Odstupné, podpora a nucené práce: nic dobrého vás na "pracáku" nečeká

Na nevyplacené odstupné od zaměstnavatele už nedoplatíte, náhradu vám dá pracovní úřad. Bude vás ale nutit i do veřejně prospěšných prací.

Již pro letošní rok vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a její koaliční většina v Poslanecké sněmovně výrazně zpřísnila podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti – mnozí uchazeči o zaměstnání na ni vůbec nedosáhnou nebo ji získají jen ve snížené výměře. Od 1. ledna 2012 mají být pravidla ještě mnohem přísnější. Čtěte více: Podpora v nezaměstnanosti se zvyšuje, ale pro některé komplikuje

Trest za ztrátu zaměstnání bez vlastní viny?

Úřad práce by měl nově každého uchazeče o zaměstnání, kterému v relativně velmi krátké době nezajistí vhodné zaměstnání, zařadit do systému veřejné služby nebo veřejně prospěšných prací. Nepřijetí nabídky veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby bez vážných důvodů bude trestáno vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání a s tím spojenou ztrátou nároků.  Čtěte také: K podpoře v nezaměstnanosti už si legálně nepřivyděláte

Veřejná služba bude jakousi pracovní povinností (nebo trestem?) za pobírání podpory v nezaměstnanosti a veřejně prospěšné práce budou moci být dokonce nabídnuty i jako nové vhodné zaměstnání, bez ohledu na kvalifikaci nezaměstnaného a kratší, dostatečný výdělek neposkytující, pracovní úvazek veřejně prospěšných prací.

Původní opatření platná a účinná již pro rok 2011 sice zrušil Ústavní soud, ale s odloženou účinností, vláda a parlament tak dostaly šanci je znovu schválit, zakotvit v další novele, aby změny platily a byly účinné i v r. 2012 a dále, což se zatím daří. Čtěte také: Kdo dostane nově nižší podporu v nezaměstnanosti, kdo později a kdo ji nedostane vůbec?

Zmatek, rozhodně nic moc dobrého pro nezaměstnané

Reformní zákony jdou na ruku především zaměstnavatelům a státu, i když jim nelze upřít, že přinesou určitá pozitiva i pro zaměstnance, potažmo propuštěné zaměstnance, tedy uchazeče o zaměstnání, ale opravdu jich není mnoho. Čtěte více: Zaměstnavatel neplatí? Jste bez odstupného, po novele budete aspoň s podporou 

Tento článek zabývající se především odstupným, resp. nevyplaceným odstupným a podporou v nezaměstnanosti, nechce a nemůže poskytnout definitivní informaci o tom, jak to přesně bude nebo nebude od 1. 1. 2012 s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, ale pokusí se aspoň trochu nastínit, co podle značně chaotické legislativy uchazeče o zaměstnání na úřadu práce čeká. Čtěte také: Pět odvážných záměrů ministra práce

Nejde ani tak o to, že zákonodárný proces ještě probíhá, ale o to, že, jak se tímto přiznává, některé záměry a jejich praktické dopady nejsou autorovi, ovšem zdaleka není sám, zcela zřejmé, a proto někde raději odkazuje na prozatímní výklad Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Chceš hmotné zabezpečení? Nejprve ukliď chodník

Uchazeč o zaměstnání bude nově povinen, a to již po pouhých 2 měsících vedení v evidenci úřadu práce, jestliže mu úřad práce nezprostředkuje nové vhodné zaměstnání, přijmout veřejnou službu. Podle nového ustanovení zákona o zaměstnanosti úřad práce vyřadí nezaměstnaného z evidence uchazečů o zaměstnání, jestliže ten odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně za předpokladu, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce.

S ohledem na to, že jako veřejně prospěšné práce i veřejná služba jsou v praxi nabízeny zásadně manuální činnosti bez nároku na kvalifikaci (obvykle úklid a údržba veřejných prostranství, v zimě např. úklid sněhu a odstraňování náledí z chodníků), lze očekávat, že budou nabídku jejich výkonu odmítat právě především vzdělanější lidé. (Pokud vás zajímají detailní rozdíly mezi náplní veřejné služby a veřejně prospěšných prací, viz ust. § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění, a ust. § 112 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.)

Mnozí tak vůbec podporu v nezaměstnanosti nedostanou, neboť budou z evidence vyřazeni dříve, než by ji mohli získat. Platí to zvláště pro zaměstnance propuštěné z tzv. organizačních důvodů. Nárok na odstupné vzniklý v posledním zaměstnání vykonávaném před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání totiž oddaluje nárok (bývalého) zaměstnance na podporu v nezaměstnanosti. Čtěte také: Zákoník práce čekají velké změny, dotknou se všech. Přehled změn

Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší z posledního zaměstnání odstupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného (stejně se postupuje, pokud zaměstnanci v ukončeném zaměstnání vznikl nárok na odbytné nebo odchodné). Minimální zákonné odstupné činí trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, a proto se mnohým stane, že budou z evidence vyřazeni dříve – zhruba po 2 měsících, než by mohli podporu v nezaměstnanosti dostat – po 3 měsících.

Naštěstí se aspoň v jedné z novel zákona o zaměstnanosti řeší situace těch nezaměstnaných, kterým zaměstnavatel odstupné nevyplatil.

Dosud tak tito lidé po určitou dobu zůstávali bez jakéhokoliv hmotného zabezpečení – odstupné nedostali, přesto pro formální nárok na něj nedostali ani podporu v nezaměstnanosti.

Od 1. 1. 2012 by už měl být problém s nevyplaceným odstupným (např. při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů) nebo jiným nevyplaceným obdobným plněním (např. odchodné) nově řešen peněžitou kompenzací zaměstnavatelem nevyplaceného plnění, kterou budou poskytovat příslušné pobočky úřadu práce. Čtěte také: Kdy je výpověď pro nadbytečnost platná?

Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Příjem za poloviční úvazek veřejných prací musí stačit?

K dalšímu návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který se zabývá mimo jiné již zmíněnou pracovní povinností v rámci veřejné služby a veřejně prospěšných prací, zpracovanému Ministerstvem práce a sociálních věcí a předloženému vládou k projednání parlamentu, prozatím ministerstvo podává toto vysvětlení:

Uchazeč o zaměstnání, který přijme veřejně prospěšné práce, se stane zaměstnancem v pracovním poměru. V případě, že jeho měsíční příjem z tohoto pracovního poměru nepřesáhne polovinu minimální mzdy, zůstane i nadále veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, po tuto dobu se mu zastaví výplata podpory v nezaměstnanosti. Jedině tehdy, pokud by jeho měsíční příjem měl přesáhnout polovinu minimální mzdy, bylo by jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ukončeno. Po skončení takového zaměstnání by se opět mohl stát uchazečem o zaměstnání, a pokud by splnil zákonné podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, bude mu podpora přiznána. Viz: http://www.mpsv­.cz/cs/11096.

Naproti tomu výkon veřejné služby by měl být nehonorovaný, zdarma, a neměl by proto nikoho vylučovat z nároku na podporu v nezaměstnanosti, leda právě opak – nevykonávání (odmítnutí) veřejné služby.

Ber jakoukoliv práci – bez ohledu na vzdělání?

Podle dalšího nového pravidla zákona se pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací, bude za vhodné zaměstnání považovat i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby (tedy zaměstnání na poloviční úvazek) a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti. To by mělo znamenat, že po 2 měsících v evidenci práce postačí, aby úřad práce nezaměstnanému zprostředkoval k jeho hmotnému zabezpečení toliko právě pracovní činnost v rámci veřejně prospěšných prací.

Výjimek z pracovní povinnosti mnoho nebude

Uchazeč o zaměstnání, který odmítne veřejnou službu, samozřejmě přijde vyřazením z evidence o podporu v nezaměstnanosti, jakož i výhodu toho, že za něj stát platí pojistné na zdravotní pojištění – bude si jej muset platit sám; o tuto výhodu přijde i ten, kdo odmítne veřejně prospěšné práce, i on se bude muset stát samoplátcem zdravotního pojištění. Odmítnutí veřejně prospěšných prací (veřejné služby), aniž by vedlo k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, se bude připouštět jen z vážných důvodů, mezi něž patří:

  1. nezbytná osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
  2. nezbytná osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  3. docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
  4. místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  5. zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
  6. jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní náboženské nebo hodné zvláštního zřetele.

Je zřejmé, že poslední výjimka je čistě teoretická, akademická – která pak státem uznaná církev zakazuje svým ovečkám zametat chodník? Vážnost důvodů posoudí úřad práce.

59 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 6. 2013 10:57