Odpověď na názor

Taky to za tu cenu zůstalo stát na pultu. Z másla přešli lidi na margarín, rohlíky a chleba nahradili domácí pekárnou. Prostě to za tu cenu bylo neprodejné. Stejně tak je to s ostatním. Jsou věci, které jsou prostě těžko zastupitelné a které uhradit musím (elektřina, jídlo, oblečení, bydlení). Jde jen o to, kolik můžu za jednotlivé komodity dát a nakolik jsou zastupitelné.
Nemusíme se přít o tom, že gatě nebo košili můžu mít za xx tisíc s našitou značkou na zadeli nebo je můžu mít za padíka ze sekáče nebo taky zadarmo ze sbírky na bezdomovce. Jde pak jen o to, CO do té statistiky zahrneme. My tu 20 let budujeme kapitalismus a třeba na rozdíl od Německa jsme si např. kompletně zlikvidovali textilní průmysl, silně omezili zemědělství a následně potravinářský průmysl, strojírenství je taky v kelu. To všechno dávalo lidem práci a spousta komodit se vyvážela. Jenže my byli novodobými kapitalisty a „kapitány průmyslu“ přesvědčováni, že se všechno potřebné levně doveze a že naše výrobky stojí za houbec. Takže dovážíme ty šunty, co už ani v Číně a v Somálsku nechtějí, a platíme lidi na podpoře nebo na sociálních dávkách, místo abychom jim dali práci. Ne v cizích montovnách, ale v našich fabrikách, co dovedly vyrobit i zboží s vysokou přidanou hodnotou. Měli jsme málo dobrých mozků? Tak je zlikvidujme pro jistotu všechny! Vy ještě dýcháte? Neradujte se, dlouho to trvat nebude, Kalousek se už chystá vydloubat peníze tam, kde už léta nejsou. Zajímavé ale na tom je, že přes veškerou krizi naše životní úroveň permanentně stoupá včetně průměrné mzdy a průměrného věku obyvatelstva. Připadám si jak za komunistů – člověk by podle pravicové propagandy řekl, že stojíme na prahu ráje, jen ten anděl nám tu ještě chybí.