ušetří administrativní náklady. Pro vykázání daňových výdajů jim totiž stačí vést pouze evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikáním. Z této částky si potom odečtou určité procento výdajů a ze zbytku vypočítají daň.
Největší výdajové paušály – 80 procent svých příjmů – si budou moci dát do nákladů zemědělci. Živnostníci potom budou moci odečíst 60 – 40 procent (řemeslné živnosti 60 %, vybrané 50 % a ostatní 40 %) oproti současným 25 procentům. Podle očekávání by počet poplatníků, kteří budou využívat vyšší výdajové paušály, mohl vzrůst asi o 70 %, tedy z 260 tis. na 445 tis. podnikatelů.
A co dopady?
Výpadek na straně příjmu státního rozpočtu, který ministerstvo financí odhaduje na asi 10 miliard korun, by měl pokrýt i nadále očekávaný rychlý růst ekonomiky i dříve zavedené vyšší sazby DPH a spotřebních daní.
Podle Markéty Šichařové, která je hlavním ekonomem nezávislé analytické společnosti Next Finance, má český daňový systém tři hlavní problémy: vysokou progresi, vysoké zatížení práce odvody státu a složitost systému. Je otázkou, zda je tento návrh zákona natolik propracovaný, aby se pokusil alespoň částečně předložené problémy vyřešit. Progresivita každopádně zůstává zachována, ale mírné snížení daňové zátěže občanů a zjednodušení systému pro podnikatele v návrhu nalézt můžeme.