Obyvatelé Německa patří mezi nejbohatší Evropany. Vyspělost Německa dokumentují nejenom hospodářské ukazatele jako HDP na jednoho obyvatele, ale hlavně životní úroveň občanů (styl bydlení, vybavením domácností spotřebním zbožím aj.). Přání nového přepychového auta nebo cesty do exotických zemí se plní čím dál většímu počtu Němců. Přesto Německo patří mezi evropské země s největšími rozdíly v míře nezaměstnanosti či výši mezd mezi jednotlivými spolkovými zeměmi.
Kde je nejnižší nezaměstnanost?
Jednotlivé německé spolkové země jsou různě bohaté a samozřejmě i platy občanů se liší okres od okresu. Spolková republika Německo se skládá celkem z 16ti spolkových zemí, které mají vlastní zemské sněmy a zemské vlády. Zemské členění dle Eurostatu je stejné a počítá s 16ti zeměmi.
Nejvyšší průměrné příjmy jsou v hospodářských oblastech: Hamburk, Bayern, Bremen. V sedmi spolkových zemích je průměrná mzda vyšší, než činí průměrná mzda za celé Německo, a v devíti zemích je průměrná mzda naopak nižší. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Baden-Württemberg (7 %) a Bayernu (7,3 %), nejvyšší naopak v Berlíně (19,9 %).
Liší se nezaměstnanost žen a mužů?
Celková nezaměstnanost činí 11,8 % (z toho ve východních spolkových zemích je nezaměstnanost 18,7 % a v západních 10 %). Celková nezaměstnanost mužů činí 11,7 % (z toho ve východních spolkových zemích je nezaměstnanost mužů 18,9 % a v západních 9,9 %).
Celková nezaměstnanost žen je 11,8 % (z toho ve východních spolkových zemích je nezaměstnanost žen 18,5 % a v západních 10,1 %). Nezaměstnanost mužů i žen je obdobná, a to jak v rámci celého Německa, tak i v rámci jednotlivých spolkových zemí. Tato situace rozhodně neplatí (s výjimkou Skandinávie) pro ostatní členské země Evropské unie.
Bojí se Němci nezaměstnanosti?
Za rok 2006 změnilo v Německu více než 7,2 miliónů občanů pracovní místo. Ve většině případů dávali výpověď zaměstnanci (39 %), zaměstnavatelé dali výpověď u každé třetí výpovědi (32 %), další případy byly způsobeny uplynutím doby u pracovního poměru sjednaného na dobu určitou nebo splněním sjednaného úkolu a podobně. V Německu, stejně jako v ostatních západoevropských zemích, začínají zaměstnavatelé preferovat pracovní poměr na dobu určitou především z důvodu administrativní náročnosti a kvůli dlouhým výpovědním lhůtám.
Dvě ze tří výpovědí zaměstnanců byly z důvodu lepší pracovní nabídky (především po finanční stránce) a pouze jedna třetina připadá na personální a rodinné důvody pro změnu povolání.
Případný strach z nezaměstnanosti není pro mladé lidi již tak velký jako pro dříve narozené.
- 12,3 % občanů si našlo nové místo do jednoho měsíce,
- 19,2 % občanů si našlo nové místo v rozmezí 1 až 3 měsíců,
- 16,0 % občanů si našlo nové místo v rozmezí 3 až 6 měsíců,
- 19,4 % občanů si našlo nové místo v rozmezí 6 až 12 měsíců,
- 33,1 % občanů si během roku nenašlo novou práci a stávají se po uplynutí jednoho roku dlouhodobě nezaměstnanými. Nejhůře si hledají novou práci občané starší 55 let, občané se zdravotním omezením a občané s příliš úzkou specializací a především cizinci.
Kdo chce kvalitního zaměstnance, musí platit
Regiony s nejvyššími průměrnými mzdami jsou Hamburg, Baden-Wuerttemberg, Bayern, Bremen, Hessen, Nordrhein-Westfalen, Berlin. Naopak nejnižší mzdy jsou v regionech Thueringen, Mecklenburg-Vorpommern, Sachsen, Sachsen-Anhalt. Nejužší špičku ve výši průměrných mezd v německých městech tvoří velká města (Mnichov, Berlín, Brémy, Frankfurt nad Mohanem) a regiony se sídlem významných světových firem.
Ve velkých městech a hospodářsky kvetoucích oblastech je mnoho podnikatelských možností. Chce-li si firma kvalitního zaměstnance udržet, musí ho zaplatit. Jinak by odešel ke konkurenci. Sídlo nebo pobočku zde mají všechny významné mezinárodní společnosti, které vyplácejí svým zaměstnancům vysoké mzdy.
Vysokoškoláci: méně problémů na trhu práce
Největším problémem je především nezaměstnanost cizinců, která dosahuje více než 50ti % a v některých oblastech je i přes 65 %. Tito občané jsou nezaměstnaní dlouhodobě a žijí z poměrně štědrého německého sociálního systému.
V Německu, tak jako všude na světě, existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce. Nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných občanů činí méně než 2,5 %. Nezaměstnanost občanů pouze se základním vzděláním je však 15 %. Německá vláda v posledních letech přesouvá na každého občana více odpovědnosti za jeho vlastní budoucnost. Ať už přísnějším sociálním systémem, nebo motivováním k vlastnímu podnikání.
Spolková země | Celkem | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
BADEN-WUERTTEMBERG | 7,0 | 6,7 | 7,3 |
BAYERN | 7,3 | 6,8 | 7,8 |
RHEINLAND-PFALZ | 8,7 | 8,5 | 8,9 |
HESSEN | 10,4 | 10,4 | 10,3 |
SCHLESWIG-HOLSTEIN | 10,8 | 11,1 | 10,4 |
SAARLAND | 10,9 | 10,6 | 11,3 |
NIEDERSACHSEN | 11,4 | 11,2 | 11,5 |
NORDRHEIN-WESTFALEN | 12,7 | 12,8 | 12,5 |
HAMBURG | 12,7 | 13,9 | 11,5 |
BREMEN | 16,3 | 17,5 | 15,0 |
THUERINGEN | 16,5 | 15,3 | 17,7 |
SACHSEN | 18,1 | 17,6 | 18,7 |
BRANDENBURG | 18,3 | 18,8 | 17,8 |
SACHSEN-ANHALT | 19,6 | 19,1 | 20,1 |
MECKLENBURG-VORPOMMERN | 19,9 | 20,4 | 19,4 |
BERLIN | 19,9 | 22,4 | 17,4 |
Pramen: Boeckler Institut: Datenkarte Deutschland 2006