Hlavní navigace

Nezletilí studenti a prázdninové brigády: vše, co potřebujete vědět

10. 5. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Kapesné dětem občas nestačí, tak si chtějí třeba přivydělat. Co když vaše dítě skončilo povinnou školní docházku, ale do zletilosti je daleko? Může si 15letý student sjednat brigádu bez souhlasu rodiče?

Zejména v letním období narůstá počet dočasných, sezónních zaměstnání – tzv. brigád, vykonávaných nejčastěji v režimu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo i v pracovním poměru. Zákoník práce ani žádný jiný právní předpis však pojem „brigáda“ nebo „studentská brigáda“ nezná. Ačkoliv mezi laiky, ale i  v běžné personální praxi, se oba dva pojmy hodně vžily a již po několik generací se používají k označení krátkodobého smluvního, zásadně pracovněprávního, vztahu.

Předpokládáme, že (zletilí středoškolští nebo vysokoškolští) studenti drží živnostenský list spíš jen výjimečně, přesto, byť to bude v menší míře, neopomíjíme, že studenti mohou vykonávat brigádnickou činnost také na základě smluv dle občanského nebo obchodního zákoníku, tedy ve vztazích občanskoprávních nebo obchodněprávních. 

Velmi často se pojmů „brigáda“ nebo „studentská brigáda“ užívá pro označení pracovněprávních vztahů studentů středních a vysokých škol v denním studiu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Před časem dokonce Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR opakovaně projednávala návrh speciálního zákona o studentských brigádách (šlo vlastně o předlohu novely tehdejšího zákoníku práce a zákona o daních z příjmů), který měl do právního řádu zavést pojmy resp. zvláštní právní instituty „dohody o provedení práce studenta“ a „dohody o pracovní činnosti studenta“. Ty měly být spojené s určitými výhodami jak pro zaměstnance (studenty), tak jejich zaměstnavatele, jakož i zjednodušeními, oproti standardním zákonným podmínkám pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z těchto poslaneckých iniciativ však platný zákon nikdy nevzešel. Čtěte také: Co se změnilo v zákoníku práce od 1. ledna?

Přivýdělek až po skončení povinné školní docházky

Zákoník práce neobsahuje definici pojmu studenta. Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, tedy uzavřít pracovněprávní vztah, (ať už pracovní poměr nebo v případě studentských brigád spíše dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce), vzniká podle zákoníku práce dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

Příklad

Pokud se např. fyzická osoba – student narodil 30. 5. 1995 a povinnou školní docházku má ukončit až 30. 6. 2011, tak by mohl uzavřít pracovní smlouvu již 30. 5. 2010, kdy mu bylo patnáct let, ale den nástupu do práce může být sjednán nejdříve dnem 30. 6. 2011. 

Podle školského zákona platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku, přičemž se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.

Jakkoliv je den nástupu do práce podstatnou (povinnou) náležitostí pracovní smlouvy, platí omezení i pro započetí práce konané na základě těchto dohod, tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Pracovně-právní vztahy lze sjednávat s dnem nástupu do práce již v období letních školních prázdnin (t.j. zásadně 1. července – 31. srpna) následujících po období školního vyučování ve školním roce, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky resp. s dnem nástupu v poslední den školního vyučování tohoto školního roku.

Období školního vyučování ve druhém pololetí probíhajícího školního roku 2010/2011 bude ukončeno ve čtvrtek 30. června 2011. (Srovnej dokument Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Organizace školního roku 2010/2011 v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích č.j. 11 182/2009–20 ze dne 17. 6. 2009.) Letošní absolventi základních škol tak mohou nastoupit brigádu od čtvrtka 30. června 2011.

Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.

Pracovně-právní vztah však nelze uzavřít kupř. v červenci (kalendářního roku) s žákem, který má sice ukončenu povinnou školní docházku, ale patnácti let dosáhne až v měsíci srpnu (tohoto kalendářního roku). Čtěte také: Která smlouva vám umožní pracovat a pobírat podporu?

Specifika zaměstnávání studentů

Student je tedy po dosažení patnáctého roku věku a ukončení povinné školní docházky ve smyslu pracovněprávních předpisů plně způsobilý uzavřít pracovněprávní vztah, ani rodiče ho v tomto směru nemohou omezovat, a může tak libovolně vstupovat do pracovněprávních vztahů.

Zákoník práce pro studenty a jejich zaměstnavatele stanoví jiná omezení, a to zejména pro případ uzavírání dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. hmotná odpovědnost) nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Obě tyto dohody lze (písemně) uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhne 18 let věku. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance (t.j. mladší 18 let) pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. S mladistvými zaměstnanci nelze dohodnout ani jim nařídit práci přesčas (rovněž ne práci v noci!).

Pracovní dobu mladistvých je třeba sčítat, pokud jsou eventuálně zaměstnáni ve více pracovně-právních vztazích současně. Zaměstnavateli lze doporučit, aby vždy předložil mladistvému zaměstnanci k podpisu, resp. vyplnění prohlášení, ve kterém se uvede, že tento zaměstnanec nemá uzavřen jiný pracovněprávní vztah, resp., pokud má uzavřen jiný (další) pracovněprávní vztah, v jakém rozsahu (pracovní doby). Čtěte také: Co dělat, když je dohoda o provedení práce málo a pracovní poměr je moc

Aspoň za minimální mzdu

I studentům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr je zaručen výdělek nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy.

Sazby minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb zohledňujících snížené pracovní uplatnění zaměstnance(v Kč/hod. ; zaokrouhleno na 10 hal.)
Týdenní pracovní doba uplatňovaná u zaměstnavatele v hodinách 100% (základní sazba minimální mzdy) 90% (jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru) 80% (jde-li o mladistvého zaměstnance, t.j. ve věku do 18 let)
40 48,1 43,3 38,5
38,75 49,7 44,7 39,8
37,5 51,3 46,2 41

Zdroj: MPSV; dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění

Studentům činným v pracovním poměru je zaručen výdělek nejméně ve výši příslušné úrovně zaručené mzdy nebo platu.

dan_z_prijmu

Nejnižší úrovně zaručené mzdy
Skupina prací 40 hodin týdně (Kč/hod.) 38,75 hodin týdně (Kč/hod.) 37,5 hodiny týdně (Kč/hod.) v Kč za měsíc
1 48,1 49,6 51,3 8000
2 53,1 54,8 56,6 8900
3 58,6 60,5 62,5 9800
4 64,7 66,8 69 10 800
5 71,5 73,8 76,2 12 000
6 78,9 81,4 84,1 13 200
7 87,1 89,9 92,8 14 600
8 96,2 99,3 105,5 16 100

Rovněž pro nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance stanoveny příslušné procentní sazby snižující tyto nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí nejnižší úrovně zaručené mzdy:

  • 90 % příslušných částek, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
  • 80 % příslušných částek, jde-li o mladistvého zaměstnance.

Více: Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).