Nezdanitelné položky ve světě: Obrovské rozdíly

Míra zdanění příjmů občanů je ve vyspělých zemích světa rozdílná. Výši daně ovlivňuje nejenom samotná sazba daně z příjmů fyzických osob, ale také nastavení odpočitatelných položek. Základní nezdanitelná položka se přitom liší od jednotek procent do poloviny hrubé mzdy!

Nejvíce ze své hrubé mzdy na všech povinných odvodech (daň z příjmů fyzických osob, sociální pojištění, zdravotní pojištění) do státní pokladny odvedou Belgičané. Naopak nejméně se hrubá mzda od čisté mzdy liší na výplatní pásce v Irsku. Základní nezdanitelná položka se liší od 119 euro v Mexiku po 10 840 euro v Norsku.

Nezdanitelné položky v Česku

V Česku se daňová povinnost vypočítává ze zdanitelná mzdy.

Hrubá mzda – pojistné = dílčí základ daně.
Dílčí základ daně – nezdanitelná část základu daně = zdanitelná mzda.
Zdanitelná mzda – daň = čistá mzda.

V Česku jsou všechny nezdanitelné částky základu daně vyjmenovány v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění. Mimo základní nezdanitelné položky na poplatníka (38 040 Kč) jsou v Česku pro rok 2005 další nezdanitelné položky:

  • odpočet na manželku (ročně 21 720 Kč) – podmínkou je společná domácnost, vlastní příjem manželky nepřesáhl 38 040 Kč
  • částečná invalidita vlastní (ročně 7 140 Kč) – podmínkou je částečný invalidní důchod, který je skutečně vyplácen (není pozastaven)
  • plná invalidita vlastní (ročně 14 280 Kč) – podmínkou vlastní invalidní důchod
  • držitel průkazu ZTP/P (ročně 50 040 Kč) – podmínkou vlastní průkaz ZTP/P
  • odpočet studenta (ročně 11 400 Kč) – podmínkou soustavná příprava na budoucí povolání (vymezeno zákonem) a pouze do věku 26 let

Dále je možné odečíst odčitatelné položky od základu daně z příjmů:

  • dary – minimálně 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně a maximálně 10 % základu daně
  • úroky z úvěru na bydlení zaplacené ve zdaňovacím období až do výše 300 tis. Kč
  • příspěvek na penzijní pojištění – ročně lze odečíst částku rovnající se výši příspěvků zaplacených na penzijní připojištění sníženou o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč
  • pojistné na soukromé životní pojištění – jedná se o investiční, kapitálové nebo důchodové pojištění, při kterém je zavedena legislativní zkratka „soukromé životní pojištění“, ročně lze maximálně odečíst částku 12 000 Kč
  • odpočet členských příspěvků zaplacených odborové organizaci

Jak vidíme, pouze na odpočet základní nezdanitelné položky má nárok každý občan, u ostatních položek musí být splněny zákonné podmínky.

Chcete vědět, jak si snížit daňový základ a neplatit státu zbytečně navíc? Čtěte v článku Hany ŠebelovéDaně: Neplaťte víc, než musíte“.

Od příštího roku dojde ke změně výpočtu čisté mzdy a daní z příjmů fyzických osob. Nezdanitelné částky budou nahrazeny slevami na dani, jaká již dnes platí v případě odpočtu na děti (za každé dítě 6 000 Kč z vypočtené daně, maximálně za šest dětí).

K jakým změnám v oblasti daně z příjmů dochází? Čtěte v článku Petra Zámečníka Změny v dani z příjmů: Větší, než jsme čekali“.

Vliv nezdanitelné položky na výši daně na Slovensku

Od 1. 1. 2004 je na Slovensku zavedena rovná daň. Daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob mají jednu sazbu ve výši 19 %. Na uvedené reformě na Slovensku „vydělaly“ všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Nejvíce potom vícečlenné rodiny (díky daňovým bonusům na děti) a občané s vysoce nadprůměrnými příjmy.

Občan s podprůměrným měsíčním příjmem ve výši 11 000 SK (jehož celý příjem byl v roce 2003 zdaněn 10 % sazbou daně z příjmů) má čistou mzdou za celý rok o 1 832 SK vyšší po zavedení rovné daně ve výši 19 %. Je to způsobeno především zavedením vyšší základní nezdanitelné položky na poplatníka (87 936 SK). Správné nastavení výše základní nezdanitelné položky tak hraje na Slovensku při výpočtu daňové povinnosti velice důležitou roli.

Je rovná daň skutečně tak výhodná? Čtěte v polemice na téma „Rovná daň“:

Rozdíly jsou obrovské

Pro lepší porovnání výše nezdanitelné položky v jednotlivých zemích jsme si vyjádřili nezdanitelnou položku v procentech k průměrné roční mzdě v zemi. Při tomto porovnání vidíme značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: v Portugalsku činí výše základní odpočitatelné položky na poplatníka pouze 2,57 % k průměrné mzdě, zatímco na Slovensku téměř 50 %.

Relativně nízká základní odpočitatelná položka je mimo Portugalska také v Mexiku, Kanadě, Švédsku, Rakousku, Irsku a Nizozemí. Naopak poměrně vysoká je základní odpočitatelná položka v Itálii, Norsku, USA a Velké Británii.

Základní nezdanitelná položka ve světě(v roce 2005)
Země Základní nezdanitelná položka (v domácí měně) Základní nezdanitelná položka (v euro) Základní nezdanitelná položka (v % k průměrné roční mzdě)
Portugalsko 223 euro 223 2.57
Mexiko 2 036 peso 119 3.25
Kanada 1 304 dolarů 810 3.27
Švédsko 11 600 korun 1 283 4.68
Rakousko 1 264 euro 1 264 5.18
Irsko 1 580 euro 1 580 5.87
Nizozemí 1 894 euro 1 894 5.96
Dánsko 37 600 korun 4 902 11.87
Island 339 846 korun 4 144 12.50
Belgie 5 780 euro 5 780 17.40
Česko 38 040 korun 1 307 18.29
Španělsko 3 400 euro 3 400 20.03
Velká Británie 4 895 liber 6 895 24.14
USA 8 200 dolarů 6 508 24.50
Norsko 91 600 korun 10 840 29.81
Itálie 7 500 euro 7 500 33.90
Slovensko 87 936 korun 2 144 47.53

Pramen: OECD: Statistics – Taxation: PART I. Taxation of Wage Income (2005)

Anketa

Daně chcete...